10 faktů, které byste měli vědět o Kurdech v Sýrii

10 faktů, které byste měli vědět o Kurdech

publikováno dne: 23.10.2019

Kurdové vyjadřují své pocity nad Trumpovou zradou

Autor: John Mason, Contributing Writer/Arab America

Motiv prezidenta Trumpa stáhnout americké jednotky z Blízkého východu na zádech Kurdů byl bezohledný čin. Kurdští vojáci, součást Syrských demokratických sil, nesli většinu vody za americké jednotky při rozkladu takzvaného chalífátu ISIS. Trumpovo stažení dalo tureckému prezidentovi Erdoganovi zelenou k vyčištění syrsko-turecké hranice od kurdských jednotek podporovaných USA. Erdogan tvrdil, že tyto jednotky jsou součástí milicí YPG, které spojil s kurdskou stranou PKK, kterou Turecko i americká vláda považují za „teroristy“.“

Kurdové jsou starobylou etnickou skupinou na Blízkém východě, která byla a bude důležitým politickým a vojenským spojencem na Blízkém východě

25-35 milionů Kurdů obývá Blízký východ, ale vzhledem k tomu, že nemají vlastní, suverénní stát

Kurdové nadále obývají rozsáhlou oblast zahrnující Sýrii, Irák, Írán, Turecko a Kavkaz bývalého Sovětského svazu, včetně, dnešní Arménie. S Íránci mají společný jazykový původ v rozsáhlé indoevropské jazykové rodině. Tvoří je přibližně 25-35 milionů lidí

Při neexistenci vlastní vlasti trpěli Kurdové tvrdým útlakem ze strany vůdců nejméně dvou zemí, v nichž žijí, a to Iráku a Turecka

Saddám Husajn je ukázkovým příkladem vůdce, který se snažil Kurdy v Iráku zdecimovat, protože se mu ostře postavili. Pravděpodobně stejně extrémní v postupu vůči Kurdům je turecká vláda, která nad nimi vládne železnou rukou ve snaze udržet zdání jednotného

Turecka. Světoví vůdci včetně britského Winstona Churchilla a amerického Henryho Kissingera slíbili Kurdům vlastní zemi, což později nedodrželi. Už jen vzhledem k počtu jejich obyvatel by tvořili velkou zemi v regionu.

Kurdové představují živou kulturní a mnohojazyčnou kulturu, která si zaslouží světovou úctu

Hrdí bojovníci pešmergové pomáhali USA při několika jejich výpadech na Blízký východ

Po Arabech, Peršanech a Turcích představují Kurdové čtvrté nejpočetnější etnikum na Blízkém východě. Kurdský jazyk se skládá z několika dialektů. V Iráku má tento jazyk vedle arabštiny úřední status. V Íránu je uznán jako regionální jazyk. Vzhledem k tomu, že Kurdové jsou občany mnoha zemí, hovoří také jedním nebo dvěma dalšími jazyky. V Iráku hovoří dvojjazyčně arabsky, v Íránu persky nebo persky a v Turecku turecky. Kurdský jazyk, kultura a touha po vlastní vlasti jsou jednotícími prvky jejich identity. Vyznávají sunnitskou větev islámu, ale v Iráku žije také silná křesťanská menšina. Mnoho Kurdů se přiklání k sekulárnější formě islámu.

Kurdové byli kdysi mocným národem, který měl vliv na Blízkém východě

Kurdové byli součástí islámského tažení napříč Asií a Blízkým východem. V čele tohoto hnutí stál vysoce uznávaný An-Nasir Saláh ad-Dín Júsuf ibn Ajjúb, Kurd obecně známý jako Saladin. Saladin vedl vojenské tažení proti křižákům v roce 1187, při němž muslimská vojska ovládla Palestinu a zejména svaté město Jeruzalém. Zatímco křižácké Jeruzalémské království trvalo po tomto tažení několik století, Saladinův úspěch nakonec vedl k ovládnutí oblasti muslimy. Tedy až do arabsko-izraelské války v roce 1967, kdy se oblast vrátila pod izraelskou okupaci.

Kurdové byli po staletí utlačováni tureckými vládami

Před první světovou válkou se osmanští turečtí vládci snažili kooptovat svou kurdskou menšinu do říše. Do jisté míry se jim to dařilo. V době první světové války a úpadku Osmanské říše se však Kurdové pokoušeli získat nezávislost, avšak bez úspěchu. V nedávné době, v devadesátých letech 20. století, Turci vyhnali Kurdy z jejich území a vyhnali je do měst na jihu Turecka, aby je mohli lépe kontrolovat. Podobně potlačovali kurdské pokusy o sebeurčení i Íránci.

Saddám se brutálně snažil Kurdy zlikvidovat

Saddám Husajn hovoří s kurdským dělníkem v severní části Iráku (Foto Reuters)Před první válkou v Perském zálivu v 90. letech 20. století i během ní Saddám Husajn útočil na kurdské obyvatelstvo Iráku. Jeho záměrem bylo Kurdy zničit. Považoval je za nesmiřitelnou, nearabskou etnickou menšinu, která sedí na spoustě ropy a jejíž loajalitu si jen těžko dokázal vynutit. Saddám otrávil celou komunitu Halabdža yperitem, vyhnal Kurdy z jejich města Kirkúk, protože město leželo na velkých ložiscích ropy, a zpustošil jejich úrodnou zemědělskou půdu v severním Iráku.

Dříve se USA snažily Kurdy vyhnat z jejich města. vláda Kurdy výrazně chránila

AP Photo/Khalid Mohammed

Na ochranu Kurdů se počátkem a v polovině 90. let 20. století USA a Velká Británie dohodly na systému leteckého dohledu, známém jako „bezletová zóna“, podle něhož vzdušné síly jednotlivých zemí prováděly denně plánované lety nad určitou linií zeměpisné šířky, kterou Saddámovy jednotky na vlastní nebezpečí překročily. Tento postup měl Kurdy chránit před dalšími Saddámovými vpády, a také tak účinně činil.

Kurdové v severním Iráku představují jeden z pozitivnějších příkladů demokratického sebeurčení v mnohonárodnostním státě

Ať už se jedná o Kurdy v Iráku, Turecku, Íránu nebo Sýrii, jejich vyhlídky na úspěšnou politickou budoucnost do značné míry závisí na podmínkách větších států, jejichž jsou součástí. Snad s výjimkou Kurdů v Iráku jsou jejich šance na sebeurčení mizivé. Kurdové v současnosti čelí vládám, které se pohybují od kvazidemokratických (Irák) přes autoritářské (Turecko), teokratické despocie (Írán) až po jednoduše despotické (Sýrie). Přesto. Pokud budou politické a ekonomické příležitosti v Iráku rovnoměrně rozděleny, pak by Kurdové mohli mít šanci uspět jako samostatné a životaschopné etnikum. Stali by se pak také zářným příkladem pro zbytek arabského světa.

Jsou-li Kurdové příkladem toho, jak se USA chovají ke svým spojencům, kteří bojují proti našim nepřátelům, pak by budoucí spojenci měli zvážit své možnosti

Kurdští občané házející na U.S.A. granáty.americké vojenské vozidlo při jeho výjezdu ze Sýrie a jeho roli při ochraně kurdských vojáků, kteří pomáhali USA v boji proti ISIS

Syrští Kurdové byli vůči USA velmi kritičtí poté, co je opustily tváří v tvář tureckému útoku. Když vojáci prchali ze severní Sýrie, kurdští vesničané házeli na jejich vozidla jablka a zeleninu a nadávali jim a nazývali je „zrádci“ a „zrádci“.

Kurdové si zaslouží mnohem víc

Ženské kurdské bojovnice. Foto: Kurdishstruggle/Flickr

Poučení z Trumpova zacházení s Kurdy nám možná připomíná dřívější dobu, kdy byly morální a etické hodnoty nedílnou součástí amerického spojenectví se zahraničními silami. Prozatím byly zlikvidovány.

Odkaz: „Kurdové: An Important Piece of the Fabric of Arab Society,“ Arab America, John Mason, 20. června 2018 (části tohoto příspěvku byly převzaty z předchozího příspěvku)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.