Jako koordinátorka a vedoucí produkce v televizi a filmu a nyní jako předsedkyně filmového oddělení Chapmanovy univerzity je Barbara Freedman Doyle odbornicí na chyby, kterých se dopouštějí lidé, kteří právě vstupují do filmového průmyslu. V úryvku z její nové knihy Natočte si svůj film:
REPUTACE JE VŠECHNO, CO MÁTE K DISPOZICI. V oboru, kde se většina obchodů a jednání odehrává ústně, je vaše slovo a pověst VŠECHNO. Filmový průmysl je malý. Každý, kdo je zavedený, může snadno navázat kontakt s kýmkoli jiným nebo může získat přímé informace několika telefonáty. Kolik vám platí, jaký máte titul v projektu, jak tvrdě pracujete, jak jste čestní, jak se chováte k lidem – to nejsou žádná tajemství. V tomto oboru se pohybují samí mluvkové. Dokonce i „nepřátelé“ spolu neustále komunikují. Není kam se schovat. Pokud jste vnímáni jako kreativní, spolehliví, schopní a snadno se s vámi pracuje, najdete štěstí. Pokud jste vnímáni jako obtížní, primadona, vznětliví nebo iracionální, budou vás tak znát i lidé, kteří se s vámi ještě nesetkali. Nikoho nezajímá, že jste unavení nebo že jste měli těžký den. Když nemáte žádné výsledky, nebude záležet na tom, jak jste talentovaní. Až dojde na rozhodování, zda s vámi pracovat, nebo ne, bude rozhodnutí negativní. Řeknou si: „Život je příliš krátký.“ Nebude to tak jednoduché. Pokud něco slíbíte a nesplníte, bude vás to pronásledovat a poškodíte svou důvěryhodnost. Klíčové je splnit to, co říkáte, že můžete splnit. Polehčující okolnosti se nepočítají. Snažíte se proniknout do odvětví netrpělivých lidí. Racionalizace nebudou fungovat. Tito lidé už všechno viděli a možná to i sami úspěšně zvládli.
VZTAHY JSOU O HISTORII, NE O PŘÁTELSTVÍ. Slovo „vztah“ je pravděpodobně nejpoužívanějším slovem ve filmové branži. Někdo dá někomu šanci, protože má s druhým člověkem „vztah“. Osoba X vždy spolupracuje s osobou Y, protože mezi nimi existuje „vztah“. Producent by byl raději, kdyby si režisér najal konkrétního kameramana, ale nebude zasahovat do režisérovy první volby, protože režisér a druhá volba mají „vztah“. Vztahy nejsou o přátelství, ale o historii. V branži lidé přicházejí a odcházejí a každý den přilétá a přijíždí nové zářivé hejno ambiciózních konkurentů. Historie – když spolu pracovali na předchozím projektu, chodili spolu do školy a v minulosti spolu něco zažili – může působit jako ochrana před nepřátelskými neznámými faktory, které se objevují při snaze natočit film. Vztah je souhrnem společných cílů a nadějí na vzájemnou loajalitu. Přátelství může hrát určitou roli, ale ve skutečnosti existují dlouholeté filmařské týmy, v nichž se zúčastnění lidé nikdy nevidí mimo kancelář nebo natáčení. Úspěšné pracovní vztahy jsou často založeny na promyšleném souběhu silných a slabých stránek, které se mohou shodovat po tvůrčí stránce, ale ne po stránce sociální. Lidé věří nepříjemné historii, která vyústila v úspěch, více než žádné historii. Lidé z branže často věří: „Lepší je ďábel, kterého znáš.“
Populární na IndieWire
VĚZTE, ŽE OBCHÁZÍTE HRÁČE. Lidé, kteří mají moc říct vám ano, jsou vzdělaní hazardní hráči. Hrají sázky, zajišťují se. Většinu rozhodnutí provází hojnost úzkosti a nejvíce úzkosti vyvolávají ta rozhodnutí, která vedou k utrácení peněz. Tato rozhodnutí jsou zřídkakdy spontánní. Tato filozofie se vztahuje i na takovou maličkost, jako je najmutí někoho na místo asistenta. Pokud někdo absolvoval stáže v průmyslu, pokud má nějakou předběžnou přípravu s hvězdnými referencemi od někoho, koho zaměstnavatel již zná nebo zná, snižuje to riziko, že nový zaměstnanec (možná vy) udělá nebo řekne špatnou věc, poruší důvěru, aniž by o tom věděl, nebo se zachová způsobem, který by se mohl ukázat jako trapný. Je to takzvaný „stacking the deck“. V oboru, kde se většina lidí vypracuje od asistenta – a na place od asistenta produkce (PA) až po téměř každou další pozici – je rozhodnutí přijmout někoho na nejnižší příčce žebříčku o potenciálu. Pokud jste dostali dobré reference nebo pokud vám někdo vlivný zavolal, musíte být přinejmenším v pořádku. Je to zdravý rozum, že známý je pohodlnější než neznámý.
ATTITUDE Váš postoj je jedním z vašich nejcennějších aktiv. Šance dostávají mladí nováčci, protože jsou talentovaní, bystří a mají skvělý přístup. Pokud pracujete v podniku, kde panuje vysoké napětí, chcete se spolehnout na to, že „vaši“ lidé zvládnou věci dobře, efektivně a bez špatného přístupu. Na filmovém place, kde jsou dny dlouhé a pracovní podmínky často nejsou ideální, je člen štábu se špatným přístupem ten, kdo si stěžuje, hledá chyby v práci někoho jiného, svaluje vinu a otravuje, jak dlouho ještě zbývá do balení. Nezáleží ani na tom, jestli má tento člověk ve svých úsudcích pravdu nebo jestli se všichni ostatní shodnou na tom, že ano, je na nic být celou noc venku ve dvacetistupňovém počasí v blátě a dešti a ne, nikdo za to nevydělá dost peněz. Nikdo to nemusí slyšet. Musíte být příjemní, vstřícní a obecně šťastní, že jste na natáčení filmu (reklamy, televizního pořadu, hudebního klipu). Fňukalové a potížisté jsou zpozorováni a nejsou zváni zpět. I když jsou jejich stížnosti oprávněné, všichni jsou na stejné lodi – kdo to potřebuje slyšet? Zapište si to do svého soukromého deníku nebo zápisníku, pokud si nějaký vedete. Řekněte to svému nejlepšímu příteli. NEpište o tom na blog ani do novin!“
Kromě fňukalů se objevují princové a princezny, egoisté: „Mohl jsem to udělat lépe“; „Zachránil jsem jim zadek“; „Beze mě by ten film nedokončili“. Slibuji vám, že bez vás by film vždycky mohli dokončit. Jste postradatelní. Za vámi stojí fronty lidí, kteří čekají, až odejdete, nebo až vám řeknou, abyste odešli.
V kanceláři jsou lidé s přístupem králi nebo královnami dramatu. Všechno se to točí kolem nich. Oni dělají všechno. Pracují tvrději než kdokoli jiný. Všichni ostatní jsou neschopní. Jejich nápady jsou nejlepší. Nedostává se jim uznání, které si zaslouží. A samozřejmě jsou tu pomluvy. Král nebo královna dramatu je první se špatnou zprávou, nepříjemnou poznámkou, informací, která může, ale nemusí být pravdivá, ale rozhodně do ní nikomu nic není. Tito lidé vyčerpávají energii pracovního prostředí. Jsou to také manipulátoři, podvodníci a lháři, kteří své spolupracovníky připravují na pád. Uspět v hyperkonkurenčním odvětví je těžké. Držte se dál od lidí, kteří mají špatný přístup. Budete ohromeni, jak se o vás špatný přístup otírá a jak ovlivňuje vnímání ostatních lidí. Sledujte cestu před sebou, Usmívejte se a buďte první, na koho si každý vzpomene, když potřebuje někoho, na koho se může spolehnout, že odvede práci s minimem rozruchu. Uděláte dobře.
Následují dva varovné příběhy. Obě jsou zcela pravdivé, ale jména jsou změněna.
Poučný příběh č. 1: Jsi na dně potravinového řetězce, dokud nejsi Will pracoval jako dobrovolník na nezávislém filmu. Každý den byl požádán, aby běžel do určité veganské kavárny ́ pro oběd pro hlavní herečku. Musel kvůli tomu opustit natáčení a bojovat s losangeleskou dopravou, což ho dost vyvedlo z míry. Měl pocit, že nosit oběd herečce, o které nikdy neslyšel, je ponižující, a když už pracuje zadarmo, měl by alespoň dělat něco užitečného.
Třetí den natáčení byl znovu požádán, aby vyzvedl oběd. Sklopil oči. Producent, který v tomto případě sám dělal režisérovi laskavost a který obvykle točil mnohem prestižnější filmy, si Willa odtáhl stranou. Řekl mu: „Nikdo by se neměl dozvědět, že jsi nešťastný nebo že si myslíš, že jsi lepší než tohle. Víš proč? Protože když začínali VŠICHNI tihle lidé, včetně mě, museli dělat něco, co jsme dělat nechtěli. VŠICHNI jsme byli lepší než tohle. Každá práce na place je stejná. Dělá se všechno, co je potřeba udělat, aby se film natočil. Pokud vám pomůže dostat oběd, pak je to ten nejdůležitější přínos, který můžete udělat, a raději se snažte a dělejte to rádi, dokud už to nebude vaše práce. Jsou lidé, kteří čekají, až vás vykopnou, aby mohli zabrat vaše místo. Jakmile postoupíš výš, budeš dalšímu člověku říkat to, co říkám já tobě. Musíš to překousnout a tvářit se, jako by ses dobře bavil.“
Upozornění č. 2: Jen proto, že to máš v hlavě, to nemusí jít z pusy. Tohle je smutné. Danny zbožňoval jistého režiséra zvučného jména. Danny byl okouzlující, osobitý a velmi chytrý. Rok pátral po každém, kdo měl něco společného s jeho režisérským hrdinou. Chtěl tohoto režiséra „stínovat“, sledovat jeho práci a učit se.
Někdo, kdo někoho znal a byl mu sympatický, zařídil Danovi setkání s režisérem. Ředitel si ho oblíbil a po zdlouhavém procesu zahrnujícím ověřování referencí, telefonáty a e-maily, na které nikdo neodpovídal, nakonec Dan dostal zelenou. Bylo mu řečeno, kdy a kde se má objevit první den natáčení velkého filmu. Na natáčení dorazil brzy. Zatím to vypadá dobře. Podle instrukcí našel režisérova asistenta, který ho okamžitě poslal k cateringovému vozu, aby režisérovi přinesl espresso. Trochu ho překvapilo, že mu asistent říká, co má dělat, ale udělal to. Přinesl kávu a podal šálek řediteli. Režisér si ji vzal a pokračoval v rozhovoru s kameramanem. Režisér podal prázdný šálek Danovi, který se vrátil do cateringového vozu, vzal si další a plný šálek podal režisérovi. V průběhu dopoledne se to několikrát opakovalo. Byla to jediná interakce Dana s režisérem. K obědu mu na mobil zavolala Danova přítelkyně a zeptala se ho, jak to jde. Řekl jí: „Asi dobře. Jsem režisérova kavárenská děvka.“
To zaslechla maskérka, která to řekla režisérově asistentce, ta to řekla režisérovi, který jeho neplacený „stín“ na konci prvního dne vyhodil. Režisér měl svých starostí dost. Nechtěl, aby v jeho blízkosti pracoval někdo, kdo je uražený a indiskrétní. Pokud chtěl Danny vyjádřit svůj názor své přítelkyni, mohl s tím počkat, až bude doma a v soukromí. Danny si myslel, že se chová moderně a vtipně, ale asistentka ředitele a ředitel měli pocit, že se chová negativně a hrubě.
O co tady jde? Ani Will, ani Danny neudělali nic opravdu hrozného, jen nerozuměli politice. Váhání před souhlasem, klopení očí, to, co říkáte do mobilu, i když šeptáte, je zaznamenáno. To, co zveřejníte, je VEŘEJNÉ. Snažíte se přesvědčit lidi, aby investovali do vašeho talentu, vašich dovedností A vaší schopnosti pohybovat se v často zrádných vodách podnikání. Musí vám důvěřovat osobně.
Možná si říkáte: „Nesnáším politiku, nemohu se zabývat takovým druhem BS.“ Víte, že to není pravda? Ale musíte se to naučit. Něco z toho je zdravý rozum, něco je zdvořilost a něco je BS, ale to všechno k podnikání patří. Možná si říkáte, že je tam spousta blbců – četl jsem o jejich špatném chování a podařilo se jim to. To je pravda. Ale obvykle to špatné chování začalo až poté, co byli úspěšní. A tito špatní kluci nebo holky dostávají práci a jsou schopni získat financování svých filmů, protože přinášejí velké peníze. Ve chvíli, kdy se film v pokladnách kin příliš neohřeje, zjistí, že se jim nikdo neozývá tak rychle, jejich scénáře se nečtou tak ochotně a zelená jim přichází pomaleji, pokud vůbec přijde. Když se lidé chovají špatně, sedí za nimi zástup lidí, kteří radostně čekají na jejich neúspěch. Lidská povaha je taková, že odplata často chutná sladce. Proč se do toho vůbec pouštět?“
Mnoho začínajících filmařů se dopouští omylu, když si myslí, že lidé z průmyslu se chovají nenuceně. Není tomu tak. Většina lidí, kteří mají pravomoc vám pomoci natočit film, jsou bystří pozorovatelé s bystrým instinktem. Neustále vás vědomě i nevědomě kontrolují. Jste dobrým rizikem? Věří vám? Věří vám? Možná proto, že je s jejich rozhodováním spojeno tolik peněz a ega, cítí se zrazeni, pokud se ukáže, že jejich původní dojem o vás byl nesprávný. Nikdo neočekává, že budete dokonalí, ale očekává se, že budete důvěryhodní, a pamatují si, když nejste. Představte si sousedství ve velmi malém městě, všichni obyvatelé sedí na verandě, pozorují, všímají si a komentují. To je filmový byznys.