Cantinflas se svými vtípky a satirou je zpět (a stále aktuální)

Charlie Chaplin ho údajně nazval „největším žijícím komikem“. Mexický herec Mario Moreno neboli „Cantinflas“, jak se mu říkalo, hrál v desítkách filmů od 30. do 80. let 20. století. V Latinské Americe je milovanou ikonou. Ve Spojených státech je známý především díky roli geniálního sluhy Passepartouta ve filmu Cesta kolem světa za 80 dní, za kterou získal Zlatý glóbus.

Nový film o legendárním komikovi vstupuje tento víkend do amerických kin a brzy bude mít premiéru i v Mexiku.

Cantinflas je tak populární, že dokonce změnil španělštinu. Ve španělštině existuje sloveso: cantinflas. Znamená mluvit v tolika kruzích a slovních hříčkách, že všichni skončí úplně zmatení. Byl to charakteristický pohyb této postavy, když se ocitla v úzkých.

Byl to neotesaný, ukecaný hrdina z dělnické třídy, s knírkem jako uvozovky kolem úst. Vždycky zachránil situaci a vždycky dostal dívku.

V novém filmu hraje Cantinflase španělský herec Oscar Jaenada. Věrný své formě, dialogy v celém filmu jsou plné slangu a dvojsmyslů. Podle Gustava Arellana, který píše rubriku „Zeptejte se Mexičana“ pro jihokalifornský týdeník OC Weekly, je to pilíř mexického humoru.

„Když Američané přemýšlejí o mexickém humoru, vybaví se jim velké, přehnané pády. Mexický humor je však mnohem složitější,“ říká Arellano. „Troufám si tvrdit, že je daleko zajímavější ve slovních hříčkách, než o jaké se americký vůbec kdy pokoušel. A Cantinflas se všemi svými slovními hříčkami a dvojsmysly byl toho velkým vzorem.“

Ale bude ještě dnešním divákům připadat vtipný?“

Pantelion Films, dítě společností Lionsgate a Televisa, na to sází. Studio se uchází o přízeň vzkvétajícího latinskoamerického trhu v USA.

Film je převážně ve španělštině – s výjimkou scén odehrávajících se v Hollywoodu, kde Michael Imperioli ze seriálu Sopranos hraje Mikea Todda, amerického producenta, který bojuje za to, aby se Cantinflas dostal do USA.

Producenti filmu sázejí nejen na to, že Cantiflas bude divákům stále připadat vtipný, ale že je bude i nadále bavit jeho politická satira. Hlavní herec Jaenada říká, že slovo od slova platí v Latinské Americe vše, co Cantinflas ve svých filmech řekl o politice.

Na začátku životopisného filmu je scéna, v níž mladý, velmi chudý Cantinflas jde do luxusního divadelního domu a sleduje satiru o politické korupci. V hledišti se bouřlivě směje nafoukaný politik. „Vidíš?“ nakloní se ke Cantinflasovi jeho přítel a řekne mu. „Ve skutečném životě nikdy nepřiznávají své chyby. Ale když je vidí zahrané na jevišti, smějí se.“ Cantinflas si tuto radu vzal k srdci a běžel podle ní.

Podívejte se na scénu z klasického Cantinflasova filmu Kdybych já byl náměstkem z roku 1952.

Cantinflas je holič, který stříhá křivého vládního úředníka, jenž mu vyhrožuje. Cantinflas začne úředníka poučovat o demokracii. Je to Cantinflas 101: chodí v matoucích kruzích plných slovních hříček. Ale vtip je na straně politika. „Víte, co je to demokracie, pane?“ „Ne. zeptá se Cantinflas. „Ne,“ odpoví zkorumpovaný politik. „A vy ano?“

„No, já nevím, pane. Ale dovedu si to představit,“ řekne Cantinflas.

Právě díky tomu byl Cantinflas tak oblíbený. Profesor Juan Gabriel Moreno, který vyučuje divadlo na Mexické autonomní národní univerzitě, říká, že Cantinflasova pomsta bohatým a úřadům je pomstou samotného Mexika.

Gabriel Moreno říká, že je třeba pochopit, co se v té době v Latinské Americe dělo: Velká část kontinentu se nacházela pod vládou oligarchických diktatur. Cantinflas byl jen další člověk, který se snažil přežít.

A když Cantinflas obelstil policistu nebo politika, dělal jen to, o čem celý národ fantazíroval: odmlouval.