Aflatoxiny v potravinách:

Přehled

Slovo aflatoxin je z hlediska historie pojmenovaných chorob relativně nový termín. Poprvé bylo použito ve Velké Británii v 60. letech 20. století po vypuknutí neidentifikovatelného onemocnění na krůtí farmě. Termín byl použit k definování toxické složky nalezené v mleté moučce z Brazílie, kterou byli krůty krmeny a která vedla k vypuknutí nemoci.

Aflatoxiny jsou součástí širší skupiny houbových toxinů známých jako mykotoxiny, kterých je podle odhadů na světě asi 450 různých druhů, přičemž aflatoxiny patří mezi nejtoxičtější a nejnebezpečnější pro lidi a zvířata. Aflatoxin je společný název pro specifické sekundární metabolity produkované houbami rodu Aspergillus, především Aspergillus flavus, Aspergillus parasiticus a Aspergillus nomius. Tyto typy aflatoxigenních hub produkují různé členy skupiny aflatoxinů – AFB1, AFB2, AFG1 a AFG2.

Expozice aflatoxinům prostřednictvím stravy může vést k vážným zdravotním komplikacím a následkům. Účinky mohou být akutní i dlouhodobé a jejich působení na lidský organismus je různé; pro člověka mohou být teratogenní, mutagenní, karcinogenní, imunotoxické a hepatotoxické. Aflatoxiny působí převážně na játra a ledviny, ale mohou ovlivnit i reprodukční orgány.

Mnohé potraviny mohou být kontaminovány aflatoxiny, a to během procesu pěstování a sklizně mnoha zemědělských potravin. Plodiny, které jsou při kontaminaci aflatoxiny před sklizní převážně zasaženy, jsou kukuřice, bavlníková semena, arašídy a stromové ořechy. Ke kontaminaci po sklizni obvykle dochází u plodin, jako jsou kávová zrna, rýže a koření. Plodiny a potraviny jsou náchylnější ke kontaminaci aflatoxiny ve vlhkém a teplejším podnebí nebo v prostředí skladování.

Kontaminované plodiny mohou mít také vliv na krmiva pro zvířata, která často obsahují kukuřici a/nebo obiloviny, což může následně vést ke kontaminaci živočišných potravin a dokonce i mléčných výrobků. Požití krmiva kontaminovaného aflatoxiny dojnicemi může být absorbováno a metabolizováno v trávicím traktu bachoru mikroorganismy bachorové flóry a vyloučeno jako aflatoxikol buď v moči, nebo v mléce. Studie ukázaly, že ani pasterizace mléka nezmění přenesené hladiny aflatoxikolu v mléce a mléčných výrobcích od krav, které byly krmeny kontaminovaným krmivem.

Definice různých aflatoxinů podle slovníku FSTA:

  • Aflatoxiny: Mykotoxiny produkované některými kmeny rodu Aspergillus, zejména flavus a A. parasiticus. Vznikají při růstu těchto hub na komoditách, jako jsou obiloviny (např. kukuřice), ořechy (např. arašídy) a olejniny (např. sója). Ke kontaminaci může dojít jak před sklizní, tak po ní. Hostitelské plodiny jsou obzvláště náchylné k infekci po dlouhodobém vystavení vysoké vlhkosti nebo poškození za sucha. Po požití jsou aflatoxiny metabolizovány v játrech na reaktivní meziprodukt, aflatoxin M1. U lidí a zvířat jsou hepatotoxické a hepatokarcinogenní a mohou vést k aflatoxikóze.

  • Aflatoxin B1: Silně hepatotoxický, hepatokarcinogenní, mutagenní a teratogenní mykotoxin produkovaný Aspergillus flavus a parasiticus. Tvoří se během růstu na široké škále plodin, včetně arašídů, kukuřice a dalších obilovin a olejnin. Metabolizují se na aflatoxin M1 a aflatoxin Q1.

Arašídy | IFIS Publishing

  • Aflatoxin B2: Středně silné hepatotoxické, hepatokarcinogenní, mutagenní a teratogenní mykotoxiny produkované Aspergillus flavus a parasiticus. Dihydroxyderiváty aflatoxinu B1. Vznikají během růstu na stejných komoditách jako aflatoxin B1 (včetně arašídů, kukuřice a jiných obilovin a olejnin), ale v menším množství. Metabolizuje se na aflatoxin M2 a v této formě se vylučuje do mléka.

  • Aflatoxin B3: Toxické mykotoxiny produkované staršími kulturami Aspergillus parasiticus a flavus. Alternativní název pro parasiticol.

  • Aflatoxin D1: Karboxylovaný produkt aflatoxinu B1, který vzniká reakcí mezi aflatoxinem B1 a zahřátým hydroxidem amonným. Má nižší toxicitu než aflatoxin B1.

  • Aflatoxin G1: Silné karcinogenní a genotoxické mykotoxiny produkované Aspergillus parasiticus a jinými druhy Aspergillus. Tvoří se během růstu na široké škále plodin, včetně arašídů, kukuřice a dalších obilovin a olejnin. Mají podobnou toxicitu a strukturu jako aflatoxin B1.

  • Aflatoxin G2: Mírně karcinogenní a genotoxické mykotoxiny produkované Aspergillus parasiticus a dalšími druhy rodu Aspergillus. Vyskytují se v celé řadě potravin, včetně ořechů, semen, fazolí, koření a ovoce. Dihydroxyderivát aflatoxinu G1 s nižší toxicitou.

  • Aflatoxin M1: Toxický 4-hydroxyderivát aflatoxinu B1, který se nachází v játrech, ledvinách, krvi, trusu, moči a mléce savců, kteří konzumovali krmivo nebo potraviny kontaminované aflatoxinem B1. Následně se vyskytuje v mléčných výrobcích, zejména v sýrech, a v lidském mléce. V malém množství jej produkují Aspergillus flavus a parasiticus a může se vyskytovat v kukuřici, ořechách a sóji. Souvisí s poškozením jater a rakovinou. Má nižší toxicitu než aflatoxin B1. Aflatoxin M1 lze rozložit UV zářením.

  • Aflatoxin M2: Toxický 4-hydroxyderivát aflatoxinu B2, který se nachází v játrech, ledvinách, krvi, trusu, moči a mléce savců, kteří konzumovali krmiva nebo potraviny kontaminované aflatoxinem B2. Vyskytuje se také v lidském mléce. Aflatoxin M2 je podstatně méně toxický než aflatoxin M1. Produkován v malém množství Aspergillus flavus a parasiticus.

  • Aflatoxin Q1: 3-hydroxyderivát a hlavní metabolit aflatoxinu B1 u lidí, potkanů a primátů. Podstatně méně toxický než aflatoxin B1.

Bílá kniha zdarma: Bezpečnost a potenciální alergenicita potravin z geneticky modifikovaných plodin

Související pojmy:

  • Aflatoxikóza: Mykotoxikóza způsobená požitím aflatoxinů v kontaminovaných potravinách a krmivech

  • Mykotoxikóza: Onemocnění lidí a zvířat způsobené požitím mykotoxinů v potravinách nebo krmivech.

  • Mykotoxiny: Toxiny, např. aflatoxiny a ochratoxiny, produkované houbami.

  • Toxiny: Jedovaté látky, zejména ty, které jsou produkovány jedním živým organismem a jsou jedovaté pro jiné živé organismy.

Data kolem aflatoxinů v databázi FSTA

FSTA, naše specializovaná potravinářská vědecká a zdravotní databáze, v současné době obsahuje přibližně 9 000 záznamů týkajících se aflatoxinů, včetně následujících příkladů:

  1. Název:
    Autoři: Aflatoxin B1: a review on metabolism, toxicity, occurrence in food, occupational exposure, and detoxification methods: Rushing, B. R.; Selim, M. I.
    Zdroj: Food and Chemical Toxicology; Vol. 124, February 2019. 81-100.
    Recenzováno odbornou společností: Ano
    DOI: 10.1016/j.fct.2018.11.047
  2. Název: Stanovení aflatoxinů v jedlých olejích z Číny a Etiopie pomocí imunoafinitní kolony a HPLC-MS/MS
    Autoři: Mgr: Molla, A. E.; Getu, K. M.; Ma, A.; Chengsong Wan
    Zdroj: (1), únor 2019: Journal of AOAC International; Vol. 102 (1), February 2019. 149-155.
    Recenzováno odbornou veřejností: Ano
    DOI: 10.5740/jaoacint.18-0106
  3. Název: Aflatoxin M1 in cow, sheep, and donkey milk produced in Sicily, Southern Italy
    Authors: Aflatoxin M1 in cow, sheep, and donkey milk produced in Sicily, Southern Italy: Cammilleri, G.; Graci, S.; Collura, R.; Buscemi, M. D.; Vella, A.; Macaluso, A.; Giaccone, V.; Giangrosso, G.; Cicero, A.; Dico, G. M. lo; Pulvirenti, A.; Cicero, N.; Ferrantelli, V.
    Zdroj: Sbírka listin: 35 (1), leden 2019. 47-53.
    Recenzováno odbornou veřejností: Ano
    DOI: 10.1007/s12550-018-0329-y

Další příspěvky na blogu, které by se vám mohly líbit:

Botulismus přenášený potravinami

Cereálie: Význam a složení

Udržitelné zemědělství a transgenní plodiny

Coppock, R., Christian, R. a Jacobsen, B. (2018) Veterinary Toxicology. Základní a klinické principy. Vydání třetí. Academic Press, s. Kapitola 69.

Richard, J. (2008) „Discovery of aflatoxins and significant historical features“, Toxin Reviews, 27(3-4), s. 171-201. DOI: 10.1080/15569540802462040.

Kowalska, A. et al. (2017) „Aflatoxins: characteristics and impact on human health“, Postępy Higieny i Medycyny Doświadczalnej, 71(1), pp. 0-0. DOI: 10.5604/01.3001.0010.3816.

Aflatoxiny (2018). Dostupné na: https://www.who.int/foodsafety/FSDigest_Aflatoxins_EN.pdf (Přístup: 11. února 2019).

Fink-Gremmels, J. (2008) „Mycotoxins in cattle feeds and carry-over to dairy milk: A review“, Food Additives & Contaminants: Part A, 25(2), s. 172-180. DOI: 10.1080/02652030701823142.

IFIS Publishing. (2009) IFIS Slovník potravinářské vědy a technologie. Vydání 2. Oxford: Wiley-Blackwell. (Drobné aktualizace provedl Taylor, G, spoluautor původního textu v IFIS Publishing, březen 2019).

‚Peanuts‘ photograph by Vladislav Nikonov on Unsplash, ‚Cornfield‘ photograph by Milada Vigerova on Unsplash.

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.