Autor: Wendy Zukerman
Měsíce předtím, než začnou počítat, se batolata učí pravidla počítání. Nová studie naznačuje, že to začíná někdy mezi 15. a 18. měsícem věku.
Pro zkoumání počítání kojenců pouštěla Virginia Slaughterová z australské University of Queensland video 36 kojencům, z nichž polovině bylo 15 měsíců a zbytku 18 měsíců. Na videu prstem ukazovala na šest rybích nálepek po jedné, zatímco hlas počítal do šesti.
Reklama
Poté se počítání do šesti opakovalo, ale tentokrát prst střídavě ukazoval dvě ze šesti rybiček na obrazovce.
Zdálo se, že 15měsíční děti mezi oběma videi nerozlišují, ale 18měsíční děti se na správné počítání dívaly o 1 sekundu déle než na nesprávné. Podle Slaughterové je tento rozdíl statisticky významný.
Těžko říct, proč se 18měsíční děti dívají na nesprávná videa kratší dobu, říká. Ale „skutečnost, že se na jedno nebo druhé dívají déle, nám říká, že mezi nimi rozlišují.“
Japonsky mluvená
Slaughter 18měsíčním dětem přehrávala videa s tím, že mluvená počítaná slova byla nahrazena nejprve pípáním a poté japonskými počítanými slovy. Děti, z nichž žádné předtím nebylo osloveno japonsky, se na obě videa dívaly stejně dlouho. „To vyloučilo možnost, že 18měsíční děti prostě dávají přednost sledování videí, ve kterých se všech předmětů dotýkají,“ říká Slaughter.
Stejný vzorec byl zjištěn, když byl experiment zopakován s japonskými dětmi&koloni; ty nedávaly přednost ani jednomu videu, když byly počítací výrazy v angličtině, ale správné počítání sledovaly déle, když byla slova v japonštině.
Slaughter říká, že děti nepočítají, ale „zpracovávají pravidla počítání“ – například, že každý předmět musí být počítán pouze jednou.
Bod k bodu
Předchozí studie zjistila, že novorozenci se výrazně déle dívají na obrazovky, kde počet zobrazených tvarů odpovídá počtu slyšených slabik. Tato studie však výslovně netestovala, zda kojenci rozumí pravidlům počítání, protože v ní nebylo nic podobného ukazování prstem jako ve Slaughterově studii. „Toto je první důkaz, že pravidla počítání jsou rozpoznána nejméně šest měsíců předtím, než děti produkují jakékoli verbální počítací chování,“ říká Slaughter.
Není jasné, proč by kojenci v tak nízkém věku měli mít počítací dovednosti. „Téměř ve všech kulturách na celém světě existuje počítání,“ říká Slaughter. Některé kultury ji však nemají, takže je nepravděpodobné, že by tato dovednost byla vrozená.
Michael Nagel z University of the Sunshine Coast v australském Queenslandu říká, že studie je zajímavá, ale vyžaduje potvrzení. „Bez dalšího důkladného testování se podobná zjištění mohou stát potravou pro pseudovědecké vzdělávací programy,“ říká.
Nagel navrhuje studii zopakovat a zároveň skenovat mozek batolat a zjišťovat aktivitu v oblastech spojených s počítáním. „Pak uvidíme, co se stane.“