Identifikujte své základní motivace.
Pokud se vám někdo nelíbí, ale nemůžete s ním přestat chodit, má to svůj důvod. Pokud chcete zhubnout, a přesto cítíte potřebu se stále přejídat, má to svůj důvod. Pokud velmi toužíte po vztahu, ale zdá se, že se nedokážete prosadit a někoho najít, má to svůj důvod.
Lidská psychika je sebezáchovná. Všechno, co děláme, děláme proto, že si myslíme, že nám to nějakým způsobem prospívá. Pokud existuje nějaký zvyk, přes který se nedokážete přenést, nebo nějaká skutečnost, kterou zoufale chcete změnit, musíte nejprve zjistit, proč tu vůbec jste. Existuje nějaké základní zranění, přesvědčení nebo zkušenost, která vás děsí a nutí vás toto chování opakovat.
Nejste obětí svých chronických problémů, jste zamilovaní do svých chronických problémů, protože si myslíte, že vám nějakým způsobem slouží, a tak si stále znovu vytváříte situace, ve kterých je můžete prožívat. Zjistěte, jakou potřebu uspokojují, a naučte se ji naplnit jiným způsobem.
Ignorujte své problémy. Zaměřte se na jejich řešení.
„Ignorujte své problémy“ zní v nominální hodnotě jako potenciálně nejhorší rada na světě (a mimochodem, v nominální hodnotě také je), ale je to také jediná rada, která bude z dlouhodobého hlediska skutečně fungovat.
Když se neustále potýkáte se svými problémy a přemýšlíte o tom, co byste chtěli a chtěli mít, opakovaně se dostáváte zpět do stavu „nemít“. Pokud chcete více peněz, vyvoláváte v sobě pocit, že je nemáte. Pokud chcete vztah, vyvoláváte v sobě pocit, že nejste milováni. To, co vytváří změnu, není schopnost pitvat problémy, ale vytvářet řešení a vkládat do nich veškerou svou energii.
Uzdravení je jen překonání strachu. Překonat své strachy znamená jednat jim navzdory.
Změna je přestavba města, ne sezení v ruinách.
Přestaňte konzumovat toxické svinstvo.
Znáte to rčení „jste to, co jíte“? Je to spíš „jsi to, co konzumuješ“, a sahá to mnohem dál než jen k tomu, co vkládáš do úst.
Vše, co tě obklopuje, tě podmiňuje. Lidé, s nimiž trávíte čas, věci, které čtete, místo, kde pracujete, zvyky, které si udržujete, a ano, samozřejmě to, co jíte a pijete. Každým z těchto činů se každý den formujete do podoby člověka, kterým se stanete.
Jestliže je váš osud vaším charakterem, pak jsou vaše zvyky vaším osudem.
Přestaňte jíst nezdravá jídla a očekávat, že se budete cítit dobře. Přestaňte sedět doma a scrollovat na telefonu a očekávat, že budete produktivní a úspěšní. Přestaňte se stýkat s negativními, vyčerpávajícími lidmi a očekávejte, že se budete cítit pozitivně a naplněně. Přestaňte se každý víkend opíjet do němoty a divit se, proč jste se v životě zasekli. Není to žádná záhada. Předstírání, že je, vás udržuje v popírání.
Přestaňte čekat, až se „na to budete cítit“.
Spousta lidí řekne, že mají pocit, že potřebují „nějaký čas a uzdravení“, než se vrátí ven a začnou znovu žít svůj život. To je pravda, pokud je vaším záměrem udělat si čas pro sebe a zamyslet se.
Je to však také způsob, jak se lidé vyhýbají tomu, co chtějí a potřebují udělat. Víte, jak se „léčíte“? Začnete se chovat jinak. Začnete jinak myslet. Takto vymýtíte život, který už nechcete žít – tím, že si vybudujete nový. Čekat, až se budete cítit lépe, znamená doslova sedět ve svých zbytcích hoven a divit se, proč se neuklízí.
Přestaňte čekat, až se každá rána zahojí, než se zvednete a začnete znovu. Mění vás konání, ne zahálka.
Dělejte hmatatelné věci.
Ujistit se, že děláte hmatatelné věci, není jen zábavný návrh na sobotní odpoledne, ale způsob, jak se ujistit, že rozlišujete mezi skutečným vytvářením života, který chcete, a vytvářením obrazu života, který chcete. Pokud chcete mít za deset let lepší život, ujistěte se, že si nevytváříte jen takový, který vypadá dobře na internetu. Je třeba, abyste se v něm cítili dobře i IRL.
Vyhraďte si každý den dostatek času na to, abyste dělali něco jiného než psali a scrollovali. Přečtěte si knihu (tištěnou). Jděte ven. Něco postavit nebo vyrobit. Vařte. Dělejte cokoli, co vyžaduje, abyste zažili řadu pocitů. Nejde o to, že by vás některá z těchto věcí zázračně proměnila (i když samozřejmě může). Jde o to, že když zůstanete ve spojení se svým skutečným životem, budete si uvědomovat, jak se cítíte, nejen jak to vypadá.
Přestaňte být „zaneprázdnění“.
Zaneprázdněnost je lenost. Zaneprázdněnost znamená, že neumíte hospodařit se svým časem. „Šíleně zaneprázdněný“ je ta nejnudnější a nejzbytečnější věc, kterou můžete lidem říct, když se vás zeptají, jak se máte.“
Lidé se buď dělají superzaneprázdněnými, nebo předstírají, že jsou superzaneprázdnění, a obojí dělají ze stejného důvodu: vyhýbají se. Buď se snaží vyhnout sami sobě, nebo se vyhnout ostatním lidem. Obojí je slabé. Obojí k ničemu nevede.
Rozvrhněte si své hodiny s rozmyslem. Pracujte lépe, ale méně. Nechte si volné hodiny pro lidi, na kterých vám záleží. Nechte si volné hodiny pro sebe. Vytvořte si život, který vás zahltí klidem, ne bezmyšlenkovitým tlacháním. Být „zaneprázdněný“ není žádná zásluha. Nevypovídá to o vašem životním postavení nic jiného, než že se obáváte, že žádné nemáte.
Denně se rozhodujte pro své dlouhodobé cíle, ne pro krátkodobé touhy.
Většina lidí žije v několikahodinovém mentálním pásmu. To znamená, že se rozhodují na základě svých okamžitých přání, obav a představ.
Když si vybíráte, co si dáte k obědu, přemýšlíte: „Na co mám náladu?“, ne „Co mi dodá energii a po čem se budu cítit dobře nejen teď, ale i za pár hodin a za pár dní a za pár let?“. Je tak snadné, aby prchavé pocity převážily nad logikou, ale nakonec za to zaplatíme. Předpokládáme, že „jednoho dne budeme zdraví“ nebo „jednoho dne začneme šetřit“, a pak přijde jeden den a my si uvědomíme, že všechny ty malé každodenní návyky, které jsme si sestavili, vytvořily opak toho, co jsme si řekli, že chceme.
Zapomínáme, že „jednou“ je dnes a budoucnost se vytváří právě teď.
Vyberte si cíle s ohledem na svou smrtelnost.
Pokud nevíte, co si vybrat nebo co dělat, oddálte svou současnou situaci a představte si, jak se na svůj život díváte po smrti. Sakra, představte si, že se na svůj život podíváte třeba jen za deset let. Co byste si přáli udělat dnes? Byli byste rádi, že jste promarnili tolik hodin nakupováním oblečení, sledováním televize, přemýšlením, co byste měli v životě dělat? Budete šťastní, že vaším největším úspěchem byl váš vzhled nebo to, že jste někdo, kdo ostatní zastrašuje?“
Nebo si budete přát, abyste se pustili do něčeho smysluplného – do něčeho, k čemu jste se cítili povoláni? Budete šťastní, že jste psali hudbu, že jste trávili čas v přírodě, že jste lidem, které máte rádi, řekli, že je máte rádi, že jste s nimi dlouho a zdlouhavě jedli, podporovali je a sdíleli, že jste se podívali na své démony a rozpustili je tím, že jste se rozhodli jinak?“
Přestaňte ztrácet čas hodnocením života lidí, které nemáte rádi nebo s nimiž nesouhlasíte.
Dobře, chápeme to. Nechápeš, proč ten a ten udělal to, co udělal. Nesouhlasíte s jejich chováním. Ty bys to udělal lépe. Udělal jsi to lépe. Nebudete jim projevovat empatii. Nemáte je rádi jako celek.
… A?“
Také podléháte naivnímu realismu, který spočívá v tom, že realita je pro vás samozřejmá na základě vaší vlastní perspektivy a zkušenosti. Nevidíte celý obraz, protože to nedokážete. Nevíš, že kdybys byl přesně v situaci někoho jiného, nechoval by ses podobně. Ve skutečnosti se zdá, že tvé opovržení vůči nim naznačuje, že cítíš strach, že bys mohl a možná i byl.“
Ale jediné, co jsi tu udělal, je ilustrace hloubky tvého ega. Jediné, co jsi tu udělal, je, že jsi vyslovil soudy o životech lidí, které ti neslouží a neposouvají tě dál, jen z tebe dělají nenávistníka. A to lidé dělají pořád. Pomluvy jsou po většinu času udržující společenskou životní silou.
Soustřeď se spíše na studium životů lidí, které obdivuješ a které chceš napodobovat – životů, které tě pokořují -, než na životy, které nafukují tvé nejhorší vlastnosti a nutí tě stavět se do pozice, že si budeš hrát na boha a říkat někomu (kdo tím člověkem není), co je správné a co ne.
Probuď se a ptej se sám sebe každý den: „
Každý den máte potenciál navždy změnit svůj život.
Každý den je příležitostí, portálem, abyste udělali něco, co bude mít nezvratný dopad na váš život.
Tolik z nás ji promarní tím, že děláme něco, co utišuje strach.
Pokládejte si každý den tuto otázku a pak si začněte dělat seznam toho, co byste mohli v následujících hodinách udělat, co by změnilo všechno a navždy. Odpovědi vás překvapí. 