Kontext: Alkoholické onemocnění jater (ALD) je obecně spojeno s přetížením železem, které může přispívat k jeho patogenezi prostřednictvím zvýšeného oxidačního stresu a buněčného poškození. V literatuře se objevují rozporuplné zprávy o mutacích genu pro hemochromatózu (HFE) a závažnosti jaterního onemocnění u pacientů s alkoholickým onemocněním.
Cíle: Porovnat prevalenci mutací v genu pro hemochromatózu (HFE) mezi pacienty s ALD a zdravými kontrolami; posoudit vztah mutací HFE k zásobám železa v játrech a závažnosti jaterního onemocnění.
Metody: Vzorky jaterní biopsie byly získány od 63 pacientů s ALD (během rutinní léčby) a 52 zdravých kontrol (během elektivní cholecystektomie). Všichni jedinci podstoupili rutinní testy jaterních funkcí a genotypizaci HFE (k detekci sekvencí divokého typu a mutací C282Y, H63D, S65C, E168Q, E168X, V59M, H63H, P160delC, Q127H, Q283P, V53M a W164X). Souvislosti mezi mutacemi HFE a rizikem nadměrných zásob železa v játrech, abnormálního sérového feritinu, jaterní fibrózy nebo nekrotizující aktivity byly hodnoceny pomocí vícerozměrné logistické regresní analýzy.
Výsledky: Pacienti s ALD měli významně vyšší sérový feritin a saturaci transferinu než kontroly (obojí P<0,05), ale distribuce mutací HFE byla mezi oběma skupinami podobná. U pacientů s ALD byl poměr šancí pro výskyt alespoň jedné mutace HFE a nadměrných zásob železa v játrech 17,23 (95% interval spolehlivosti (CI): 2,09-142,34, P = 0,008). Přítomnost alespoň jedné mutace HFE však nebyla spojena se zvýšeným rizikem jaterní fibrózy nebo nekroinflamatorní aktivity. Aktivní požívání alkoholu vykazovalo nejsilnější souvislost se zvýšeným sérovým feritinem (OR = 8,87, 95% CI: 2,11-34,78, P = 0,003).
Závěr: U pacientů s ALD se profil mutací HFE neliší od zdravých kontrol. U pacientů s ALD však přítomnost alespoň jedné mutace HFE zvyšuje riziko nadměrných zásob železa v játrech, ale nemá žádný zjistitelný vliv na aktivitu nebo závažnost jaterního onemocnění.