Cítím se osamělá a stydím se, že nemám žádné přátele

Dilema Je mi 40 let a jsem pracující matka dvou dospívajících dětí na plný úvazek. Mám nula přátel a pár známých. Trávení času s manželem a dětmi dříve potlačovalo případné pocity osamělosti, ale to už nestačí. Nedostatek přátelství ve mně vyvolává pocit nedostatečnosti. Chtěla bych mít skupinu kamarádek, kterým bych se mohla svěřit a se kterými bych mohla navázat kontakt – i jediná kamarádka by pro mě znamenala mnoho. Když vidím skupinky kamarádek venku, je mi do pláče. Ve škole jsem měla spoustu dobrých kamarádek, ale nechala jsem je ustoupit stranou, protože jsem měla pocit, že si je nezasloužím. Neměla jsem dobré sebevědomí a z větší části ho nemám dodnes. Můj manžel vždycky komentuje můj nedostatek přátelství, což mě ještě zhoršuje. Děsí mě, že mě kolegové a příbuzní „odhalí“ jako osobu bez přátel – a kvůli tomuto strachu si nevedu žádné účty na sociálních sítích. Prosím, pomozte mi, než budu příliš stará na to, abych chodila ven a navazovala přátelství.

Mariella odpovídá Nejprve je třeba pogratulovat. Vyjednala sis cestu přes některé z nejsložitějších etap dospělého života bez zázemí. Udržet manželství po celá ta léta bez přátel, na které by sis mohla vylít frustraci; vychovávat teenagery bez kamarádů, kteří by s tebou soucítili, soucítili a nabízeli radu, a být pracovnicí na plný úvazek bez kamarádů, se kterými by sis mohla postěžovat u láhve vína, znamená, že bys měla být velmi hrdá. Můj instinkt je, že „nula přátel a pár známých“ může být spíše zkresleným vnímáním vaší situace než tvrdou realitou. Je možné, že terén, který zaujímáte, není tak bezútěšný, jak si ho představujete, ale k tomu se dostaneme o něco později.

Ve společnosti, v níž jsou pro mnohé z nás na prvním místě přátelé, kteří jsou někdy ceněni dokonce více než manželé, je, jak se ztotožňujete, jistě co oplakávat. Nechci vám přitěžovat, ale když si uvědomím nejnižší body svého dosavadního života, bez laskavosti, péče a oddanosti malého shluku kamarádek, které mi dodávaly balast, přemýšlím, jestli bych přežila, aniž bych se vážně zhroutila.

Pokud se vám podařilo všechno výše uvedené, jste jistě přeživší a mimořádně schopný člověk, který má co nabídnout těm, kterým se podaří dostat se do vaší blízkosti. Nabízí se otázka, proč si ostatní držíš od těla. V určitém okamžiku to muselo být vědomé rozhodnutí schovat se a jít do nukleárního režimu, pokud jde o rodinný život. Manžel , dvě děti a uzavřený obchod je to, k čemu jste se zřejmě zúžila, a já se nemohu ubránit spekulacím, zda za tím není něco víc, než popisujete ve svém krátkém dopise.

Samostatnost není něco, co by zmírnila nějaká moje jadrná odpověď, a pokud je na tak nízké úrovni, že to ovlivňuje vaši schopnost komunikovat s vrstevníky, pak byste měla využít odborné pomoci. Návštěva vašeho praktického lékaře je dobrým prvním krokem. Zvažte také kognitivně-behaviorální terapii, která má prokazatelně příznivý vliv na vše od menopauzy po stres. Praktického lékaře najdete s pomocí svého praktického lékaře.

Překvapuje mě, že váš manžel, který si ze všech lidí musí být dobře vědom toho, jak moc vás tento problém znepokojuje, považuje za produktivní vznášet ho jako kritiku. Nechci přilévat olej do kalných vod, ale mohlo by to být vnímáno jako lehce šikanující a chci na to jen upozornit pro případ, že by jeho chování situaci zhoršovalo. Jsem si jistá, že je to skvělý kluk a všechno je v pořádku, ale pokud se cítíš izolovaná a zdá se, že člověk, se kterým žiješ, na to s radostí poukazuje, je něco špatně.

Jsi zjevně schopná si najít přátele, jak dokládá tvá zkušenost ze školy. Poté, co jste je nechal odejít, přemýšlím, zda část problému nespočívala v tom, že jste donedávna nedokázal rozpoznat jejich hodnotu. Nepřeháněl jsem, když jsem vyjádřil svůj údiv nad tvou schopností přežít bez kamarádů; teď bych rád viděl, jak s tím něco děláš. Získávání nových přátel se z nějakého důvodu stává s přibývajícím věkem obtížnějším, možná proto, že se nevzdalujeme daleko od hranic našeho každodenního života.

Stejně jako randění, i navazování přátelství zahrnuje líbání žab a je třeba být připraven dělat chyby a projevovat zranitelnost. Nemusíte se za nic stydět a všechno můžete získat, když vystoupíte ze svého domácího života a vyhledáte si kamarády. Ať už zkusíte zajít do knižní skupiny nebo na hodinu tělocviku, na skleničku s kolegou, který vám padne do oka, nebo si domluvíte schůzku jako akt laskavosti s někým, kdo vypadá, že se potřebuje vyplakat na rameni, aktivní chování vám nakonec přinese výsledky, po kterých toužíte. Svět je plný lidí, kteří doufají a modlí se za spojení s druhými, nejen za lajky na sociálních sítích.

Je to, jako byste zanedbávali své vlastní potřeby a přecenili závislost své rodiny. Máš práci, děti a manžela, kteří ti nabízejí otevřené dveře k navazování přátelství. Nemáš co ztratit a můžeš všechno získat, tak přestaň dovolit, aby ti tvůj mylný pocit studu bránil natáhnout ruku po tom nejkrásnějším požehnání, po někom, kdo tě chápe. Řekl bych hodně štěstí, ale potřebuješ odhodlání a touhu změnit svou situaci, obojí bych ti připsal k dobru spolu s mnoha dalšími věcmi.

Pokud máš dilema, pošli krátký e-mail na adresu [email protected]. Sledujte ji na Twitteru @mariellaf1

{{#ticker}}

{{vlevo nahoře}}

{{{vlevo dole}}

{{vpravo nahoře}}

{{{vpravo dole}}

.

{{#goalExceededMarkerPercentage}}

{{/goalExceededMarkerPercentage}}

{{/ticker}}

{{heading}}

{{#paragraphs}}

{{.}}

{{/paragraphs}}{{highlightedText}}

{{#cta}}{{text}}{{{/cta}}

Připomeňte mi to v květnu

Budeme vás kontaktovat, abychom vám připomněli, že máte přispět. Zprávu hledejte ve své schránce v květnu 2021. Pokud máte jakékoli dotazy ohledně přispívání, kontaktujte nás.

• Share on Facebook
• Sdílet na Twitteru
• Sdílet e-mailem
• Sdílet na LinkedIn
• Sdílet na Pinterestu
• Sdílet na WhatsApp
• Sdílet na Messenger