„Rukopisy v ohrožení byly vždy v naší DNA,“ říká otec Columba Stewart, výkonný ředitel Hill Museum & Manuscript Library na Univerzitě sv. Jana v Collegeville v Minnesotě. V souladu se staletou tradicí svého benediktinského řádu je posláním otce Columby uchovávat znalosti, ale on a jeho kolegové to dělají s moderním nádechem. Jejich snahou je pořizovat fotografické a digitální záznamy rukopisů, které jsou ohroženy válkou, zanedbáním, krádeží nebo jsou tak vzdálené, že jsou téměř nedostupné.
Vše začalo v 60. letech 20. století u jednoho z předchůdců otce Columby, který chodil pěšky, jezdil vlakem a jezdil mikrobusem VW po Rakousku, aby přesvědčil opaty, aby mu dovolili mikrofilmovat rukopisy v jejich opatstvích. Důvodem projektu byla obava, že by tyto rukopisy mohly navždy zmizet, kdyby se Rakousko během studené války ocitlo pod útokem. Od té doby HMML ve spolupráci s více než 550 partnerskými knihovnami v celé Evropě, na Blízkém východě, v Africe a Indii vyfotografovala a zdigitalizovala 250 000 rukopisů, čímž zajistila, že záznam zůstane zachován pro budoucí generace učenců i těch, kteří prchají ze své vlasti.
V roce 2015 začala HMML tyto rukopisy virtuálně zpřístupňovat na webu vHMML. Stránky obsahují online čítárnu, která návštěvníkům umožňuje objevovat nové texty, porovnávat verze známých textů v několika jazycích a sledovat oběh rukopisů v čase. Pro vědce, kteří mají zájem dozvědět se více o paleografii, tedy studiu starověkého písma, jsou k dispozici online výukové nástroje. Ve svém nejnovějším grantu pro HMML poskytl NEH 323 958 dolarů na vytvoření vHMML 3.0.
V online sbírce jsou uloženy obrazy rukopisných rukopisů vytvořených od šestého do jednadvacátého století; zahrnují téměř 50 jazyků, mezi nimi arabštinu, arménštinu, církevní slovanštinu, ge’ez, latinu, syrštinu a turecké garshuni. Z Etiopie pocházejí digitální kopie nádherně iluminovaných evangelií Abbá Garimá, které byly radiokarbonově datovány do šestého století, a ze Sýrie přes Turecko pochází digitální verze kopie Kroniky Michala Velikého ze šestnáctého století, díla církevního patriarchy, který napsal originál ve dvanáctém století. Michael vyprávěl mimo jiné o příchodu křižáků na Blízký východ. Podle HMML je kronika, která se nacházela v Aleppu, „prozatím bezpečně ukryta“.
„Intenzivně jsme pracovali ve stínu invaze do Iráku v roce 2003 a jejích následků,“ říká otec Columba, který od té doby navzdory nebezpečí vytváří v regionu partnerství. Po celém Iráku a Sýrii bylo zničeno nespočet písemností. V roce 2017 se spolu s otcem Najeebem Michaelem, ředitelem Digitálního centra pro východní rukopisy, vydal do severního Iráku, aby Lesley Stahlové z pořadu 60 minut televize CBS ukázal devastaci klášterů a knihoven, kterou způsobil ISIS, a následné škody způsobené během leteckých úderů při osvobozování Mosulu.
Otec Najeeb, člen dominikánského řádu, vyprávěl, jak když ISIS v roce 2014 zaútočil na Karakoš, musel on a tisíce dalších křesťanů rychle odejít. Podařilo se mu dostat některé rukopisy na nákladní auta a do bezpečí v Erbílu v kurdském regionu na severu Iráku. Pomohly mu prchající rodiny. „Dokonce i malé dívky a chlapci, 10 až 12 let, nesou dědictví a rukopisy ze třináctého, čtrnáctého století. Nezachraňuji to sám,“ říká.
Spoluprací s náboženskými vůdci, knihovníky, vládními úřady a neziskovými organizacemi buduje otec Columba důvěru v komunitách, které by se jinak mohly obávat, „že cizinci jsou tu opět proto, aby nám vzali naše věci“. Rukopisy neputují do Minnesoty. Místo toho jsou místní obyvatelé vyškoleni, aby je digitalizovali ve svých domovských zemích, takže bude existovat záznam pro jejich komunity a záznam pro HMML. „Naším slibem dárcům je, že data budou v bezpečí,“ říká otec Columba. Aby tento slib zajistilo, uchovává muzeum zálohu záznamů v bezpečném zařízení daleko od Minnesoty.
Muzeum nedávno rozšířilo svou působnost o islámské rukopisy. První snaha byla v Jeruzalémě, kde muslimské rodiny s rozsáhlými knihovnami digitalizovaly své sbírky, a v roce 2013 otec Columba uzavřel dohodu s nevládní organizací SAVAMA-DCI v Mali. Cílem partnerů je digitalizovat sbírky islámských rukopisů, které byly odvezeny z Timbuktu a poslány do hlavního města Bamako nebo byly ukryty v poušti, aby byly v bezpečí před radikálními islamisty, kteří v roce 2012 zničili mnoho náboženských a historických památek v Timbuktu. Toto digitalizační úsilí je dosud nejrozsáhlejší akcí HMML: V provozu je patnáct kamer, které zaznamenávají náboženské texty a díla o astronomii, medicíně, diplomatických vztazích a arabském jazyce.
Proč se snažit tolik zachránit? Jak řekl otec Columba v rozhovoru pro Harvard Magazine: „Dědictví je dědictví. . . . Proč nezískat všechny materiály, ze všech stran?“
.