Antifosfolipidové (APL) protilátky lze detekovat až u 1-5 % neselektovaných jedinců.1,2 Tyto protilátky jsou častou získanou příčinou zvýšeného trombotického rizika (v současnosti je obezita nejčastější získanou příčinou hyperkoagulace.3-9 Termín „antifosfolipidový syndrom“ (APS) označuje spektrum klinických stavů, které je spojeno s přítomností antifosfolipidových protilátek. Pro stanovení diagnózy APS musí být přítomny jak klinické, tak laboratorní znaky.8-10 U pacientů s antifosfolipidovým syndromem se může vyskytnout kterýkoli z níže uvedených stavů.
- Žilní trombóza. Antifosfolipidový syndrom lze zjistit přibližně u 10 % pacientů, u kterých se objeví první žilní trombóza.7Studie prokázaly, že alespoň jedna trombotická příhoda se objeví přibližně u 30 % pacientů s přetrvávajícími antifosfolipidovými protilátkami.7Hluboká žilní trombóza (DVT) se vyskytuje přibližně u 40 % jedinců s primárním APS. Riziko je ještě vyšší u jedinců s dalšími získanými trombotickými rizikovými faktory, jako je těhotenství, dlouhodobá imobilizace nebo perorální antikoncepce, a také u jedinců s autoimunitními poruchami.7,8Žilní trombóza se může v souvislosti s APS vyskytnout i v jiných cévních řečištích, například v mozkové dutině nebo nitrobřišní.
- Arteriální trombóza. Arteriální trombóza u APS je méně častá než žilní trombóza, ale vede k vyššímu výskytu morbidity.1 Nejčastějším místem arteriální trombózy u APS je CNS, i když byla hlášena i koronární trombóza. Více než 25 % pacientů s APS má prokázané arteriální okluze.1 Antifosfolipidové protilátky lze zjistit až u 33 % pacientů s cévní mozkovou příhodou před 50. rokem věku a vyskytují se u 7-10 % neselektovaných pacientů s cévní mozkovou příhodou.1 Výskyt cévní mozkové příhody u pacientů s antifosfolipidovými protilátkami se zvyšuje, pokud jsou přítomny další rizikové faktory (např. hypertenze, hyperlipidemie nebo kouření). Pacienti s antifosfolipidovými protilátkami trpí také zvýšeným výskytem mozkových infarktů, závažných cévních bolestí hlavy, přechodných ischemických atak a poruch vidění.6
- Neplodnost a komplikace těhotenství. V těhotenství jsou antifosfolipidové protilátky spojeny s placentárně-vaskulární trombózou a také s interferencí se systémem komplementu, která může vést k zániku plodu, retardaci růstu plodu, předčasnému porodu a neonatální trombóze. Ke ztrátě plodu spojené s APS dochází obvykle ve druhém trimestru. S APS souvisí 5 až 15 % případů opakovaných spontánních potratů.1
- Trombocytopenie. Trombocytopenie je uváděna u 30-50 % pacientů s primárním APS, ačkoli jen zřídka způsobuje krvácení; trombocytopenie však není považována za jedno ze základních diagnostických kritérií APS, protože se může vyskytovat u mnoha jiných stavů.7,8
- Další stavy. APS je někdy spojen s příznaky, které mohou zahrnovat například vaskulitické vyrážky, kožní nekrózy číslic, livedo reticularis, nefropatii, artralgie, plicní hypertenzi, choreu, migrenózní bolesti hlavy.8,10,11
- Katastrofický APS. Vzácně se u pacientů s antifosfolipidovými protilátkami vyskytnou vícečetné trombotické okluze současně v akutním, život ohrožujícím stavu vedoucím k multiorgánovému selhání, který se označuje jako katastrofický APS.8,11
Antifosfolipidové protilátky lze rozdělit do několika klinických kategorií:
- APL u jinak zdravých jedinců
- APL spojené se systémovým lupus erythematodes (SLE), jinými autoimunitními poruchami, nebo malignitami
- Léčivaindukované antifosfolipidové protilátky
Různé terapeutické léky mohou indukovat tvorbu antifosfolipidových protilátek
|
blokátory vápníkových kanálů chlorpromazin hydralazin hydantoin . isoniazid |
metyldopa fenytoin fenothiazin prokainamid |
chinin chinidin thorazin různá antibiotika |
Individualita s léky-indukovanými antifosfolipidovými protilátkami, které přetrvávají i po ukončení léčby lékem, dochází ke zvýšenému riziku trombózy.5
- Infekcí indukované antifosfolipidové protilátky7
Často pozorované během rekonvalescentní fáze akutní bakteriální a virové infekce
Často pozorované u jedinců se syfilis
Všeobecně nejsou spojeny se zvýšeným rizikem klinických komplikací, protože tyto protilátky bývají namířeny spíše proti fosfolipidům než fosfolipidům.vazebným proteinům
Obvykle přechodné
Poznámka: Protože není možné odlišit antifosfolipidové protilátky vyvolané infekcí od klinicky významných antifosfolipidových protilátek, měli by být všichni pacienti s pozitivním testem na antifosfolipidové protilátky znovu vyšetřeni po 12 nebo více týdnech, aby se vyloučily přechodné protilátky.10
Antifosfolipidové protilátky lze detekovat nepřímo pomocí testů, které jsou založeny na jejich účinku na koagulační testy na bázi sraženin in vitro (tj. lupus antikoagulans), nebo přímo pomocí imunoanalýzy na pevné fázi.13 Vzhledem k heterogenitě protilátek spojených s APS se při podezření na APS doporučuje jak testování srážlivosti, tak imunoanalýza na pevné fázi.4,9
- Antifosfolipidový syndrom (APS) profil (117079)
1. Jenson R. Syndrom antifosfolipidových protilátek. Clin Hemost Rev. 2001; 15(11):1-4.
2. Misita CP, Moll S. Antifosfolipidové protilátky. Circulation. 2005 Jul 19; 112(3):e39-44. PubMed 16027261
4. Brandt JT, Triplett DA, Alving B, et al. Criteria for the diagnosis of lupus antiticoagulants: Aktualizace. On the Behalf of the Subcommittee on Lupus Anticoagulant/Antiphospholipid Antibody of the Scientific and Standardization Committee of the ISTH. Thromb Haemost. 1995; 74(4):1185-1190. PubMed 8560433
5. Bick RL. Antifosfolipidové trombotické syndromy. Clin Appl Thromb Hemost. 2001 Oct; 7(4):241-258. PubMed 11697705
6. Hirsh J, Anand SS, Halperin JL, et al. Guide to anticoagulant therapy. Heparin: Prohlášení pro zdravotnické pracovníky od American Heart Association. 2001; 103(24):2994-3018. PubMed 11413093
7. Alving BM. Antifosfolipidový syndrom: Klinický obraz, diagnostika a léčba pacientů. In Kitchens CS, Alving BM, Kessler CM, eds. Consultative Hemostasis and Thrombosis. Philadelphia, Pa: WB Saunders; 2002:181-196.
8. Levine JS, Branch DW, Rauch J. The antiphospholipid syndrome. N Engl J Med. 2002; 346(10):752-763. PubMed 11882732
9. Carreras LO, Forastiero RR, Martinuzzo ME. Které jsou nejlepší biologické markery antifosfolipidového syndromu? J Autoimmun. 2000; 15(2):163-172. PubMed 10968904
10. Miyakis S, Lockshin MD, Atsumi T, et al. International consensus statement on an update of the classification criteria for definite antiphospholipid syndrome (APS). J Thromb Haemost., 2006; 4(2):295-306. PubMed 16420554
12. Harris EN, Pierangeli SS, Gharavi AE. Diagnostika antifosfolipidového syndromu: Návrh na využití laboratorních testů. Lupus. 1998; 7(Suppl 2):S144-S148. PubMed 9814693
13. Schjetlein R, Wisloff F. Hodnocení dvou komerčních testovacích postupů pro detekci lupusového antikoagulantu. Am J Clin Pathol. 1995; 103(1):108-111. PubMed 7817935