„Zdá se, že cukr nepříznivě ovlivňuje hipokampus a dlouhodobější mozkové struktury, které se podílejí na rozhodování a potěšení.“
Profesor Richard Stevenson
Nemůžu zapomenout, ale nepamatuji si co
Většina výzkumů o vlivu cukru se zaměřuje na malou oblast ve tvaru podkovy uprostřed mozku, přibližně na úrovni ucha, která se nazývá hipokampus. Je zodpovědná za tvorbu paměti a navigaci; k tomu potřebuje neustále vytvářet nové neurony nebo přepojovat stávající dráhy.
Tato role ji činí zranitelnou vůči vnějším stresům – potenciálně například stravě s vysokým obsahem cukru.
U zvířat je výzkum poměrně jasný: cukr poškozuje jejich schopnost vytvářet nové vzpomínky.
První, kdo tento efekt potvrdil u lidí, byl na začátku tohoto roku profesor Richard Stevenson, který vedl tým na Macquarie University.
Dobrovolníky nechal týden snídat s vysokým obsahem tuku a cukru. Již po čtyřech dnech jejich výkony v paměťových testech dramaticky poklesly.
„Zdá se, že cukr nepříznivě ovlivňuje hipokampus a dlouhodobější mozkové struktury, které se podílejí na rozhodování a potěšení,“ říká.“
Doktor Kieron Rooney z University of Sydney kdysi provedl rychlou studii – do značné míry z legrace – na malé skupině lidí, kteří se přihlásili k populární dietě na odvykání cukru. S překvapením zjistil, že se jim na konci diety výrazně zlepšila paměť.
Profesor Morris strávil více než 20 let zařazováním krys na diety s vysokým obsahem cukru. Tvrdí, že výsledky jsou konzistentní a opakovatelné. „Nárůst hmotnosti a pokles kognitivních funkcí – to je poměrně velký efekt,“ říká.
Obezita je charakterizována nízkou úrovní zánětu v celém těle. Teorie, říká profesor Morris, je taková, že s nadbytkem cukru a tuku ve stravě zánět zřejmě ovlivňuje i hipokampus a zhoršuje jeho funkci.
Strava s vysokým obsahem cukru také snižuje hladinu chemické látky potřebné pro tvorbu nových neuronů – což je pro práci hipokampu při vytváření nových vzpomínek zásadně důležité.
Nejvýraznější a nejstudovanější dopad cukru na hipokampus je navigace. Hipokampus používáme k vytváření vnitřní mapy našeho okolí.
Profesorka Morrisová zjistila, že navigace u potkanů krmených stravou s vysokým obsahem cukru je výrazně zhoršena.
Také však upřesňuje, že její výzkum vlivu cukru na mozek nebyl zopakován u lidí, takže souvislost s tím, jak budou reagovat lidé, není jednoznačná.
„Je to pravděpodobné, ale zdaleka ne potvrzené,“ shrnuje profesorka Morrisová.


Co můžeme dělat?
Co tedy můžete udělat pro ochranu svého mozku před cukrem?
Kromě snahy jíst ho méně, toho podle odborníků moc není.
Chcete-li se vypořádat s návykovými schopnostmi cukru, profesorka Selena Bartlettová navrhuje meditační cvičení, která posilují soustředění a vůli.
Omega-3, tuky obsažené v rybím oleji, prokázaly v některých studiích potenciální neuroprotektivní účinky a navíc schopnost posilovat funkci hipokampu. Profesor Morris navrhuje, abyste je používali jako doplněk stravy.
Ale nakonec, říká profesor Morris, je jedinou kouzelnou pilulkou cvičení a dodržování australských výživových doporučení, která doporučují omezit příjem přidaných cukrů.
„Není pochyb o tom, že existuje určitá schopnost systému resetovat se. Pokud si lidé osvojí zdravou stravu, mohlo by to do jisté míry vést ke zvrácení tohoto účinku.“
.