Barry Roal Carlsen
Na poště na předměstí Houstonu jsem si podával žádost o pas, když se poštovní úřednice, která prohlížela mé dokumenty, naklonila přes přepážku, spiklenecky přimhouřila oči a těsně nad šepotem se zeptala: „Víte, co je to bublinář?“
Uvědomuji si, že národní bezpečnost se zpřísnila, ale přesto mi tato otázka připadala zvláštní. Možná ministerstvo zahraničí zavedlo nějaké obskurní hodnocení intelektu. Pokud ano, zeptejte se mě na něco náročnějšího, třeba co znamená sphenopalatine ganglioneuralgia.
Potom se usmál.
„Vidím, že jste se narodil ve Wisconsinu. Já sám jsem z Waupunu,“ vysvětlil.
Lepší než tajné podání ruky, spolehlivější než SSL šifrování, pro ty z nás, kteří už v tomto státě nežijí, je znalost slova bublinář zřejmě tajným kódem pro: „Ano, jsem z Wisconsinu.“
Vůbec jsem nevěděl, že existuje i jiné slovo pro bublinář – Pitná fontána? Vážně?“ – dokud jsem nešel na univerzitu a nepotkal tam partu Minnesoťanů, kteří mi nikdy nedokázali říct, kde je bubbler, protože nevěděli, co to bubbler je. Co máš za problém? Žijete hned vedle Wisconsinu; copak to slovo nikdy neprosáklo přes hranice?“
Krátké přečtení zdroje všeho, co je dnes pravdivé a důvěryhodné – Wikipedie – mi prozradilo, že bubbler je vlastně Bubbler, název s ochrannou známkou pro výrobek vynalezený v roce 1888 dnešní společností Kohler. Původní Bubbler prý vystřeloval vodu jeden palec přímo do vzduchu a vytvářel tak bublinkový jev, který dal výrobku jméno. Po několika letech byl přepracován tak, aby se voda obloukovitě stáčela, což usnadnilo pití z něj. Před hlavním městem státu Wisconsin stojí původní Kohlerův Bubbler – tedy alespoň podle Wikipedie, která uvádí dvě fotografie, na jedné je samotný Bubbler a na druhé je zachycen v provozu.
Pamatuji si, jak jsem jako dítě stál každý den po přestávce frontu na Bubbler. Příslib chladivého, osvěžujícího nápoje byl však často zmařen realitou vlažného doušku, přičemž nás učitel varoval, abychom si nedali pusu na trysku, zřejmě nulový bod moru v Appletonu.
Stejně jako ostatní vysídlení Badgers se obvykle ptám lidí, kteří říkají, že jsou z Wisconsinu, jestli vědí, co je to Bubbler. Až donedávna byla míra kladných odpovědí stoprocentní. Pak jsem na jedné konferenci potkal dvě ženy z Eau Claire. Vypadaly na třicet let a ve všech ohledech působily normálně, až na to, že k mému překvapení nevěděly, co je to Bubbler.
Popíchl jsem je: Žily jste celý život ve Wisconsinu? Pocházejí tvoji rodiče z Wisconsinu? H’mm. Je možné, že ten termín existuje jen ve východním Wisconsinu a já se musím těm Minnesotanům z konce sedmdesátých let hodně omlouvat? Co bude dál? Milwaukee se vyslovuje, jako by mělo tři slabiky?
Ještě horší než to, že je to geografický faktor, se zdá, že povědomí o bublinách souvisí s věkem. Na jedné webové stránce, kterou jsem našel při nočním klikání, se píše, že je to výraz „staré školy“, který používají stárnoucí Badgers. (Zdroj si nepamatuji, ale určitě si tu nadávku pamatuji.)
Žiju v Texasu už pětadvacet let a předpokládám, že je to dost dlouho na to, abych pitné fontáně přestal říkat Bubbler. Ale pokud jsou jezevci od přírody mrzutí – chci říct divocí -, čas nás asi neudělá mírnějšími, že? Takže teď naprosto odmítám nazývat Bublák čímkoli jiným (což může mít za následek, že budu mít na neznámých veřejných místech žízeň, ale to je malá oběť za princip). Své rodilé texaské děti jsem už na začátku jejich života naučil, aby mu také říkaly Bubbler, alespoň když jsou se mnou. Když dokážou říkat y’all místo vy, dávat věci nahoru místo pryč a mít zkoušku spíš nad než o předmětu, mohou na to přistoupit.
Stejně jako Rio Grande pro Texasany nebo Mississippi pro ty, kdo žijí na jejích březích, není Bubbler jen fontánou na pití – je to vodní symbol mého wisconsinského dědictví. Vypovídá o tom, kdo jsem, a teď už vím, že i o svém přibližném věku.
Kdyby se mi jen podařilo najít Bublinu mládí.
Barbara Belzer Adamsová žije v Houstonu v Texasu.
Publikováno v jarním čísle 2012
Štítky: Absolventi