6. den: S Ježíšem ztraceným v chrámu

„S Ježíšem na poušti“ je online rekolekce, která byla vytvořena pro lidi, kteří se během pandemie koronaviru ocitli v sociální izolaci. Byl navržen na 14 dní, ale může být upraven a probíhat podle potřeby.

Pokud máte někoho, na koho se můžete během retreatu jakkoli obrátit a mluvit s ním o tom, co se děje ve vašem retreatu a ve vašem dni, mohlo by to být velmi užitečné. Jezuitská a ignaciánská spiritualita Austrálie může lidem zprostředkovat kontakt se zkušenými duchovními vůdci pro individuální duchovní vedení pomocí online platforem, jako jsou FaceTime, Skype a Zoom. V případě dotazů se obraťte na telefonní číslo (02) 9488 4597.

1. Příprava na modlitbu

Pohodlně se posaďte a uvědomte si případné napětí v ramenou nebo napětí na hrudi. Dovolte si uvolnit se. Rozhlédněte se po místnosti, která je během tohoto ústraní vaší pouští. Podívejte se oknem na svět, který je pro vás nyní uzavřen. Dovolte Bohu, aby vstoupil do místnosti a do vašeho života.

2. Zeptejte se Boha, co chcete

Můžete několika slovy nebo obrazem vyjádřit, jak se právě teď cítíte? Jaký bys chtěl, aby pro tebe Bůh dnes byl? Požádejte Boha, aby otevřel vaši mysl a srdce tomu, co vám chce Bůh dnes dát.

3. Modlitba k uvedení tématu dne

Drahý Pane, pomoz mi, abych byl pro tebe otevřený nyní i celý tento den. Ve víře, že jsi všude, ať nyní cítím tvou přítomnostse mnou. Kéž se znovu naučím, že jsi rád se mnou. Amen.

4. Rozjímání na téma dne

Kde si myslíš, že můžeš najít Boha? V kostele nebo v chrámu? Před svíčkou? Na pláži? V obchodech….? A co vevlastním domově?

5. Čtení

Každý rok jezdili jeho rodiče do Jeruzaléma na svátek Pesach. Když mu bylo dvanáct let, vydali se jako obvykle na svátek. Když svátek skončil a oni se začali vracet, chlapec Ježíš zůstal v Jeruzalémě, ale jeho rodiče o tom nevěděli. V domnění, že je ve skupině poutníků, se vydali na jednodenní cestu. Pak ho začali hledat mezi svými příbuznými a přáteli. Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma, aby ho hledali. Po třech dnech ho našli v chrámu, kde seděl mezi učiteli, poslouchal je a kladl jim otázky. Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho chápavostí a odpověďmi. Když ho uviděli jeho rodiče, užasli a jeho matka mu řekla: „Dítě, proč jsi s námi tak zacházel? Podívej se, tvůj otec a já jsme tě s velkou úzkostí hledali.“ „Cože?“ zeptali se. On jim odpověděl: „Proč jste mě hledali? Copak jste nevěděli, že musím být v domě svého Otce?“ „Ano,“ odpověděl. Oni však nerozuměli tomu, co jim řekl.

Ale bude Bůh skutečně přebývat se smrtelníky na zemi? Ani nebe a nejvyšší nebesa vás nemohou pojmout, tím méně tento dům, který jsem postavil! Přihlédni k modlitbě svého služebníka a k jeho prosbě, Pane, můj Bože, vyslyš volání a modlitbu, kterou se k tobě tvůj služebník modlí. Kéž jsou tvé oči dnem i nocí otevřené k tomuto domu, k místu, kde jsi slíbil postavit své jméno, a kéž vyslyšíš modlitbu, kterou se tvůj služebník k tomuto místu modlí. A vyslyš prosbu svého služebníka a svého izraelského lidu, když se modlí směrem k tomuto místu; kéž vyslyšíš z nebe svůj příbytek, vyslyšíš a odpustíš.“ Když se někdo prohřeší proti jinému a musí složit přísahu a přijde a přísahá před tvůj oltář v tomto domě, kéž vyslyšíš z nebe a jednáš a soudíš své služebníky, odplatíš viníkům tím, že jejich jednání přivedeš na jejich hlavu, a ospravedlníš ty, kdo jsou v právu, tím, že je odměníš podle jejich spravedlnosti. „Když tvůj lid Izrael, který zhřešil proti tobě, bude poražen před nepřítelem, ale znovu se k tobě obrátí, vyzná tvé jméno, bude se modlit a prosit tě v tomto domě, kéž vyslyšíš z nebe, odpustíš hřích svého lidu Izraele a přivedeš ho znovu do země, kterou jsi dal jim a jejich předkům. „Až se nebe zavře a nebude pršet, protože proti tobě zhřešili, a pak se budou modlit směrem k tomuto místu, vyznávat tvé jméno a odvrátí se od svého hříchu, protože je trestáš, kéž je vyslyšíš z nebe a odpustíš jim.

6. Rozjímání

Každý rok svého života Ježíš alespoň jednou navštívil chrám. Každý rok, jak stárnul, si toho více všímal a více tomu rozuměl. Možná by jeho první dojmy byly z jeho obrovské velikosti (jako moderní katedrála), pak by si všiml všech typů lidí, kteří se tam modlili a účastnili se bohoslužeb (mladí i staří,muži i ženy, bohatí i chudí, Izraelité i cizinci), a začal by se ptát na to, co se v Chrámu děje. Jeho rodiče by mu připomněli, že právě zde přinesli Bohu děkovnou oběť za jeho příchod do jejich života (pár holubic).

Teď je Ježíšovi dvanáct let. Jak ho Marie a Josef dobře naučili, zná Boha jako nebeského Otce, kterému bude říkat „Abba“ (tati). Možná si při této první návštěvě Chrámu uvědomuje určitý jeho náboženský význam pro izraelský lid. Bůh zde přebývá na zemi, v nejvnitřnější svatyni chrámové stavby. Sem měli třikrát do roka putovat všichni Židé mužského pohlaví na sváteční den. Zde je místo zaslíbení, kde se budou shromažďovat všechny národy světa, aby uctívaly jediného Boha. To je středobod všeho času a všeho místa.

A tak se stává, že když jeho rodiče opouštějí Chrám, aby se vrátili do Nazareta, Ježíš zůstává a klade Učitelům otázky,možná o Boží roli v lidském životě, o tom, jak dobře žít v reakci na Boží péči o každého člověka, o roli kněží – a proroků – v dějinách Izraelitů. Možná se Ježíš snaží přijít na to, jak ten, kterého důvěrně zná jako „otce“, je také majestátní přítomností v chrámu.

Další návštěvníci chrámu přicházejí a odcházejí. Neláká je zastavit se a uvažovat o jeho významu pro ně osobně, Ježíš zůstává. Objevil tam něco, čeho si předtím nevšiml.

Co tvůj domov? Byl jsi nucen v něm zůstat (nejen tři dny!), ale když se teď rozhlížíš kolem sebe, čeho sis všiml z jeho významu? Jaké příběhy skrývají jeho zdi?Jak posvátné je pro vás toto místo? Možná jste o něm nikdy nepřemýšleli jako o svatém místě, jako o Božím místě, jako o chrámu, ale možná jím je. Není to snad místo, kde se nachází a sdílí láska? Není to místo, kde nejvíce děkujete za dary ve svém životě? Není to právě zde, kde nahlas nebo v srdci mluvíte s Bohem? Nepřišel snad Bůh osobně na zem, aby se smísil s hříšníky a chudými, aby jim – nám – připomněl svou touhu být s námi přáteli?

Přemýšlejte nyní o tom, jak by Bůh mohl být přítomen ve vašem domě.

7. Závěrečná modlitba

Otče na nebesích, je to podivuhodné, že chceš žít mezi námi, jako jeden z nás, i když víš, jak jsme hloupí a bojácní. Děkujeme ti každý týden při eucharistii, ale já ti děkuji za tvou přítomnost se mnou a s mou rodinou tady, ve svém domě, už teď. Prosím tě, abys dal poznat svou přítomnost mnoha dalším lidem, kteří jsou v této době uvězněni ve svých domovech. Kéž poznají tvou přítomnost a budou jí požehnáni. Amen.

8. Rozjímání o své modlitbě:

Věnuj několik minut ohlédnutí za svou modlitbou. Nehodnoťte ji, ale vzpomeňte si na místa, kde se vaše srdce pohnulo – láskou, hněvem, úzkostí a dalšími pocity. tyto okamžiky podržte před Bohem. Pokud to pomůže, zapište si je.

Den 6 Večerní modlitba

1. Vyzkoušejte si, jak se cítíte v srdci. Uvědomte si Boží přítomnost.

Poděkujte Bohu za to, že vás provedl celým dnem. Ohlédněte se za událostmi tohoto dne, kdy jste se izolovali sami od sebe. Den se vám může zdát těžký a nezáživný. Požádejte Boha, aby vám pomohl vidět tak, jak to vidí Bůh.

2. Věnujte pozornost svým emocím.

Duch Boží působí v hnutích našich srdcí. Prohlédněte si svůj den jako videokameru. Zamyslete se nad pocity, které jste během dne prožívali. Nudili jste se? Nadšení? Rozhořčení? Soucit?Hněv? Sebevědomí? Radost? Odkud se tyto pocity berou? Co vám Bůh prostřednictvím těchto pocitů může říkat?“

3. Vyberte si jeden okamžik, kdy jste se cítili silně, a prožijte ho znovu.

Popros Ducha svatého, aby tě nasměroval na něco, co tě během dne zasáhlo: pocit lásky, nudy, podráždění,klidu nebo nenávisti atd. Může to být významné setkání s jiným člověkem nebo živý okamžik potěšení či klidu. Nebo to může být něco zdánlivě bezvýznamného, co se však dotklo vašeho srdce, například pohled na hejnogalah, které se proměnilo ve slunce. Nechte svou reakci na tento pocit spontánně plynout ze svého srdce – ať už cítíte vděčnost, lítost, radost nebo hněv.

4. Podívejte se směrem k zítřku.

Pros Boha, aby ti dal světlo pro zítřejší výzvy dalšího dne v osamění. Věnujte pozornost pocitům, které se vynořují, když zkoumáte, co vás čeká. Máte pochybnosti? Jste veselí? Znepokojení? Dovolte, aby se tyto pocity proměnily v modlitbu. Poproste Boha o vedení a pochopení nebo o dar naděje a dobré nálady.

5. Na závěr si promluvte s Ježíšem.

Pros o uzdravení, žádej ho o ochranu a pomoc, o moudrost ohledně otázek, které máš, a problémů, kterým čelíš. Poděkujte za dar svého života a za dar lidí, kteří vás milují, a těch, s nimiž žijete.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.