Chtěli byste být raději hluší, nebo slepí?

Vítejte u otázky dne. Pokud ji čtete, nejste slepí.

Říká se, že oko za oko nechá celý svět slepým, ale ucho za ucho nechá celý svět hluchým? Rozhodli jsme se tuto dojemnou filozofickou otázku rozvinout a v letním dni se vydat na veřejnost s otázkou: Byli byste raději hluší, nebo slepí? Bez schopnosti vidět zlaté sluneční paprsky linoucí se mezi smaragdovými listy a všechny barvy západu slunce. Nebo už nikdy do konce života neslyšet hudbu. Záleží jen na vás. Henry, 34 let: Kurva, jen mě zabij, jen se ujisti, že mě zastřelí opravdu skvělou zbraní. Kdybych si měl vybrat, vybral bych si být hluchý, protože tak bych viděl autobus, který se ke mně blíží, aby mě srazil. Noah, 27 let: Hluchý. Když nic nevidíš, můžeš do něčeho narazit. Kdybys měl sluch jako netopýr nebo tak něco…
Je to volba, že jo, je to osobní volba! Dobře, promiň.
Podívej, mám radši ticho než tmu. Raději budu sedět ve světlé, tiché místnosti než v tmavé, hlučné. Bože, ty asi nerad chodíš ven.
No.

OK.
Já bych si četl. Kdybych byla slepá, musela bych se naučit číst Braillovo písmo a na to nejsem připravená. Lauren, 23 let (vlevo) a Celestina, 22 let Celestina: Raději bych se narodila se zrakem a oslepla později. Tak by člověk rozuměl barvám a tomu, jak lidé vypadají. Ale taky bys věděla, o co přicházíš.
Lauren: Jo, ale pak by ses ptala: „Co je to chodník?“ a lidi by říkali: „Šedý“, a pak by ses ptala: „Co je to šedý?“. Clara, 21 let (vlevo) a Gabriel, 21 let. Clara: Udělat si ráno kávu by bylo opravdu těžké. Nedokážu si ani představit, že bych stavěla hrady z lega a hrála šipky.“

Cynthia, 34 let: Hluchá. Mám děti a raději bych je viděla vyrůstat, než abych neslyšela jejich hlasy. Kdybych je slyšela, možná by nasadily opravdu pěkný „úspěšný“ hlas, ale ve skutečnosti jsou to narkomani bez domova. To bych nevěděla. Abigail, 22 let (vlevo) a Nathan, 26 let. Nathan:
Abigail: Nathan (22 let) (Nathan): Do prdele, to je hluboký: Já bych radši oslepla. Myslím, že bych bez hudby nedokázala žít. Jsi hudebník?“
Zpívám, oba zpíváme a oba taky tančíme. Učím děti s postižením. Některé z nich jsou neslyšící, a přesto umí tančit. Super.
Soubor slepých tanečníků by ale nefungoval. A co ty, Nathane?
Nathan: Myslím, že bych musel říct, že bych oslepl. Potřebuju hudbu, člověče, potřebuju ji, je to jako duchovní léčení. Ali, 17 let: Neslyšící. Proč Ali, proč?“
Protože je toho tolik k vidění, co jsem ještě neviděl. Předchozí – Řídí svět tajná kabala?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.