Krevní zásobení a lymfatika
Popíšeme si krevní zásobení a lymfatiku skalpových žil, přičemž začneme povrchovými složkami vpředu a budeme postupovat dozadu, počínaje supratrochleární žilou.
Supratrochleární žíla vychází z čela, kde odvodňuje povrchové svaly a kůži čela a přední části pokožky hlavy zásobované supratrochleární tepnou do angulární žíly; nemá přidruženou lymfatickou tkáň.
Supraorbitální žíla vychází na čele a její anastomóza s čelní větví povrchové spánkové žíly a slouží k drenáži oblasti čela, obočí a horního víčka zásobované supraorbitální tepnou, která anastomózuje s čelní větví povrchové spánkové žíly. Žíla prochází kaudálně přes čelní kost a povrchově k čelnímu svalu, než se rozdělí a spojí se s nadočnicovou žilou dole a s horní oftalmickou žilou mediálně; nemá také přidruženou lymfatickou tkáň.
Povrchová spánková žíla má čelní a temenní větve, které slouží k drenáži povrchových svalů a kůže spánkové oblasti. Vychází z žilní pleteně na boku hlavy a putuje laterálně ze spánkové oblasti přes zygomatický oblouk a vstupuje do příušní žlázy, aby se stala retromandibulární žilou, kde se spojuje s příčnou obličejovou žilou. Retromandibulární žíla se pak přední větví vlévá do vnitřní krční žíly a zadní větví do vnější krční žíly. Čelní větev se také napojuje na temenní emisní žílu, která vede z boku hlavy na temeno hlavy, kde proniká lebkou a komunikuje s horní sagitální dutinou. Temenní větev anastomozuje s týlní žilou. Příušní a ušní lymfatické cévy, které se nacházejí před i za povrchovou spánkovou žilou a tepnou, a povrchové příušní a preaurikulární lymfatické uzliny, které se nacházejí vzadu, odvodňují oblast zásobovanou větvemi povrchové spánkové tepny.
Zadní ušní žíla pomáhá s odvodněním svalů a kůže na hlavě. Vychází z malých cév za uchem povrchově od spánkové fascie a anastomózuje s okcipitální žílou superiorně. Probíhá těsně za uchem, kde se pak sbíhá s týlní a hlubokou krční žílou, poté přijímá krev ze zadní větve retromandibulární žíly a poté se vlévá do vnější krční žíly. Zadní ušní žíla probíhá spolu se zadní ušní tepnou, která vychází ze zevní krkavice. Vpředu je obklopena mastoidními lymfatickými uzlinami, které odtékají do příušních a ušních lymfatických cév, a vzadu sternocleidomastoidními lymfatickými uzlinami, které odtékají do týlních lymfatických cév. Tyto lymfatické cévy pak odtékají do krčních lymfatických cév.
Typická žíla vychází z malých cév na zadní straně hlavy a odvodňuje povrchové svaly a kůži týlní oblasti. Je povrchová vůči týlní fascii a týlní tepně a anastomozuje laterálně s parietální větví povrchové temporální žíly a inferolaterálně se zadní ušní žílou. Poté přechází do dolní části zadní ušní žíly, kde přechází v zevní krční žílu. Okcipitální žíla má také anastomózu s intrakraniální srážkou dutin prostřednictvím okcipitální emisární žíly. Okcipitální lymfatické uzliny a cévy odvádějí lymfu z této oblasti a odvádějí ji do jugulodigastrické lymfatické uzliny, která odvádí lymfu do jugulárních lymfatických cév.
Žilní drenáž hlubokých vrstev pokožky hlavy probíhá prostřednictvím pterygoidního žilního plexu, rozsáhlého plexu žil, který se nachází mezi laterálním pterygoidním a temporálním svalem a odvádí ji do čelistní žíly. Její větve odpovídají větvím čelistní tepny. Mezi tyto žíly patří např:
- Alveolární
- Buccinatorní
- Hluboká temporální (přední a zadní)
- Infraorbitální
- Maseterická
- Střední meningeální
- Pterygoidní
- Sfenopalatinní
.
Pterygoidní žilní plexus přijímá krev také z některých větví patrových žil a obsahuje komunikační žílu, která prochází dolní očnicovou štěrbinou a spojuje oční žílu s kavernózní dutinou.