Insitu nepřipouští žádné pochybení a ve svém prohlášení uvedla, že „naše tehdejší sdělení vládě splňovala všechny požadavky“.
Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že společnost Insitu v letech 2009 až 2017 uzavřela pět nesoutěžních smluv s námořnictvem a dvě smlouvy se SOCOM na bezpilotní letouny za záměrně nadsazené ceny s využitím údajů o nákladech a cenách nových dílů a materiálů, přičemž po celou dobu plánovala používat recyklované díly.
„Daňoví poplatníci si zaslouží dostat to, za co zaplatili,“ uvedl státní zástupce pro západní Washington Brian Moran. „Případy, jako je tento, bychom měli vnímat jako varování pro dodavatele v oblasti obrany, že falešná tvrzení nemají v armádních nákupech místo.“
Bryan Denny, zvláštní agent pověřený vedením kriminální vyšetřovací služby ministerstva obrany v západní oblasti, uvedl, že tento soudní spor je „příkladem spolupráce našich agentů a partnerů v oblasti prosazování práva při odhalování podvodné činnosti a ochraně dolarů daňových poplatníků svěřených ministerstvu obrany.“
Vyšetřování případu převzalo ministerstvo spravedlnosti poté, co O’Hara v roce 2015 podal první stížnost podle federálního zákona o falešných nárocích, který umožňuje oznamovatelům zahájit řízení proti osobám, které podvedly USA.
Boeing koupil výrobce dronů Insitu v roce 2008, ale umožnil mu fungovat jako nezávislá dceřiná společnost, aby si zachoval svou inovativní a agilní kulturu.
V roce 2011 poslala korporace Boeing O’Hara, tehdy 37letého veterána společnosti, do Insitu v Bingenu v okrese Klickitat jako ředitele pro odhady, ceny a zadávání zakázek, aby pomohl řídit složité procesy dodržování předpisů pro státní zakázky.
Podle soudního podání byl O’Hara brzděn, když se snažil zjistit ceny a další údaje potřebné k potvrzení smluv, a když naléhal na odpovědi, jeho manažeři začali být obstrukční a nepřátelští. Na podzim 2014 podal stížnost na etickou linku společnosti Boeing, v níž vyjádřil své obavy z nedostatečných účetních postupů společnosti Insitu.
Přestože stížnost měla být chráněným sdělením, oddělení Boeing Ethics zaslalo e-mail oddělení lidských zdrojů společnosti Insitu, v němž ho identifikovalo, uvedl.
„Během několika týdnů jsem dostal výpověď,“ řekl O’Hara v úterý v telefonickém rozhovoru ze svého domu nedaleko Bingenu. „Vymysleli si nějaké věci, pomlouvačná obvinění, která se nezakládala na pravdě.“
Poté mu bylo řečeno, že se nemůže znovu ucházet o práci kdekoli ve společnosti Boeing. Jeho kariéra skončila, přišel o roky navíc, za které by mu náležel důchod od Boeingu.
Boeing v úterý neodpověděl na žádost o vyjádření k údajnému selhání etického programu, který propaguje jako bezpečný způsob, jak mohou zaměstnanci anonymně nahlásit činnosti, které jsou nezákonné nebo představují bezpečnostní problém.
O’Hara uvedl, že ho vedení Insitu neustále žádalo, aby podepsal údaje o nákladech a cenách, ale on odmítl, protože mu nebyly poskytnuty ověřující údaje.
„U. S. O’Hara je přesvědčen o tom, že se mu to nelíbí.Vláda USA byla schopna je získat, a tak potvrdila podvod, ke kterému docházelo,“ řekl.
Vzpomněl si, že vyzval vedoucího pracovníka, který ho požádal, aby změnil ceny u smlouvy v rámci programu zahraničního vojenského prodeje (FMS) ministerstva obrany na prodej bezpilotních letounů do Nizozemska, a řekl mu, že by to mohl být podvod.
„Když se ucházím o zakázku v rámci programu FMS, procházím ministerstvem obrany USA,“ řekl O’Hara. „Musím se řídit americkými předpisy. Je to otázka důvěry mezi vojenskými spojenci.“
V soudním spise se uvádí, že za dobu svého působení ve společnosti Insitu odmítl podepsat více než 100 osvědčení o nákladech, protože měl obavy o jejich správnost. Místo toho dokumenty podepisovali vyšší manažeři včetně finančního ředitele.
O’Hara uvedl, že poté, co ministerstvo spravedlnosti v roce 2019 převzalo vyšetřování, korporace Boeing konečně zasáhla a „vyčistila dům“, což vedlo k rozsáhlé obměně vrcholných manažerů Insitu v posledních dvou letech.
Boeing odmítl komentovat odchody vedoucích pracovníků nebo důvody jejich odchodu.
O’Hara nastoupil do Boeingu v roce 1973 ve Wichitě v Kansasu, vypracoval se z tovární haly a po přestěhování do Seattlu získal dva tituly průmyslového inženýra a titul z obchodního managementu. Během své kariéry ve společnosti Boeing O’Hara uvedl, že vymyslel účetní postupy pro zadávání zakázek, které se nyní interně používají v celém Boeingu.
Řekl, že se až po zahájení své právní žaloby – známé jako qui tam případ – dozvěděl, že umožňuje oznamovateli získat v případě úspěchu podíl na výnosech.
„To nebyla moje motivace,“ řekl O’Hara. „Byla to osobní etika a integrita.“
Pětašedesátiletý O’Hara uvedl, že to bylo „drsných pět a půl roku“, během nichž nemohl o případu mluvit, aby vyšetřování mohlo pokračovat. Řekl, že se výsledkem cítí ospravedlněn.
S manželkou nyní vlastní a provozují historickou &snídani poblíž Bingenu.