Alexis de Tocqueville od Théodore Chassériau, 1850 (Wikimedia Commons)Američané byli po staletí posedlí definováním svého národa a jeho jedinečného charakteru. Knižní pulty stále ještě sténají novými knihami o povaze Ameriky. O to překvapivější je, že nejvlivnějším a nejautoritativnějším vykladačem amerického příslibu byl francouzský aristokrat Alexis de Tocqueville. Jeho teorie a obraz jsou v americkém veřejném životě všudypřítomné – neustále ho citují politici a novináři zleva i zprava, zatímco politologové, sociologové a historici donekonečna diskutují o jeho zásluhách a přínosu. Zde v New Yorku si dokonce restaurace a zajišťovací fondy přisvojily Tocquevillovo vznešené jméno.
Sám Tocqueville by byl tímto vývojem pravděpodobně šokován, neboť byl skutečným Francouzem a přes všechny své spisy o Americe se zabýval především francouzskými problémy. Narodil se v roce 1805 v rodině nižší šlechty, která za francouzské revoluce podporovala Ludvíka XVI. a během teroru byla uvězněna (jeho pradědeček byl ostatně gilotinován). V mládí Tocqueville četl teoretiky osvícenství. Poznatky Huma, Kanta a dalších vedly Tocquevilla k tomu, že se vzdal své víry a začal hledat sekulární a racionální vysvětlení politiky a morálky. Jako mnoho nadaných mladých mužů té doby studoval Tocqueville práva a v roce 1827 se stal soudcem. Tocquevillovi to však nestačilo: chtěl vstoupit do světa politiky a chtěl pochopit, jak nový svět politiky funguje. Politická demokracie byla stále ještě novinkou, ale Tocqueville viděl, že je to vlna budoucnosti. Se svým přítelem Beaumontem se rozhodl navštívit Ameriku a nejmodernější z demokracií prostudovat z první ruky.
Teoreticky měl Tocqueville studovat americký penitenciární systém a na toto téma skutečně vypracoval zprávu. Měl však naléhavější starosti. Chtěl vědět, jak může „lid“ držet svrchovanou moc? Co to znamená a jak se může lid vyhnout tyranii? Aby na tyto otázky odpověděl, cestovali Tocqueville a Beaumont v roce 1831 deset měsíců po Americe. Ujeli přes sedm tisíc kilometrů a byli přijati jako celebrity. Hovořili s každým, s kým mohli, četli noviny a americkou politickou teorii, především Federalistické spisy. Ačkoli navštěvovali Američany všech vrstev, zaměřili se na Boston, Filadelfii a New York – jejich první zastávkou byl penzion na Broadwayi poblíž Wall Street. Stejně jako ostatní současní Evropané na cestách po Americe byl i Tocqueville ohromen tím, co našel. Trvalo mu osm let, než všechny své myšlenky přenesl na papír; přitom vytvořil jedno z klasických děl moderního politického a sociálního myšlení.
Demokracie v Americe vyšla ve dvou částech: první v roce 1835 a druhá v roce 1840. Tyto dva svazky Tocquevilla proslavily a stal se z něj uznávaný intelektuál a politik. Byl zvolen do francouzské Poslanecké sněmovny a začal se zajímat zejména o imperiální otázky. Ačkoli byl významným bojovníkem proti otroctví, hájil právo Francie kolonizovat Alžírsko. Tocquevillovo šťastné, prominentní období nemělo trvat dlouho: v roce 1852 se ve Francii dostal k moci Napoleon III. a vytvořil moderní diktaturu. Tocqueville reagoval odchodem z veřejného života a napsáním dalšího vynikajícího a slavného díla, tentokrát o Francouzské revoluci. O několik let později zemřel.