MÝTUS ČLOVĚK VYUŽÍVÁ POUZE 10 PROCENT SVÉHO MOZKU
FAKT Mýtus o 10 procentech (někdy povyšovaný na 20) je pouhou městskou legendou, která vznikla na základě zápletky filmu Limitless z roku 2011, v němž se objevuje zázračná droga, která propůjčuje hlavnímu hrdinovi zázračnou paměť a analytické schopnosti. Ve třídě mohou učitelé nabádat studenty, aby se více snažili, ale tím nerozsvítí „nepoužívané“ nervové obvody; studijní výsledky se nezlepší pouhým zapnutím nervového přepínače hlasitosti.
MÝTUS „LEVÝ MOZEK“ A „PRAVÝ MOZEK“ LIDÉ ROZDĚLUJÍ
FAKT Tvrzení, že máme racionální levou stranu mozku a intuitivní, uměleckou pravou stranu, je pohádka: lidé používají obě mozkové hemisféry pro všechny kognitivní funkce. Představa levého mozku/pravého mozku vznikla na základě zjištění, že mnoho lidí (i když ne všichni) zpracovává jazyk více v levé hemisféře a prostorové schopnosti a emocionální projevy více v pravé. Psychologové tuto myšlenku použili k vysvětlení rozdílů mezi různými typy osobnosti. Ve vzdělávání se objevily programy, které prosazovaly menší závislost na racionálních činnostech „levé poloviny mozku“. Studie zobrazování mozku neprokázaly, že by pravá hemisféra byla místem kreativity. A mozek zaměstnává levou i pravou stranu jak pro čtení, tak pro matematiku.
MÝTUS MUSÍTE UMĚT JEDEN JAZYK, NEŽ SE NAUČÍTE JINÝ
FAKT Děti, které se učí angličtinu současně s francouzštinou, si nepletou jeden jazyk s druhým, a tak se vyvíjejí pomaleji. Tato myšlenka vzájemného ovlivňování jazyků naznačuje, že různé oblasti mozku soupeří o zdroje. Ve skutečnosti malé děti, které se učí dva jazyky, a to i současně, získávají lepší zobecněné znalosti o struktuře jazyka jako celku.
MOZKY MUŽŮ A ŽEN SE ROZDÍLÍ ZPŮSOBY, KTERÉ ROZHODUJÍ O SCHOPNOSTECH UČENÍ
FAKT V mozcích mužů a žen skutečně existují rozdíly a odlišná fyziologie může mít za následek rozdíly ve fungování jejich mozků. Žádný výzkum však neprokázal genderově specifické rozdíly v tom, jak se propojují sítě neuronů při učení se novým dovednostem. I kdyby se nakonec nějaké rozdíly mezi pohlavími objevily, budou pravděpodobně malé a založené na průměrech – jinými slovy, nebudou nutně relevantní pro konkrétního jedince.
MÝTUS KAŽDÉ DÍTĚ MÁ ZVLÁŠTNÍ STYL UČENÍ
FAKT Představa, že žák má tendenci se lépe učit, protože upřednostňuje určitou formu smyslových podnětů – „vizuální žák“ na rozdíl od toho, který lépe naslouchá – se ve skutečných studiích příliš nepotvrdila. U tohoto a dalších mýtů se zdá, že veřejné mínění předstihlo vědecké poznatky. Uta Frithová, neuroložka, která předsedala britskému panelu, jenž se zabýval slibnými možnostmi neuroedukace, nabádá rodiče a pedagogy, aby postupovali opatrně: „Široká veřejnost má obrovskou poptávku po informacích o neurovědě pro vzdělávání. Důsledkem toho je obrovská nabídka zcela neověřených, nevyzkoušených a nepříliš vědeckých metod.“
.