Více než cokoli jiného, co jsme zatím viděli, je Abra skutečně svým vlastním tvorem. Je tak trochu humanoidní, ale velmi mimozemská, a vypadá, že se snad vizuálně inspiruje u lišek? Ale podívejte se na zásuvky mezi jejíma nohama a pánví – ta věc vypadá, jako by měla nějaký exoskelet? Velmi podivné!
Všechno ostatní je těžko zařaditelné, od podivných nohou připomínajících drápy až po ocas a ramenní vycpávky. Má však neúměrně velkou hlavu, což napovídá o jeho vzrůstající psychické síle, a také zavřené oči, díky nimž to vypadá, že neustále buď medituje, nebo se soustředí. Pravděpodobně jde o to první, protože si nevzpomínám, že by se ve hrách někdy postavil; vždycky buď sedí, nebo – ještě lépe – levituje ve vzduchu. Tady se házejí všelijaké ujeté nápady, což pomáhá živit představu podivného dítěte hrajícího si s telekinezí.
Boy oh boy does Abra ever grow up fast. Stále je opravdu vytáhlý a kostnatý, což nahrává tomu, že spousta fiktivních ESPérů nebo nadpřirozeně nadaných mnichů je zobrazována jako gangsterští a hubení jako vizuál „mysl nad tělem“. Jinak má teď trup a hlavu ve správných proporcích (i když trochu pokřivené), jeho hlava je ostřejší a narostl mu knírek, a dokonce má lžíci pro onu nechvalně známou demonstraci ohýbání lžíce, která je buď důkazem paranormálních jevů, nebo jen jevištním trikem, záleží na tom, jak se k tomu postavíte. Velký ocas naznačuje, že je hlavně efektní, ale všechno ostatní křičí v dobré víře, že je to Psychik.
Alakazam je především zdokonalením konceptu Kadabry. Jeho tělo je celkově jednodušší a uhlazenější, jeho hlava je uhlazenou variací hvězdicovitého tvaru, jeho knír vypadá královštěji a moudřeji, a co je nejdůležitější, má dvě lžíce! Vždycky oceňuji, když se pokémon s vývojem stává méně komplikovaným, což v tomto případě pomáhá Kadabře skutečně se soustředit na hlavní myšlenku této linie jako astraktní monstrózní podoby mnicha nebo askety s nadpřirozenou mocí.
Zatímco Abra je strašně málo užitečná (vždy se přirozeně naučí jen teleport, variaci příkazu „Run“), Alakazam byl v první hře strašně moc užitečný (stejně jako většina psychických typů), a i když se od té doby trochu zhoršil, pořád je fantastický. Je rychlý, neuvěřitelně silný a má dostatek možností útoku, aby vše fungovalo. Není sice superobří ani nemá obrovský repertoár, ale to mu vyhovuje v hlavní hře, kdy většinou potřebujete jen rychle a tvrdě zasáhnout, což umí na jedničku.
Abra je roztomilý, ale Alakazam byl po určitou dobu příkladem psychického pokémona a v určitých ohledech jím stále je. Kadabru dnes už moc neuvidíte – o tom za chvíli -, ale Alakazam je stále velmi oblíbený Pokémon z mnoha důvodů.
Abra se učí pouze Teleport, což je naprosto charakteristický trik, a je to pravděpodobně nejstarší způsob, jakým Pokémon spojil svou mechaniku se svým „lore“ – 18 hodin denně tráví spánkem a zbylých 6 trénuje své psychické schopnosti, takže jeho schopnost Teleportu vznikla jako obranný mechanismus, který mu umožňuje automaticky uniknout nebezpečí ve spánku. Plíživé – bylo by fajn vidět, jak je unikátně imunní vůči statusu Spánek jako dodatečný tie-in, ale na to, co uměl původní Gameboy, je výsledkem velmi unikátní příšera, kterou si všichni výrazně pamatují jako otravu při pokusech o chycení.
Koutkem se jmény dnes propadáme o něco dříve; zatímco „Abrakadabra, Alakazam!“ jsou zásobní „kouzelnická slova“ používaná v divadelním představení (a beta jména Abry a Kadabry, „Hocus“ a „Pocus“, tento trend následují), všechna původní jména vycházejí ze západních kouzelníků s významnými nároky na to, že jsou skutečná: Casey (Edgar Cayce), Yungerer (Uri Geller) a Houdin (buď Jean Eugène Robert-Houdin, nebo možná jen Harry Houdini). Chybou bylo použití jména někoho, kdo ještě žije.
Uri Geller se dost rozčiloval, že Kadabra je zřejmě jeho velmi volnou parodií, a tvrdil, že použití jeho podobizny je neoprávněné. Což ve skutečnosti není způsob, jakým parodie funguje, a Uri Geller stejně nikdy neměl knírek. Mysleli byste si, že když děláte karikaturu, nebudete zdůrazňovat rysy obličeje, které dotyčný nemá? Ale abychom byli alespoň trochu spravedliví, mají tam ten trik s ohýbacími lžícemi, který Geller zpopularizoval.
Část žaloby, kterou podal, byla tvrzení, že obrázky hvězdy a vlny na jeho čele a trupu jsou antisemitské, což je také trochu přitažené za vlasy vzhledem k tomu, že jsou jasně vytaženy z obrázků na Zenerových kartách, sadě karet běžně používaných k „testování“ jasnovidnosti a ESP. Trochu bych si přál, aby tu sadu někde doplnili na Kadabrovo tělo, aby byla skutečná souvislost křišťálově jasná.
Každopádně se na tom nikdo nikdy nedohodl, takže Kadabra se už přes deset let neobjevuje v karetní hře, seriálu ani v žádných propagačních materiálech – nápadně dokonce chybí v některých vedlejších hrách -, protože prostě ignorovat tento problém bylo jednodušší než řešit žaloby napříč státy. V karetní hře byly dokonce provedeny změny na kartách Abry, aby se mohly vyvinout přímo na Alakazama a zcela se vyhnout použití Kadabry… poté se Abra a Alakazam v TCG prostě neobjevily. Takže teď už si s ním mimo videohry asi nikdo nezahraje.
Kadabra a Alakazam, kteří mají hlavy ve tvaru obrácených hvězd, také něco znamenají, protože to odráží podobu pentagramu – běžně používaného ve všem možném od wiccy po různé formy okultismu, což docela ladí s jejich nadpřirozeným směřováním. Není to však zrovna stěžejní nebo dokonce zdůrazněný prvek designu, takže nad tím lze snadno mávnout rukou jako nad náhodou, zvlášť když vezmeme v úvahu, že text ve hře se zrovna nezaměřuje na její náboženství nebo tak něco. Ne že by to lidem bránilo odsuzovat satanismus jen na základě zkoumání jeho fyzického vzhledu a ignorování kontextu.
Pokédex spíš jen pořád dokola omílá, jak je chytrý – dokonce tvrdí, že má neskutečně vysoké IQ třeba 5000 (proč tu věc vůbec měříme na lidských vahách?) nebo že dokáže překonat superpočítač (což není zrovna srovnání jedna ku jedné). Jeho mozek se po celý život fyzicky zvětšuje stejně jako u několika komiksových padouchů, které bych mohl jmenovat, což má zábavný vedlejší efekt v tom, že starší Alakazamové mají zřejmě neúměrně velké bambulky, které musí používat telekinezi, jen aby je pořádně udrželi. V praxi se s takovými příklady moc – nebo vůbec – nesetkáváme, ale je to zábavná myšlenka.
Lžíce, které mají Kadabra a Alakazam, jsou podle všeho vytvářeny ve velkém pomocí jejich psychických schopností, aby je zase používali jako nástroje při zesilování svých schopností, a jsou prý zcela unikátní. Kromě toho, že se používají při jeho charakteristickém pohybu (velmi chabá kineze), mohou být údajně darovány skutečně důvěryhodným osobám a mají nádherně neobvyklý účinek, díky němuž vše, co s nimi sníte, chutná výborně. Vsadil bych se, že už jen kvůli tomu se vyplatí mít jednoho v týmu.
O této linii se dá mluvit skoro stejně tak v meta smyslu jako přímo – zajímalo by mě, nakolik za to může zviditelnění, kterého se jí dostalo díky přítomnosti v prvních hrách? Každopádně jsou to velmi výrazné psychické příšery, a zatímco Alakazam je pro tento typ velkým těžkotonážníkem a Abra má okamžitě zapamatovatelnou vlastnost, která je staví blízko území Must-Have, situace s Kadabrou hází klacky pod nohy. Možná by bylo mnohem jednodušší ponechat linii na rezervě, nebo je dokonce odložit do důchodu a skoncovat s tímto zmatkem. Jsem z toho chlapa rozpolcený, opravdu – je všude možně.