Ačkoli nikdo zatím přesně neví, proč tomu tak je, vědci zkoumali dvě související teorie:
- Samotné poranění kolene může způsobovat přetrvávající a chronický zánět, který vede ke změnám základní kloubní tkáně.
- Lidé, kteří utrpěli poranění ACL, se nakonec při činnostech, jako je běh, skoky a chůze, pohybují jinak, což časem způsobuje poškození chrupavky.
Vycházejíce z těchto teorií, provedli vědci z University of North Carolina a Brigham Young University studii, v níž sledovali biomechaniku chůze 130 osob, které podstoupily operaci rekonstrukce ACL. Studie, do níž byly zahrnuty osoby, které operaci podstoupily před 6 měsíci až 13 lety, shromáždila údaje popisující síly reakce země na poraněnou nohu při chůzi.
Zjistili, že lidé, kteří po operaci hlásí přetrvávající příznaky, buď nedostatečně zatěžují poraněnou nohu (6-12 měsíců po operaci), nebo ji přetěžují (po 24 měsících) ve srovnání s těmi, kteří operaci podstoupili, ale již nehlásí žádné příznaky.
„Rekonstrukce ACL je poměrně účinná, ale někteří lidé se nikdy plně nezotaví,“ řekl spoluautor studie Matt Seeley, docent tělovýchovných věd na BYU. „Způsob, jakým se pohybujete, souvisí s výsledkem operace ACL.“
V rámci studie, publikované v časopise Medicine and Science in Sports and Exercise, byl každý subjekt zařazen buď do kategorie symptomatických, nebo asymptomatických osob na základě vlastního hlášení bolesti kolene a dalších příznaků a poté byl požádán, aby chodil naboso zvolenou rychlostí po silové desce zabudované do chodníku. Účastníci měli chodit tak, jako by „pohodlně chodili po chodníku“, a přitom udržovat konstantní rychlost.
Vedoucí autor Brian Pietrosimone z UNC a Seeley z BYU měřili síly reakce země u subjektů ve třech časových obdobích: méně než 12 měsíců po operaci, mezi 12 a 24 měsíci a více než 24 měsíců. Účastníci byli vybaveni retroreflexními značkami na nohou a výzkumníci pak pomocí 3D systému snímání pohybu s 10 kamerami sledovali polohu značek.
Zjistili, že symptomatická skupina přetěžovala nebo nedotěžovala zraněnou nohu o 4 až 5 procent více než asymptomatická skupina.
„Na první pohled jsou tyto změny relativně malé,“ řekl Pietrosimone. „Když se však zamyslíte nad rozdílem 5 procent při každém kroku, který uděláte každý den, v průběhu měsíce, roku nebo celého života, můžete extrapolovat, proč by zdánlivě malá změna mohla vést k progresivnímu a chronickému onemocnění, jako je posttraumatická osteoartróza.“
Zjištění podporují názor, že mechanické zatížení dolní končetiny je spojeno s klinicky relevantními symptomy kolene po operaci ACL a překvapivě je tato souvislost ovlivněna dobou po operaci.
Z toho vyplývá, že lidé, kteří podstoupili operaci rekonstrukce ACL, musí obnovit mechaniku pohybu tak, aby se zvýšila šance vyhnout se osteoartróze. Podle autorů to může zahrnovat těsnější dodržování programu fyzikální terapie nebo zvýšený silový trénink.
„Tyto údaje naznačují, že přetěžování a nedostatečné zatěžování jsou pravděpodobně škodlivé pro chrupavku,“ řekl Seeley. „Tato studie připravuje půdu pro longitudinální studii, která by určila přesné příčiny změněné biomechaniky nohy po operaci.“