Building the World

Proč Nizozemsko?
„Bůh stvořil zemi, ale Holanďané stvořili Holandsko.“
– lidové přísloví
Holanďané, žijící na mořském pobřeží, zachraňují mizející půdu budováním ochranných hrází a rekultivací bažinatých území pro zemědělství, a to již velmi dlouho. V prvním století našeho letopočtu popisoval Plinius Starší vnitrozemské zemědělce, kteří stavěli hráze na přílivových potocích, aby ochránili svou půdu před velkou vodou. Dnešní svět je také sužován záplavami. V roce 2011 postihly Thajsko vážné záplavy; továrny poblíž Bangkoku byly uzavřeny, což zpozdilo výrobu automobilů Toyota, jejichž specializované díly se v Thajsku vyrábějí. Vodní katastrofy postihly New Orleans v Mexickém zálivu i zemědělskou půdu podél řeky Mississippi. A co ostrovní státy, které zmizí v důsledku stoupající hladiny oceánů – Maledivy, Kiribati? Mohou nám středověcí Holanďané dát pár lekcí pro bezpečnější a produktivnější budoucnost?

MŮŽE ZA VŠECHNO KOČKA?

Ve středověku byly do Evropy dovezeny kočky, aby potlačily populaci hlodavců, kteří dlouhodobě ničili uskladněné obilí. V důsledku toho se zemědělství stalo efektivnějším a v celé Evropě nastalo období růstu. Zemědělské příležitosti začaly přitahovat Nizozemce, kteří vykopali bažiny, aby vytvořili zemědělskou půdu. V letech 800 až 1250 n. l. se díky rozmachu zemědělství a rostoucímu pobřežnímu obchodu počet obyvatel Nizozemska zdesetinásobil. Aby Nizozemci udrželi krok s poptávkou po potravinách, vykopali bažiny, prodali rašelinu a přeměnili bažiny na zemědělskou půdu. Vysušováním bažin se však snižovala hladina podzemní vody a půda se začala propadat. Proto bylo nutné vybudovat řadu propojených velkých hrází, které chránily půdu před záplavami. Před touto změnou byla půda v nadmořské výšce 6,5 až 9,8 stop (2 až 3 metry).

Stojí za zmínku, že ačkoli hráze nejsou v Nizozemsku jedinečné, poskytly zemi jedno nepopiratelné prvenství: představuje jedinou zemi na světě, jejíž klíčové oblasti byly rekultivovány z moře, nikoli od sousedů. Tisíciletou armádu hrází lze navíc považovat za autentického předchůdce konceptu „armády naverbované proti přírodě“, jak jej navrhl William James v eseji „Morální ekvivalent války“. Kolem roku 1100 n. l. byla v Západním Frísku vybudována ohradní hráz (omringkijk). Ve stejné době zavedli Frísové „hrázový mír“ neboli důrazně prosazovaný konsenzus, že kdykoli je hráz ohrožena, musí okamžitě ustat rodinné spory, aby bylo možné mobilizovat veškerou dostupnou pracovní sílu k posílení hrází.

CHLAPEC, KTERÝ ZACHRÁNIL HOLANDSKO

Mnoho dětí zná příběh Hanse Brinkera neboli Stříbrné brusle v domnění, že jde o překlad holandské knihy. Hans, statečný patnáctiletý chlapec, který výborně bruslí, zachrání život svému otci a nechá svého kamaráda vyhrát mistrovský závod v bruslení, protože jeho kamarád potřebuje peníze na výhru ještě víc. Příběh, který poprvé vyšel v roce 1865, však ve skutečnosti napsal Američan, který v Holandsku nikdy nebyl. Kniha uchvátila představivost mnoha lidí. Kromě toho, že kniha uvedla rychlobruslařský sport do Spojených států, chopila se jí společnost Disney ve filmech jak v roce 1962, tak v roce 1998 v adaptaci pro in-line bruslení zasazené do Los Angeles.

Mnoho lidí si mylně myslí, že Hans je také chlapec, který zachránil Holandsko tím, že ucpal díru v hrázi a zůstal tam celou noc, dokud dospělí ráno nezkontrolovali hráz a nedokázali opravit průsak. To je věc, kterou by Hans Brinker skutečně udělal. Ve skutečnosti se však jedná o dílčí příběh v knize Hans Brinker od Mary Mapes Dodgeové, která chlapce pouze označuje jako Hrdinu z Haarlemu. Později Phoebe Caryová, americká básnířka žijící nedaleko oblasti New Yorku, která se stala známou jako Harlem, napsala báseň s názvem „The Leak in the Dike“, v níž chlapce pojmenovala Peter.

Zatímco Hans a Peter žijí v legendách, Arie Evegroen je hrdinou historie, stejně jako Cornelis Heuvelman a Johannes Aart van Vliet. Během povodní v Severním moři v roce 1953, kdy zahynulo přes 1 800 lidí, byl Evegroen požádán starostou, aby použil svůj obilný člun Twee Gebroeders (Dva bratři) k ucpání průsaku hráze v oblasti Nieuwerkerk aan den Ussel. Heuvelman se nabídl, že pomůže bárku podržet, a přivázal loď lanem k hrázi, aby ji vlny pomohly zatlačit do průrvy a zadržet vodu. Brzy starosta města, který přivolal Evegroena, viděl, že je potřeba víc, a tak starosta Vogelaar příště požádal Johannese Aarta van Vlieta, aby použil svou bárku Onderneming II a přivezl k hrázi pytle s pískem. Van Vliet však udělal víc, než jen požádal; přivezl také horkou kávu a přenosná kamna, takže dobrovolníci Armády hrází byli po celou dobu krize v teple.

V roce 2009, o více než 50 let později, obdrželi Heuvelman a Van Vliet ocenění na slavnostním ceremoniálu v hlavním sále města Nieuwerkerk aan den Ijssel, kde současný starosta Bonthuis ocenil tyto hrdiny a připomněl všem, že každý jednotlivec může mít velký podíl na záchraně světa. Již dříve byl instalován pomník zobrazující repliku Evegroenova člunu trčícího z ramene hráze, který prostřednictvím veřejného umění připomíná roli obyčejných lidí při likvidaci následků katastrof

MÍSTNÍ A NÁRODNÍ SPRÁVA

Dalším poučením, které si od Nizozemců můžeme vzít, je kolektivní správa. Místní komunity se sdružily a vytvořily vodohospodářské rady, které měly na základě společné dohody široké kontrolní, disciplinární a řídící pravomoci. Šlechta, která vlastnila rozsáhlé pozemkové vlastnictví, podporovala vodní rady; tyto místní organizace povolávaly podle potřeby vojsko na hráze. Vodní rady byly demokratickými organizacemi, ale pomalu získávaly formální statuty od vládců různých oblastí. Místní vodní rady v podstatě také vytvářely příjmy prostřednictvím samosprávných daní: každá vesnice přispívala na údržbu svých místních hrází. Co se můžeme od demokratických, samoregulačních a samosprávných vodních rad naučit, když uvažujeme o správě a údržbě klíčové infrastruktury? Mají místní obyvatelé nějakou roli při údržbě dálnic, zlepšování stavu kanálů, rozvoji cyklostezek?“

V sedmi provinciích se politika v oblasti řek a vody přesto mírně lišila. Potřeba centrální koordinace vedla v roce 1789 ke zřízení státního vodohospodářského úřadu Rijkswaterstaat, který plánoval a dohlížel na rozsáhlé stavby včetně meliorací Zuiderského moře. Stejné úsilí vyústilo ve vytvoření jezera Ijssel, největší nizozemské vodní nádrže, která zajišťovala severním provinciím stále normální zásoby sladké vody i v obdobích sucha. Může úspěch Rijkswaterstaat sloužit jako model pro regionálně aplikované „stále normální“ zásobování vodou? Přestože je na světě dostatek vody, stále trpíme povodněmi a suchem. Co se můžeme od Holanďanů naučit?“

VĚTRNÉ MLÝNY

V roce 1282 postavil neznámý holandský tesař první větrný mlýn na čerpání vody – pravděpodobně arabský vynález, který pozoroval křižák, jenž se později vrátil domů a podal zprávu o jeho konstrukci a použití. Téměř o tři století později byl vyvinut větrný mlýn s otočnou horní částí; to bylo důležité vylepšení, protože větry v severozápadní Evropě přicházejí z různých směrů, takže nový typ větrného mlýna mohl vždy využít převládajících větrů.

Větrné mlýny pomáhaly při projektování umělého odvodnění v zasypaných oblastech zvaných poldry. Díky této inovaci bylo nyní možné odvodňovat velká jezera. Nežádoucí voda byla odváděna do speciálně vybudovaných odvodňovacích kanálů.

Dokumenty o povolení

Vládce Západního Fríska, biskup van Zuden, v dubnu 1319 nařídil: „Každý má přijít pracovat na hráz na pokyn balifa nebo hrázného/ende alman sal ten menen werke comen op den dijc, daers hem die Baeiliu, of die Dijcgrave vermaent.“

– A. A. Beekman. Het dijk – en waterschaprecht in Nederland voor 1795. (Gravenhage: Martinus Nijhoff, 1905). Český překlad Pieter Huisman.

Vodní rada bude hloubit vodní toky a stavět stavidla a mosty v regionu. Rada bude tato díla budovat na místech, která budou pro region nejvhodnější a nejvýhodnější, a to takovým způsobem, aby z těchto děl měli stejný prospěch obyvatelé po proudu řeky jako obyvatelé v horním toku… všichni lidé vlastnící pozemky mezi Mázou a Waalem budou připraveni platit náklady a údržbu vodních toků, stavidel, jezů a mostů podle poměru vlastnictví svých pozemků… dijkgraaf bude kontrolovat hráze mezi Mázou a Waalem se stejnou četností v každé obci.

– H. van Heinigen, Tussen Maas en Waal. (Zutphen: De Walburg Pers, 1972, 440-442). Český překlad: Pieter Huisman.

Vyprávění o budoucnosti: diskuse a důsledky

Nová země: S nárůstem světové populace se bude zvyšovat poptávka po půdě. Můžeme využít principy a technologie využívající vodu a vítr k ochraně našich pobřeží? Bostonský přístav a záliv Back Bay jsou příkladem rekultivace a rozvoje pevniny. Jak může Boston a samozřejmě i Holandsko posloužit jako případová studie pro doporučení podobných opatření pro ohrožená světová pobřeží? Mohou nizozemské doky ukázat cestu k novým plovoucím městům? Jaké otázky suverenity se mohou vyvinout?

Lodní doprava a prostředí globálního oceánu: Pobřežní města, jako je nizozemský Amsterdam, brazilské Rio de Janeiro a nigerijský Lagos, prosperovala díky přístupu k vodě. Stejně tak Boston. Příkladem je Songdo, nové město v Jižní Koreji. A byl by New York takovou metropolí, jakou je dnes, bez Atlantického oceánu i Erijského kanálu? Jaké možnosti hospodářského rozvoje čekají na země s přístupem ke světovým vodám? Jaká environmentální opatření je třeba vzít v úvahu při plánování bezpečné budoucnosti našich oceánů?“

RESOURCES

K přečtení celé kapitoly mají členové University of Massachusetts Boston přístup k e-knize prostřednictvím Healey Library Catalog a ABC-CLIO zde. Případně lze svazky zpřístupnit na WorldCat nebo zakoupit na Amazonu. Další zdroje jsou k dispozici na místě v knihovně Healey Library na University of Massachusetts Boston, včetně některých z následujících:

Building the World Collection Finding Aid

(* označuje tisk v sešitové řadě)

„Holland přesahuje zadržování přílivu:

Korespondence mezi Pieterem Huismanem a Frankem Davidsonem s podrobnými informacemi o obsahu čtyř přílohových dokumentů týkajících se hrází z let 1456, 1611, 1500, 2000.

Korespondence mezi Pieterem Huismanem a Kevinem Downingem z Greenwood Press týkající se fotografie bariéry proti bouřkové vlně na Rotterdamské vodní cestě v roce 1997.

Digitální soubory (na starších formátovaných disketách – možná bude třeba je převést).

„West-Friesland’s ‚Oud en Nieuw'“, Uitgegeven door het historisch genoot-schap „oud West-Friesland,“ ter Drukkerij „West-Friesland“ te hoorn in 1936. Text začíná: „Het octrooi der bedijking van Burghorn (1456).

„Water Legislation in the Netherlands“, Pieter Huisman, DUP Satellite, 2004.

„Nizozemský větrný mlýn“, autor: Frederick Stokhuyzen, bývalý předseda „De Hollandsche Molen“, Sdružení pro zachování větrných mlýnů v Nizozemsku, nakladatelství CAJ van Dishoek-Bussum-Holland, 1962, překlad z nizozemštiny: Carry Dikshoorn. Pp. 1-17 (z 68).

„Plavební kanál v Rijswij,“ ilustrace a popis nizozemské krajinomalby Hendrika Weissenbrucha. Z Rijksmuseum.

„Vodní mlýn“, ilustrace a popis obrazu vodního mlýna se třemi koly od Jacoba van Ruisdaela. Z Rijksmuseum.

„Převoz dobytka“, ilustrace a popis malby nizozemské říční činnosti, která poprvé zobrazuje takovouto nizozemskou říční krajinu v monumentálním měřítku. Form Rijksmueseum.

Různé zákony týkající se protipovodňové ochrany Rýna a Usselu a dokumenty týkající se vytvoření Rijkswaterstaat 24. května 1789. Fax z TUDelft Water Management, 15. února 2002.

„THE NETHERLANDS: Built and Maintained by Engineering,“ early draft of chapter by Frank P. Davidson, hand typed.

„Planet Earth Renewed: „Makroprojekty a geopolitika“. R.B. Cathcart. Výňatek o Holandsku z nepublikovaného rukopisu, asi 1983.

Internet

„Hospodaření s podzemní vodou v Nizozemsku: N. P. Pellenbarg.
http://www.alterra.wur.nl/Internet/webdocs/ilri-publicaties/special_reports/Srep9/Srep9-h9.pdf.

„Historie vodního hospodářství v Nizozemsku“, výňatek.
http://www.euwareness.nl/results/Ned-cs-kaft.pdf.

„Geografie Nizozemska“, IDG Bulletin 1999. Podrobnosti 1964-1999.
http://www.knag.nl/pagesuk/geography/engels/news99engelstekst.html.

„Poldery a hráze Nizozemska.
http://geography.about.com/library/weekly/aa33000a.htm.

„Raně středověká a byzantská civilizace: Kenneth W. Harl: „Constantine to Crusades“ (Konstantin a křížové výpravy). http://www.tulane.edu/~august/H303/handouts/Population.htm.

Illustration. http://www.rijksmuseum.nl/images/aria/sk/z/sk-a-1718.z

„Mill Wijk-bij-Duurstede,“ ilustrace a popis nizozemské krajinomalby řeky Lek od Jacoba van Ruisdaela. http://www.rijksmuseum.nl/aria//aria_assets/SK-C-211?lang=en&context_space=aria_them.d

„Nizozemsko: Organizace a řízení vodního hospodářství,“ z časopisu Vodní hospodářství, roč. 45, č. 7-8/2002, s. 12.
http://www.aquamedia.at/templates/index.cfm/id/9357.

„Hrdinové povodní z února 1953 konečně oceněni za záchranu nevýslovného počtu životů,“ http://www.godutch.com/newspaper/index.php?id=1525. GoDutch.com, 09. února 2009.

Pro Asijsko-pacifické centrum bezpečnostních studií: www.apcss.org.

Litwin, Evan. „Klimatická diaspora.“ Magisterská práce McCormack 2011, UMB.

Hans Brinker a příběh chlapce, který zachránil Holandsko, Wikipedia.

*“Towns in Germania Inferior: Laurium (Woerden). http://www.livius.org/ga-gh/germania/woerden.html.

*Koninkliijk Nederlands Aardrijkskundig Genootschap. http://www.knag.nl.

*“Poldery a hráze Nizozemska: The Reclamation of Land in the Netherlands,“ Matt Rosenberg. Copyright The New York Times Company. About, Inc. http://geography.about.coom/od/specificplacesofinterest/a/dykes.htm.

*“Vítejte v Kindrtdijku,“ http://www.kinderdijk.nl.

*“Informatielijn Rijkswaterstaat,“ http:www.rijkswaterstaat.nl.

*“Statečnost a hrůza v zoufalém boji: Normandie 1944 – Mulberry Harbour,“ www.valourandhorror.com/DB/BACK/Mulberry.php.

*Slovník meteorologie. http://amsglossary.allenpress.com

*“Sbírka Rijksmuseum Amsterdam,“ téměř milion předmětů, shrnuty podrobnosti o sbírce. http://www.rijksmuseum.nl/collectie/index.jsp?lang=en.

*“Výběr kočky,“ role koček při skladování obilí. http://www.isabellevets.co.uk.

*“Morální ekvivalent války“, William James. (Zde je otištěn celý esej) http://www.constitution.org/wj/meow.htm.

*“Impact of Emerging Technologies,“ Technology Review, MIT.
http://www.technologyreview.com/mag_toc.aspx.

Building the World Blog by Kathleen Lusk Brooke and Zoe G. Quinn je licencováno pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně-Nepodporujte licenci 3.0 Unported.

.