25 map, které vysvětlují anglický jazyk

Angličtina je jazykem Shakespeara a jazykem Chaucera. Mluví se jí v desítkách zemí po celém světě, od Spojených států až po malý ostrov jménem Tristan da Cunha. Odráží se v ní vlivy staletí mezinárodní výměny, včetně dobývání a kolonizace, od Vikingů až po 21. století. Zde je 25 map a grafů, které vysvětlují, jak angličtina vznikla a jak se vyvinula do podoby dnes používaných jazyků s různým přízvukem.

Původ angličtiny

1) Odkud angličtina pochází

Angličtina je stejně jako více než 400 dalších jazyků součástí indoevropské jazykové rodiny a má společné kořeny nejen s němčinou a francouzštinou, ale i s ruštinou, hindštinou, paňdžábštinou a perštinou. Tato krásná tabulka Minny Sundbergové, finsko-švédské komiksové výtvarnice, ukazuje některé z nejbližších příbuzných angličtiny, jako je francouzština a němčina, ale také její vzdálenější vztahy s jazyky, kterými se původně mluvilo daleko od britských ostrovů, jako je perština a řečtina.

2) Kde se dnes v Evropě mluví indoevropskými jazyky

Řekneme-li však, že angličtina je indoevropská, příliš to nezúžíme. Tato mapa ukazuje, kde se dnes v Evropě, na Blízkém východě a v jižní Asii mluví indoevropskými jazyky, a usnadňuje přehled o tom, které jazyky nemají s angličtinou společný kořen: Mezi ně patří finština a maďarština.

3) Anglosaská migrace

Tady se dozvíte, jak vznikla angličtina: Po odchodu římských vojsk z Británie na počátku 5. století se sem nastěhovaly tři germánské národy – Anglové, Sasové a Jutové – a založily zde svá království. Přinesli s sebou anglosaský jazyk, který v kombinaci s některými keltskými a latinskými slovy vytvořil starou angličtinu. Starou angličtinou se poprvé mluvilo v 5. století a dnešním angličtinářům připadá nesrozumitelná. Pro představu, jak moc se lišila, uvádíme, že jazyk, který s sebou Anglové přinesli, měl tři rody (mužský, ženský a neutrální). Přestože rod podstatných jmen v angličtině odpadl, 4 500 anglosaských slov přežívá dodnes. Tvoří jen asi 1 % obsáhlého Oxfordského slovníku angličtiny, ale téměř všechna nejpoužívanější slova, která tvoří páteř angličtiny. Patří mezi ně podstatná jména jako „den“ a „rok“, části těla jako „hrudník“, „paže“ a „srdce“ a některá základní slovesa: „jíst“, „líbat“, „milovat“, „myslet“, „stát se“. Ve větě FDR „Jediná věc, které se musíme bát, je strach sám“ jsou použita pouze slova anglosaského původu.

4) Dánský zákon

Dalším zdrojem angličtiny byla staroslověnština. Vikingové z dnešního Dánska, někteří pod vedením podivuhodného Ivara Bezkostného, podnikali v 9. století nájezdy na východní pobřeží Britských ostrovů. Nakonec získali kontrolu nad zhruba polovinou ostrova. Jejich jazyk byl pravděpodobně srozumitelný mluvčím angličtiny. Staroseverská slova však byla do angličtiny absorbována: právní termíny jako „zákon“ a „vražda“ a zájmena „oni“, „jim“ a „jejich“ jsou severského původu. „Ruka“ je anglosaské, ale „noha“ je staroseverské; „manželka“ je anglosaské“, ale „manžel“ je staroseverské.

5)Normanské dobytí

Skutečná proměna angličtiny – která odstartovala proces její přeměny v jazyk, jímž mluvíme dnes – nastala s příchodem Viléma Dobyvatele z Normandie v dnešní Francii. Francouzština, kterou Vilém a jeho šlechtici mluvili, se nakonec vyvinula v samostatný dialekt, anglonormanštinu. Anglo-normanština se stala jazykem středověké elity. Přinesla přibližně 10 000 slov, z nichž mnohá se používají dodnes. V některých případech normanská slova vytlačila slova staroanglická. V jiných případech však žila vedle sebe jako synonyma. Normanská slova mohou často znít kultivovaněji: „potit se“ je anglosaské, ale „potit se“ je normanské. Vojenské termíny (bitva, loďstvo, pochod, nepřítel), vládní termíny (parlament, šlechta), právní termíny (soudce, spravedlnost, žalobce, porota) a církevní termíny (zázrak, kázání, panna, svatý) byly téměř všechny normanského původu. Kombinací anglo-normanštiny a staré angličtiny vznikla střední angličtina, jazyk Chaucera.

6) Velký samohláskový posun

Pokud si myslíte, že anglický pravopis je matoucí – proč „head“ nezní jako „heat“ nebo proč se „steak“ nerýmuje se „streak“ a „some“ se nerýmuje s „home“ – můžete to svést na Velký samohláskový posun. Zhruba mezi lety 1400 a 1700 se změnila výslovnost dlouhých samohlásek. „Myši se přestaly vyslovovat jako „meese“. „House“ se přestalo vyslovovat jako „hoose“. Některá slova, zejména slova s „ea“, si zachovala svou starou výslovnost. (A severoanglických dialektů se to dotklo méně, což je jeden z důvodů, proč mají stále výrazný přízvuk.) Tímto posunem se ze střední angličtiny stala moderní angličtina. Nikdo si není jistý, proč k tomuto dramatickému posunu došlo. Ale je to mnohem méně dramatické, když si uvědomíme, že to trvalo 300 let. Shakespeare byl od Chaucera stejně vzdálen jako my od Thomase Jeffersona.

Šíření angličtiny

7) Kolonizace Ameriky

Britští osadníci přicházející do různých částí Ameriky v 17. a 18. století pocházeli z různých regionálních, třídních a náboženských prostředí a přinesli s sebou odlišné způsoby mluvy. Puritáni z východní Anglie přispěli ke klasickému bostonskému přízvuku, roajalisté stěhující se na jih přinesli drawl a Skotové-Irové se přestěhovali do Appalaichans. Dnešní americká angličtina je ve skutečnosti svou výslovností bližší britské angličtině 18. století než současná britská angličtina. Někdy v 19. století se britská výslovnost výrazně změnila, zejména v tom, zda se po samohláskách vyslovuje „r“.

8) Rané objevování Austrálie

Mnozí z prvních Evropanů, kteří se od konce 17. století usadili v Austrálii, byli trestanci z Britských ostrovů a australský anglický přízvuk se pravděpodobně začal vytvářet s jejich dětmi v Sydney a okolí. V Austrálii se na rozdíl od USA nevyskytuje mnoho regionálních přízvuků. Má však mnoho slov vypůjčených z domorodých jazyků: klokan, bumerang a vombat patří mezi ně.

9) Kanada

Britští loajalisté zaplavili Kanadu během americké revoluce. Výsledkem je, že kanadská angličtina zní hodně podobně jako americká angličtina, ale zachovala si mnoho „ou“ slov ze své britské matky (honour, colour, valour). Existuje také několik jedinečných kanadských slov, z nichž mnohá jsou zobrazena v tomto slovním mraku. Kanada prochází vlastním hláskovým posunem, kdy „milk“ někteří mluvčí vyslovují jako „melk“. Na rozdíl od britské a americké angličtiny, které mají různé regionální přízvuky, je však kanadská angličtina poměrně homogenní.

10) Angličtina v Indii

Britská Východoindická společnost přinesla angličtinu na indický subkontinent v 17. století a v období britského kolonialismu se angličtina stala vládnoucím jazykem. Je jí dodnes, částečně i díky neuvěřitelné jazykové rozmanitosti Indie. K angličtině však přispěly i jazyky ze subkontinentu. Slova „šampon“, „pyžamo“, „bungalov“, „náramek“ a „hotovost“ pocházejí z indických jazyků. O frázi „I don’t give a damn“ se kdysi spekulovalo, že se vztahuje k indické minci. Pravděpodobně to není pravda – Oxford English Dictionary s tím nesouhlasí – ale ukazuje to, že jazyková výměna v koloniální éře byla oboustranná.

11) Tristan da Cunha

Tristan da Cunha je nejodlehlejší souostroví na světě: leží v jižním Atlantiku, víceméně na půli cesty mezi Uruguayí a Jižní Afrikou. Je to také nejvzdálenější lokalita rodilých mluvčích angličtiny. Tristan da Cunha je součástí britského zámořského území a jeho téměř 300 obyvatel hovoří pouze anglicky. Angličtina na Tristan da Cunha má několik neobvyklých rysů: častý je zde dvojitý zápor a používání slova „done“ v minulém čase („He done walked up the road.“)

Angličtina ve světě

12) Země s angličtinou jako úředním jazykem

Padesát osm zemí má angličtinu jako úřední jazyk. Do tohoto počtu není zahrnuta většina největších anglicky mluvících zemí – Spojené státy, Austrálie a Velká Británie úřední jazyk nemají. Tato mapa ukazuje, kde je angličtina buď úředním, nebo dominantním jazykem. Zejména v Africe slouží také jako poměrně přesná mapa britské koloniální historie.

13) Ve kterých zemích Evropy se domluvíte anglicky

Angličtina je jedním ze tří úředních „procedurálních jazyků“ Evropské unie. Německý prezident nedávno navrhl, aby se stala jediným úředním jazykem. Ale to, jak dobře lidé v jednotlivých zemích Evropské unie mluví anglicky, se značně liší. Tato mapa ukazuje, kde se většina lidí dokáže – a kde ne – domluvit anglicky.

14) Kde lidé čtou anglicky Wikipedie

V počátcích internetu dominovala angličtina. Jazyky na internetu jsou však stále rozmanitější. V roce 2010 už angličtina netvořila většinu textu psaného online, protože technologický pokrok usnadnil zobrazování jiných než latinských abeced. Přesto je angličtina dominantním jazykem Wikipedie – jak pokud vezmeme v úvahu, v jakém jazyce jsou články psány, tak kde lidé používají její anglickou verzi, jak ukazuje tato mapa.

15) Odkud pocházejí nová anglická slova

Tento fascinující graf založený na údajích z Oxfordského slovníku angličtiny ukazuje, odkud původně pocházela slova, která se poprvé začala objevovat v angličtině. Většina slov pochází původně z germánských jazyků, románských jazyků nebo latiny, případně jsou utvořena z již používaných anglických slov. Ale jak ukazuje tento snímek z roku 1950, slova do angličtiny přicházejí také z celého světa.

16) Jak se mění slovní zásoba podle toho, co píšete

Přejímání slov z jiných jazyků neskončilo, když se ze staré angličtiny vyvinula střední angličtina. Osvícenství přineslo do angličtiny příliv řeckých a latinských slov – slov pro vědecké pojmy, která s rozvojem vědy přešla do širšího užívání. Vědecká slovní zásoba stále obvykle vychází z řeckých nebo latinských kořenů, které se v běžné konverzaci nepoužívají. Na druhou stranu Mark Twain, mistr amerického dialektu, se ve svém díle ve velké míře opíral o stará dobrá anglosaská slova, což je odrazem toho, že právě tato stará slova pro nejběžnější pojmy každodenního života přetrvala.

17) Slovní zásoba Shakespeara vs. rapperů

Designér Matt Daniels se podíval na prvních 35 000 slov rapových textů umělců – a prvních 35 000 slov Moby-Dicka spolu s 35 000 slovy ze Shakespearových her – aby porovnal velikost jejich slovníků. Zjistil, že někteří mají větší slovník než Shakespeare nebo Melville. Velikost slovní zásoby samozřejmě není jediným měřítkem uměleckosti. Ale je to zajímavý pohled na to, jak se angličtina změnila.

18) Kde studenti angličtiny ovládají jazyk profesionálně

Angličtina je druhý nejpoužívanější jazyk na světě. Lidí, kteří se učí anglicky (sekundárních mluvčích), je však ještě více než těch, kteří uvádějí angličtinu jako svůj první jazyk. Zde je uvedeno, kde mají lidé tendenci dosahovat dobrých a kde špatných výsledků v testech z angličtiny od společnosti Education First. Zelené a modré země mají vyšší úroveň znalosti angličtiny než červené, žluté a oranžové. Nejlépe si vedou skandinávské země, Finsko, Polsko a Rakousko. Na Blízkém východě obecně chybí zdatní angličtináři.

19) Výsledky testu z angličtiny jako cizího jazyka

Test z angličtiny jako cizího jazyka (TOEFL) je mimo jiné vyžadován pro zahraniční studenty z neanglicky mluvících zemí při zápisu na americké univerzity. Zde mají studenti tendenci dosahovat dobrých výsledků. (Na mapě jsou uvedeny i anglicky mluvící země, ale test je vyžadován pouze od osob, pro které angličtina není mateřským jazykem). Nejlepších výsledků dosahuje Nizozemsko: v průměru 100 bodů ze 120 možných.

20) Přistěhovalci do USA se učí anglicky rychleji než předchozí generace

Obavy o to, zda se přistěhovalci v USA asimilují, se často zaměřují na kritiku, že se neučí anglicky dostatečně rychle (vzpomeňte si na rozhořčení nad telefonními systémy, které vás žádají o výběr angličtiny nebo španělštiny). Ve skutečnosti se však přistěhovalci do USA dnes učí a používají angličtinu mnohem rychleji než přistěhovalci na přelomu 19. a 20. století. Více než 75 % všech přistěhovalců a jen necelých 75 % španělsky mluvících přistěhovalců se během prvních pěti let naučí anglicky, zatímco v letech 1900-1920 to bylo méně než 50 % přistěhovalců.

Dialekty a regionalismy

21) Odkud pocházejí Cockneyové

Tradiční definice Cockneyho v Londýně je ten, kdo se narodil v doslechu zvonů katedrály sv.Mary-le-Bow – oblast, která je na této mapě zvýrazněna hnědou barvou. (Menší kolečka uvnitř ní jsou místa, kde jsou zvony v hlučnějším moderním světě slyšet hlasitěji). Charakteristický přízvuk nebo dialekt Cockney je nejznámější pro svůj rýmovaný slang, který pochází přinejmenším z 19. století. Slang začíná jako rým, ale často se rýmující slovo vypouští – „to have a butcher’s“, což znamená „podívat se“, vzniklo rýmováním „butcher’s hook“ s „look“. Fráze „blow a raspberry“ – která se rozšířila daleko za hranice Londýna – původně pochází z rýmu „raspberry tart“ s „fart.“)

22) Dialekty a přízvuky v Británii

V Anglii existují tři obecné typy britských přízvuků: Severní angličtina, jižní angličtina a přízvuk v Midlands. Jedním z nejzřetelnějších rysů je, zda se „bath“ vyslovuje jako a ve slově „cat“ (jako v USA a v severoanglických dialektech), nebo jako a ve slově „father“ (jako v jižních anglických dialektech). Obecný britský přízvuk je mezitím známý jako „Received Pronunciation“, což je v podstatě jihoanglický přízvuk používaný mezi elitou, který stírá regionální rozdíly. Zde je video, na kterém jedna žena předvádí 17 britských přízvuků, z nichž většina je zobrazena na mapě.

23) Severoamerický samohláskový posun

V americké angličtině právě probíhá další samohláskový posun. V oblasti Velkých jezer se mění krátké samohlásky. Je to pozoruhodné, protože krátké samohlásky (vzpomeňte si na krátké „a“ ve slově „cat“ místo dlouhého „a“ ve slově „Kate“) vlastně přežily Velký samohláskový posun v 17. století. Krátké samohlásky se po stovky let neměnily – ale nyní se mění, v Milwaukee, Chicagu, Clevelandu a dalších městech a dokonce i v malých městečkách kolem Velkých jezer, přinejmenším mezi bělošskými mluvčími. „Buses“ se vyslovuje jako „bosses“. „Blok“ se vyslovuje jako „černý“. Nikdo si není jistý proč, ale zdá se, že to začalo už ve 30. letech 20. století. Mapa ukazuje, které oblasti přijaly různá stadia hláskového posunu.

24) Americká nářečí

Tady je podrobná mapa toho, jak Američané mluví. Světle zelené dialekty jsou všechny podmnožiny „obecného severského“ – obecného amerického přízvuku, který podle lingvisty Roberta Delaneyho, který tuto mapu sestavil, používají asi dvě třetiny USA. Zahrnuje však mnoho podskupin. Východoanglický přízvuk je přízvuk „pahk the cah in Hahvahd Yahd“. Na jihu je vidět, jak se angličtina měnila a neměnila v průběhu generací. Přízvuk jižního Středozemí si zachovává některá slova z alžbětinské angličtiny. A pobřežní jižanský přízvuk si zachovává některá koloniální slovíčka, například „catty-corner“

. 25) You guys vs. y’all

Jednou z věcí, kterou angličtina postupem času ztratila, je užitečná druhá osoba množného čísla. „You“ se stalo standardem někdy v roce 1500 a na rozdíl od francouzštiny (která rozlišuje mezi tím, když mluvíte k jedné osobě, a tím, když mluvíte k více osobám, a mezi tím, když mluvíte k někomu, s kým jste si blízcí, a k někomu, s kým nejste) je v podstatě všeříkající. Americká angličtina však našla spoustu způsobů, jak tuto mezeru zaplnit. Existuje jižanské „y’all“, pittsburské „yinz“ a bostonské „youse“. Zde je přehled způsobů oslovování více než jedné osoby v USA z neocenitelných dialektových map Joshuy Katze ze Severní Karolíny.

Další informace

40 map, které vysvětlují první světovou válku
Úžasná mapa poslední okupace jednotlivých evropských zemí
40 map, které vysvětlují Blízký východ

Kredity

Spisovatelka Libby Nelsonová

Redakce Sarah Kliffová, Max Fisher

Vývojář Yuri Victor

Redaktorka Ann Espuelas

Miliony lidí se obracejí na Vox, aby pochopili, co se děje ve zprávách. Naše poslání nebylo nikdy tak zásadní jako v této chvíli: posilovat sílu prostřednictvím porozumění. Finanční příspěvky našich čtenářů jsou důležitou součástí podpory naší práce náročné na zdroje a pomáhají nám udržet naši žurnalistiku zdarma pro všechny. Pomozte nám udržet naši práci zdarma pro všechny finančním příspěvkem již od 3 dolarů.