Jako pastor jsem se v průběhu let setkal se spoustou lidí, kteří se na mě obraceli, aby zjistili, zda jsme církev, která se věnuje „namlouvání“, nebo církev, která se věnuje „randění“. Tito lidé mi vždy říkali, že jejich přístup je „biblický způsob“. Nakonec jsem začal být k takovým tvrzením nedůvěřivý, vzhledem k tomu, že Bible toho o tom, jak si najít ženu, moc neříká, nebo snad ano? Možná jste tento seznam viděli kolovat po světové síti, ale stojí za to si ho zopakovat, protože obsahuje velmi důležitý bod. Takže tady je 16 způsobů, jak si podle Bible najít manželku:
1) Najdi atraktivní válečnou zajatkyni, přiveď ji domů, ohol jí hlavu, ostříhej nehty a dej jí nové šaty. Pak je vaše. (Dt 21,11-13)
2) „Uchop“ pannu, která není zasnoubená s jiným mužem, a „poznej“ ji, ale potom zaplať jejímu otci peněžní částku. Pak je tvoje. (Dt 22,28-29)
3) Najdi si prostitutku a ožeň se s ní. (Oz 1,1-3)
4) Najdi si muže se sedmi dcerami a udělej na něj dojem tím, že mu budeš napájet stádo – Mojžíš (Ex 2,16-21)
5) Kup si pozemek a jako součást obchodu získej ženu – Boaz (Rút 4,5-10)
6) Jdi na večírek a schovej se. Až ženy vyjdou tančit, jednu z nich popadni a odveď si ji za ženu.“ – Benjamín (Soudců 21,19-25)
7) Nech si od Boha stvořit ženu, zatímco budeš spát. Pozor: bude tě to stát žebro.“ – Adam (Gn 2,19-24)
8) Dohodni se, že budeš pracovat sedm let výměnou za ruku ženy. Nechte se oklamat a vezměte si špatnou ženu. Pak pracuj dalších sedm let pro ženu, kterou sis chtěl vzít jako první. Přesně tak. Čtrnáct let dřiny za ženu.“ – Jakub (Gn 29,15-30)
9) Odřízni 200 předkožek nepřátelům svého budoucího tchána a získej jeho dceru za ženu.“ – David (1 Sam 18,27)
10) I když tam nikdo není, stačí se trochu potulovat a určitě někoho najdeš.“ – David (1 Sam 18,27)
10) I když tam nikdo není, stačí se trochu potulovat a určitě někoho najdeš.Kain (Gn 4,16-17)
11) Staň se císařem velkého národa a uspořádej soutěž krásy.–Xerxes nebo Achašveróš (Ester 2,3-4)
12) Když uvidíš někoho, kdo se ti líbí, jdi domů a řekni rodičům: „Viděl jsem ženu, teď mi ji sežeň.“ A když se ti někdo líbí, jdi domů a řekni rodičům: „Viděl jsem ženu, teď mi ji sežeň.“ Rodiče ti to řeknou. Pokud budou rodiče tvé rozhodnutí zpochybňovat, jednoduše řekni: „Sežeň mi ji. Ona je pro mě ta pravá.“ – Samson (Soudců 14,1-3)
13) Zabij kteréhokoli manžela a vezmi si JEHO ženu. (Připrav se však na ztrátu čtyř synů.)-David (2 Sam 11)
14) Počkej, až tvůj bratr zemře. Vezmi si jeho vdovu. (Není to jen dobrý nápad, je to zákon!)–Onan a Boaz (Dt nebo Lv, příklad v Rút)
15). Nebuď tak vybíravý. Vynahraď kvalitu kvantitou – Šalomoun (1 Kr 11,1-3)
16) Manželka?“ – Pavel (1. list Korintským, 7. kapitola)
Je zřejmé, že tento seznam byl napsán s humorem a některé z těchto „způsobů“ nejsou normativní, ale popisují hříšné způsoby, jak se Boží lid choval v minulosti – v žádném případě nejsou příkladné. Ukazuje to však důležitou věc – lidé často chtějí, aby Bible říkala určité věci, například jak si najít manžela nebo manželku, ale ignorují části Písma, které nezapadají do jejich paradigmatu. Bible má například více co říci o domluvených manželstvích než o „namlouvání“ nebo randění. Jak tedy máme postupovat?“
Musíme si uvědomit, že Bible nemluví o všech otázkách, se kterými se v životě setkáme. Stačí se zeptat Šalamouna, který musel použít moudrost, když za ním přišly dvě prostitutky a tvrdily, že jsou obě matkou jednoho dítěte. Musíme se řídit těmi věcmi, které nám dal Bůh. Ve všech našich vztazích máme povinnost uplatňovat ovoce Ducha a s nikým špatně nezacházet, to platí zejména pro budoucího manžela či manželku. Máme také jasný biblický příkaz, že křesťan si může vzít, koho chce, pokud je jeho budoucí partner „v Pánu“ (1 Kor 7,39). Nakonec však výběr manžela či manželky vyžaduje moudrost.
Bible nám nedává konkrétní prostředky, podle kterých bychom si mohli najít manžela či manželku. Některé nám může představit rodina nebo přátelé. Někteří mohou pěstovat vztah psaním dopisů (nebo, jak se častěji setkáváme, e-mailem či nějakou formou sociálních médií). V některých kulturách nepřichází myšlenka na randění nebo namlouvání v úvahu. Jednou jsem přišel za jedním ze svých kolegů z kanceláře na vysoké škole – byl to křesťan, který se připravoval na službu v Japonsku. Soustředěně si pročítal nějakou složku; vypadalo to jako osobní spis. Ze zvědavosti jsem se ho zeptal, co čte. Řekl mi, že je to spis o mladé ženě, který mu poslal jeho otec. Jeho rodina mu neviditelně (až na pár fotografií ve spisu) domlouvala sňatek. Byl jsem ohromen, ale přesto jsem si uvědomil, že zbožní křesťané nedělají všechny věci stejně. Tj. to, že je to americké a dělají to křesťané, neznamená, že je to biblický nebo jediný způsob.
Větší doktrinální smysl zde spočívá v tom, že při snaze najít si manžela či manželku musíme mít na paměti dvě věci: (1) že máme na paměti zjevenou Boží vůli v morálním zákoně – neměli bychom ji porušovat slovem, myšlenkou ani skutkem; a (2) křesťanskou svobodu – kde Bůh promluvil, jsme vázáni, ale kde nepromluvil, jsme svobodní. Nejsme vázáni lidskými přikázáními. To znamená, že zbožní křesťané se mohou lišit v tom, jak žijí, ale neznamená to, že jeden je svatější než druhý, protože chodí na rande a nedvoří se.
Měli bychom si také všimnout, že církev ve svých společných dějinách nikdy neřešila ve svých vyznáních víry nebo konfesích otázku, jak si najít manžela. Možná by nám to mělo napovědět, že jde o záležitost křesťanské svobody a že bychom se nakonec měli spoléhat spíše na Boží milost, moudrost, modlitbu a zbožnou radu než na tvrzení, která Bible nikdy nevyslovila.
.