Transport

Obsah

V biologii se transportem rozumí činnost nebo způsob, kterým se molekula nebo iont přesouvá přes buněčnou membránu nebo krevním řečištěm. V tomto ohledu existují dva typy transportu: (1) pasivní transport a (2) aktivní transport. Pasivní transport je druh transportu, při kterém se ionty nebo molekuly pohybují podél koncentračního gradientu, což znamená pohyb z oblasti s vyšší koncentrací do oblasti s nižší koncentrací. Čtyři hlavní typy pasivního transportu jsou difúze, usnadněná difúze, filtrace a osmóza. Aktivní transport je druh transportu, při kterém se ionty nebo molekuly pohybují proti koncentračnímu gradientu. To znamená, že pohyb probíhá z oblasti s nižší koncentrací do oblasti s vyšší koncentrací. Tento typ transportu vyžaduje vynaložení energie a pomoc bílkovin (tj. přenašečových bílkovin).

Definice transportu

Všeobecně je pojem transport pohyb (něčeho) z jednoho místa na druhé. Může být použit jako dějové slovo pro přenášení, přemisťování nebo přepravu něčeho z jednoho místa na druhé. V biologii je transport činnost nebo způsob, kterým se molekuly, ionty nebo substráty přesouvají přes biologickou membránu, například plazmatickou membránu. Může se také týkat přesunu elektronů v řetězci přenosu elektronů. V tomto ohledu je k jejich transportu nutný koncentrační gradient. Může to být buď podél příslušného koncentračního gradientu, nebo proti němu. Transport se může také týkat transportní činnosti krve a jiných tělních tekutin v oběhovém systému.

Etymologie

Výraz transport pochází ze středoanglického, starofrancouzského transporter, což znamená „přenášet“ nebo „dopravovat přes“. Je odvozen z latinského transporto, z trans-, což znamená „napříč“, a porto, což znamená „přenášet“.

Buněčný transport

Obrázek, který ukazuje, jak probíhá pasivní transport. Molekuly rozpustné ve vodě se pohybují po koncentračním gradientu přes membránu prostřednictvím kanálového proteinu (příklad usnadněné difuze). Molekuly rozpustné v tucích se snadno pohybují přes membránu tvořenou lipidovou vrstvou (příklad neasistované difuze).

Aktivní transport: ATP je spojen s pohybem sodíkových iontů přes biologickou membránu.

Jednou z hlavních biologických činností buňky je transport biologických molekul, iontů a substrátů. K transportu může docházet uvnitř buňky. Například bílkoviny produkované endoplazmatickým retikulem jsou transportovány nebo dopravovány do Golgiho aparátu k dalšímu zpracování. To je příklad vnitrobuněčného transportu. Transport může také probíhat z buňky ven, například při sekreci, nebo zvenčí do buňky. Existují látky, které se mohou snadno pohybovat přes lipidovou dvojvrstvu plazmatické membrány. Přes membránu se mohou pohybovat například malé nepolární molekuly. Větší nepolární molekuly a polární molekuly nemohou kvůli své velikosti, respektive polaritě, do buňky vstoupit nebo ji opustit. Přesto se mohou přes membránu pohybovat, ale potřebovaly by k tomu membránové proteiny, které by je přes membránu přepravovaly nebo přenášely.
Biologický transport na buněčné úrovni může být pasivní nebo aktivní. Oba typy potřebují ke svému průběhu koncentrační gradient. Liší se však směrem pohybu vzhledem ke koncentračnímu gradientu. Pasivní transport je přenos látek přes membránu z oblasti s vysokou koncentrací do oblasti s nízkou koncentrací. Pohyb tedy probíhá podél koncentračního gradientu. Naopak aktivní transport je typ buněčného transportu, kdy se pohybuje proti koncentračnímu gradientu. Pohyb probíhá z oblasti s nízkou koncentrací do oblasti s vyšší koncentrací. Protože se látky při pasivním transportu pohybují směrem dolů, stačí k pohonu pohybu kinetická energie. Při aktivním transportu probíhá pohyb do kopce, a proto je k jeho pohánění zapotřebí větší zdroj energie. Obvykle se využívá chemická energie ve formě adenosintrifosfátu (ATP), který buňka vytváří metabolicky, například prostřednictvím glykolýzy a cyklu kyseliny citronové.
Pasivní transport vs. aktivní transport

Pasivní transport Aktivní transport
Pohyb látek směrem dolů, , tj. z kopce.Tj. z vyšší koncentrace do nižší Pohyb látek do kopce, tj. z nižší koncentrace do vyšší
Podél koncentračního gradientu Proti koncentračnímu gradientu
Nevyžaduje ATP Většinou vyžaduje ATP
Typy:

  • Jednoduchá difúze
  • Podporovaná difúze
  • Filtrace
  • Osmóza
Typy:

  • Primární aktivní transport
  • Sekundární aktivní transport
Může, ale nemusí využívat membránové transportéry Vyžaduje membránové transportéry
Membránové transportéry při asistovaném pasivním transportu:

  • Glukózové transportéry
  • Iontové kanály
  • Aquaporiny
Primární transportéry

  • Iontové pumpy
  • Iontové kanály
  • ATPázy (např. sodno-draselná pumpa, vápníková pumpa, protonová pumpa, mitochondriální ATP syntáza, chloroplastová ATP syntáza, vakuolární ATPáza, ABC transportéry)

Sekundární transportéry

  • Antiportéry
  • Symportéry
Příklady:

  • Jednoduchá difúze plynů, např. CO2 a kyslík
  • Asistovaný pasivní transport polárních iontů, např. iontů Na+ a Cl-
  • Asistovaný pasivní transport polárních molekul, např. glukózy a aminokyselin
  • Asistovaný pasivní transport velkých nepolárních molekul, např. retinolu
  • Asistovaný pasivní transport molekul vody prostřednictvím akvaporinů během osmózy
Příklady primárního aktivního transportu:

  • Aktivní transport využívající ATP prostřednictvím sodíko-draselné pumpy k přesunu 3 iontů Na+ ven při současném přesunu 2 iontů K+ do buňky
  • Aktivní transport využívající redoxní energii (NADH) k vytvoření protonového gradientu ve vnitřní mitochondriální membráně
  • Aktivní transport využívající energii fotonů (světla) k vytvoření protonového gradientu během fotosyntézy

Příklad sekundárního aktivního transportu:

  • Aktivní transport druhého substrátu, zatímco jiný iont, obvykle ionty Na+, K+ nebo H+, se pohybují po koncentračním gradientu dolů

Transport na úrovni tkání

Na úrovni tkání je transport způsob, jakým se látky přesouvají z buňky ven nebo do jiných částí těla. Krev je cirkulující tekutina v těle vyšších živočichů, včetně člověka. Přenáší různé molekuly, například kyslík (vázaný na hemoglobin), oxid uhličitý a vedlejší produkty metabolismu určené k vylučování, hormony a další chemické signální molekuly a živiny (např. glukózu, aminokyseliny a mastné kyseliny).
U rostlin se transport látek na úrovni tkání uskutečňuje v cévních pletivech, zejména ve floému a xylému. Floémová pletiva jsou zodpovědná za vedení fotosyntetických látek, zatímco xylémová pletiva vedou vodu a živiny z kořenů do různých částí rostliny.

Související pojmy

  • Aktivní transport
  • Axonální transport
  • Transportní proteiny esterů cholesterolu
  • Kotranslační transport
  • Spojený transport
  • Spojený transport
  • Elektronový transport
  • Elektronový transportní řetězec
  • Membránový transportní protein
  • Membránový transportní protein
  • Ovumový transport
  • Pasivní transport
  • Respirace transport
  • Retrográdní axonální transport
  • Transport antibiotik

Viz také

  • Difúze
  • Osmóza
  • Krev
  • Respirační řetězec
  • Chemosmóza
  • Nukleoporin
  • Porter
  • Přenašeč elektronů

Odkazy a další literatura

  1. TRANSPORT DO A Z BUNĚK. (2019). Převzato z webových stránek Estrellamountain.edu: https://www2.estrellamountain.edu/faculty/farabee/biobk/BioBooktransp.html
  2. MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT. (2019). Získáno z webových stránek Yvcc.edu: http://www2.yvcc.edu/Biology/109Modules/Modules/MembraneTransport/membranetransport.htm
  3. Aktivní transport přes buněčné membrány. (2019). Získáno z webových stránek Gsu.edu: http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/Biology/actran.html
  4. MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT. (2013). Získáno z webových stránek Byui.edu: https://content.byui.edu/file/a236934c-3c60-4fe9-90aa-d343b3e3a640/1/module5/readings/membrane-transport.html

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.