Náš hormonální systém nejlépe pochopíte, když si ho představíte jako kaskádu (obrázek 1), na jejímž vrcholu je mozek, následuje hypofýza, pak cílové orgány (např. vaječníky, štítná žláza, varlata) a nakonec tělesné a duševní funkce (např. močové cesty), tloušťka kůže, menstruace, pohlavní znaky, agresivita, rozložení ochlupení atd.).
Mozek
Hypotalamus je část mozku, kde vzniká uvolňování hormonů, které zahajuje kaskádu vylučováním „uvolňujících hormonů“, které zapínají hypofýzu.
Hypofýza
Hypofýza je známá jako naše „hlavní žláza“. Nachází se na bázi našeho mozku a pomocí speciálních nervů a cév komunikuje přímo s hypotalamem. Uvolňující hormony putují z hypotalamu do hypofýzy a stimulují tvorbu a uvolňování hypofyzárních hormonů do našeho oběhového systému. Hormony hypofýzy působí na mnoho našich orgánů, například na štítnou žlázu, nadledvinky, varlata, vaječníky a prsa.
Existuje pět základních hypofyzárních hormonů, které nás zajímají:
Lidský růstový hormon (hGH)
Adrenokortikotropní hormon (ACTH)
Tyreoidální stimulační hormon (TSH)
Folikulární stimulační hormon (FSH)
Luteinizační hormon (LH)
Hormony hypofýzy se uvolňují do celkového oběhu a působí na konkrétní cílové orgány, které následně uvolňují vlastní hormony. Hormony hypofýzy tedy fungují jako letečtí dispečeři – prozkoumají scénu, určí, co je potřeba, a pak řeknou orgánům v těle, kdy mají uvolnit své hormony.
Obrázek 1 ukazuje přehled některých nejdůležitějších hormonů.
Obrázek 1:
Lidský růstový hormon (hGH)
Lidský růstový hormon má více cílových orgánů, ale jeho hlavním cílem jsou játra, kde způsobuje tvorbu a uvolňování inzulinu podobného růstového faktoru (IGF, a.Somatomedin C).
HGH má mnoho metabolických účinků, z nichž nejvýznamnější je syntéza bílkovin. HGH se uvolňuje v dávkách, z nichž většina nastává během určitých fází spánku. Poté, co přestaneme růst a staneme se dospělými, dochází k výraznému poklesu množství produkovaného hGH. IGF je vedlejším produktem hGH a předpokládá se, že je zodpovědný za většinu anabolických (stavebních) účinků samotného hormonu. Naštěstí je hladina IGF v krvi poměrně stálá a lze ji měřit snadněji než hladinu hGH. Proto měříme hladinu IGF v krvi, abychom mohli posoudit množství cirkulujícího hGH v těle.
HGH je nezbytný pro růst kostí a orgánů v našem mládí. Příliš malé množství způsobuje zakrslost, příliš velké množství gigantismus. Je zcela zřejmé, že hGH a IGF začínají klesat někdy po 15. – 20. roce života a pokračují v tom poměrně rychle. Ačkoli hGH po dosažení dospělosti již není sám o sobě potřebný pro růst, je nezbytný pro mnoho dalších životně důležitých funkcí a předpokládá se, že jeho výrazně snížená hladina, kterou pozorujeme s věkem, souvisí se vším, od snížení energie až po přibývání na váze (tuku) a snížení svalové hmoty.
V minulosti se v případě odstranění nebo zničení hypofýzy v důsledku nádoru u dospělého člověka hGH nenahrazoval, i když se nahrazovaly „nezbytnější“ hormony, jako je štítná žláza, hydrokortizon a testosteron nebo estrogen/progesteron. Hodnota růstového hormonu u dospělých byla uznána až díky práci Dr. B. Bengtssona a Dr. Daniela Rudmana. Bylo zjištěno, že pacienti s nedostatkem GH mají téměř o 50 % vyšší úmrtnost na srdeční choroby, než se očekávalo (obrázek 4). Dr. Bengtsson nahradil růstový hormon u pacientů s deficitem hypofýzy a dosáhl vynikajících výsledků. V článku v časopise New England Journal of Medicine z roku 1990 referoval Dr. Rudman o svých průkopnických pokusech s použitím hGH u starších veteránů. Zjistil, že se u nich snížil obsah tělesného tuku a zvýšila se svalová hmota, síla, tloušťka kůže a hustota kostí. Jinými slovy, dokázal zpomalit obvyklý postup stárnutí tím, že zvýšil hladinu IGF v krvi pacientů na úroveň odpovídající mladší věkové skupině. V roce 1999 dokončil Národní institut pro stárnutí další přelomovou studii, která měla buď vyvrátit, nebo potvrdit výsledky doktora Rudmana a také rozšířit jeho studii o měření dalších parametrů. Jednalo se o dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou, multicentrickou studii u mužů i žen s velkým počtem pacientů. Tato studie zahrnovala nejen hGH, ale i gonadální (pohlavní) steroidy. Tato studie nejen potvrdila výhody hGH, které tvrdil Dr. Rudman, ale také prokázala, že přidání gonadálních steroidů zlepšilo účinnost růstového hormonu u mužů i žen. Ačkoli studie NIA ukázala, že samotný hGH nezvyšuje svalovou sílu, podstatně zvyšuje svalovou hmotu a aerobní kapacitu. Přidání testosteronu k hGH však svalovou sílu podstatně zvýšilo. (Výsledky této studie jsou k dispozici na vyžádání.)
Bezpečnost lidského růstového hormonu (hGH)
Užívání lidského růstového hormonu zvyšuje hladinu IGF-1 v krvi. Právě vyšší IGF-1 zprostředkovává všechny účinky připisované hGH. Většina studií o užívání hGH u dospělých a dětí neprokázala žádné riziko vzniku rakoviny v souvislosti s užíváním růstového hormonu nebo vyšší hladiny IGF-1. V přehledovém článku zveřejněném v časopise New England Journal of Medicine 14. října 1999, jehož autorkami jsou doktorky Mary Lee Vanceová a doktorka Nellie Maurasová, se po důkladné rešerši literatury dospělo k závěru, že „v současné době neexistují žádné důkazy o tom, že by modulace růstového hormonu ovlivňovala riziko vzniku rakoviny“. Všichni pacienti by si však měli být vědomi, že existují další zprávy, které naznačují, že riziko může existovat. V roce 1998 byly publikovány dvě studie, které tvrdily vyšší výskyt rakoviny prostaty u mužů, kteří měli vyšší hladinu IGF-1 několik let před vznikem rakoviny; řada odborníků se však shoduje, že tyto studie nejsou průkazné a mohou být chybné. Mezi problémy uváděné u těchto studií patří metoda statistické analýzy, několikaletý interval mezi odběrem krve a vznikem rakoviny a absence měření IGF v době diagnózy rakoviny. Několik dalších studií neprokázalo žádný rozdíl v hladinách IGF-1 mezi normálními zdravými muži a muži s rakovinou prostaty v době diagnózy a po ní.
Další nedávná studie poukazuje na vyšší výskyt rakoviny prsu u žen před menopauzou (nikoli však po menopauze), které měly vyšší hladiny IGF-1 jeden až pět let před vznikem rakoviny prsu. I v této studii byla krev odebrána před stanovením diagnózy a byla analyzována až po několika letech, takže vyvozené závěry jsou poněkud podezřelé.
Ačkoli většina studií v drtivé většině ukazuje na bezpečnost hGH, existují, jako prakticky v každé oblasti lékařské vědy, mezi studiemi některé protichůdné údaje, které tuto problematiku znepřehledňují. Je tomu tak kvůli složité povaze lidského těla a jeho fyziologie – a truismu, že medicína není exaktní věda. Stejně jako ve všech aspektech lékařské terapie musí každý z nás vyhodnotit dostupné informace spolu se svými potřebami a přáními a poměřit je s případným rizikem. Váš lékař Cenegenics® vám může pomoci pochopit a vyhodnotit všechny dostupné informace s co nejmenší mírou předsudků. Samozřejmě se domníváme, že pro většinu pacientů přínos terapie hGH výrazně převažuje nad rizikem – jinak bychom se tomuto typu lékařské praxe nevěnovali. Rozhodnutí však můžete učinit pouze vy sami.
Pro uvedení do kontextu, podobné kontroverze provázejí užívání estrogenu u žen po menopauze již 30 let. Nyní víme, že substituce estrogeny u žen může zvyšovat riziko rakoviny prsu a endometria u některých žen s rodinnou anamnézou rakoviny prsu a dalšími rizikovými faktory. Vzhledem k prokázaným ochranným účinkům estrogenů proti mnoha dalším onemocněním (Alzheimerova choroba, srdeční choroby, osteoporóza a rakovina tlustého střeva) je však celková úmrtnost u žen, které estrogeny užívají, nižší než u těch, které je neužívají. Bude trvat ještě mnoho let, než budeme mít o hGH tolik údajů jako o estrogenu, ale domníváme se, že u většiny lidí s nízkou hladinou IGF-1 výhody užívání hGH převažují nad riziky.
Mezi tyto studované a publikované přínosy patří např:
– Zvýšení libida
– Snížení množství tělesného tuku
– Zvýšení svalové hmoty
– Zvýšení hustoty kostí
– Zvýšení tloušťky kůže
– Snížení tvorby kožních vrásek
– Zlepšení profilu cholesterolu
– Rychlejší hojení ran s nižší mírou infekcí
– Snížení počtu hospitalizací o 50 %
. Snížení počtu dnů pracovní neschopnosti
– Zvýšení cvičební kapacity
– Snížení diastolického krevního tlaku
– Snížení poměru pas/boky
– Zvýšení výdechu krve z ledvin
– Zvýšení pocitu pohody/zlepšení socializace
– Posílení imunitního systému
Mezi anekdoticky uváděné přínosy patří např:
– Zlepšení paměti
– Zlepšení kognitivních funkcí
– Obnovení růstu vlasů
– Zmenšení výskytu pavoučích žilek
Jak moc tyto přínosy snižují úmrtnost a zda prodlužují délku života, se zjistí až za mnoho let. Víme však, že zlepšení kvality našeho života díky užívání hGH je podstatné.
Hormon štítné žlázy
Hormon štítné žlázy výrazně ovlivňuje rychlost metabolismu, a tím i naši tělesnou teplotu. Bez hormonu štítné žlázy nemůžeme přežít. Nízká hladina štítné žlázy způsobuje snížení tělesné teploty, zvýšení hladiny cholesterolu a zvýšení množství tělesného tuku. Nízká hladina štítné žlázy, kterou tradiční lékařská praxe často neodhalí, může ďábelsky ztížit hubnutí. Může přispívat k subjektivnímu pocitu malátnosti a nízké energie i k depresím. S přibývajícím věkem se někdy hladina štítné žlázy snižuje a naše tělesná teplota a metabolismus klesají pod normál. Doplňování hormonů štítné žlázy je snadné a levné. Cílem je obnovit přirozený poměr a koncentraci T3 a T4 v krvi.
Tyreoidální bílkovina
Tyreoidální žláza se s věkem zmenšuje; kolem čtyřicítky nám může zůstat neporušená jen malá část brzlíku. Považuje se za velmi pravděpodobné, že to je příčinou, která přispívá ke snížení imunity související s věkem a ke zvýšení rizika vzniku rakoviny.
Thymic Protein ATM (BioproTM) je užitečný pro zvýšení imunity a odolnosti vůči rakovinným buňkám a infekcím. Tento protein programuje „pomocné buňky“ T-4, aby vyhledávaly útočníky, jako jsou viry, bakterie a rakovinné buňky. Pomocné buňky pak vysílají „zabijácké buňky“ T-8, aby našly útočníky a zničily je. Studie prokázaly, že thymický protein ATM stimuluje imunitu a potlačuje HIV. Jedná se o stejný protein, který produkuje lidská brzlíková žláza. Je klasifikován jako doplněk stravy a užívá se perorálně. Udržovací dávka je jedno balení denně pod jazyk a je velmi účinná.
Gonadální steroidy
Tyto hormony jsou nezbytné pro normální reprodukční funkci a sekundární pohlavní znaky. Patří mezi ně testosteron, estrogen a progesteron.
Adrenální steroidy
Nadledvinky uvolňují hydrokortizon (kortizol) a další hormony známé jako adrenální steroidy. Jsou nezbytné pro život a jsou velmi důležité při naší reakci na fyzický a emocionální stres. Obecně platí, že s věkem neklesají, stejně jako většina ostatních našich hormonů.
Všechny nadledvinové a gonadální steroidy jsou odvozeny od základní molekuly cholesterolu. Několika biosyntetickými cestami se cholesterol přeměňuje na různé molekuly steroidních hormonů, než se z něj stane estrogen, progesteron nebo testosteron.
Mějte prosím na paměti, že pokud užíváme pregnenolon, DHEA (dehydroepiandrosteron) nebo androstendion, můžeme ovlivnit hladiny jejich konečných produktů: testosteronu, estrogenu a progesteronu. Proto je důležité sledovat hladiny jak podávaného hormonu, tak jeho koncových produktů.
Obrázek 2 ukazuje postup od molekuly cholesterolu ke gonadálním a adrenálním steroidům.
Obrázek 2:
.