Makrofágy hrají zásadní roli při hojení ran, proto by bylo ideální použít strategii, která zvyšuje nábor makrofágů. Již dříve se předpokládalo, že mechanismus, kterým topická emulze Biafin zlepšuje hojení ran, je prostřednictvím zvýšené infiltrace makrofágů do lůžka rány. Cílem této studie bylo potvrdit toto pozorování pomocí hrubého a histologického hodnocení hojení rány na myších modelech excizních a popáleninových ran v celé tloušťce a porovnat je s běžnými standardy, vazelínou a sulfadiazinem stříbrným (SSD). Na dvou skupinách 60 myší byly vytvořeny excize a popáleniny v celé tloušťce. V excizní části byly myši rozděleny na kontrolní skupinu bez léčby, skupinu s Biafinem a skupinu s vazelínou. V rameni s popáleninami byly myši rozděleny na kontrolní skupinu bez léčby, skupinu s Biafinem a skupinu s SSD. Denně byla podávána léčba a v průběhu času bylo měřeno hojení. Tkáň rány byla vyříznuta a obarvena za účelem vhodného zobrazení morfologie, kolagenu, makrofágů a neutrofilů. Bylo změřeno ukládání kolagenu a provedeno počítání buněk. Biafin zlepšil hojení ran u myších excizních a popáleninových ran v celé tloušťce ve srovnání s kontrolou a předčil vazelínu a SSD u příslušných typů ran. Léčba přípravkem Biafin klinicky urychlila uzavření rány, přičemž histologicky byla zjištěna větší zralost epidermis/dermy, tvorba granulační tkáně a kvalita a uspořádání kolagenu ve srovnání s ostatními skupinami. Aplikace přípravku Biafin byla spojena s větší infiltrací makrofágy a nižší infiltrací neutrofily v časnějších fázích hojení ve srovnání s ostatními studovanými skupinami. Závěrem lze říci, že přípravek Biafine lze díky jeho výhodným biologicky založeným vlastnostem při hojení ran považovat za alternativní lokální léčbu excizních a popáleninových ran v celé tloušťce.