Tyto rady, co dělat, když dcera řekne „nenávidím tě“, pomohou matkám zvládnout situaci. Vyzpovídala jsem psychology, terapeuty a odborníky na výchovu dětí, jak se vyrovnat s tím, když vám dcera řekne, že vás nenávidí.
Výchova dospívající dívky: Vynikajícím zdrojem informací pro maminky, jejichž dcery jsou obtížné, hádavé a přitěžující, je kniha Lucie Hemmen: Rychlokurz o konfliktech, komunikaci a spojení s dospívající dcerou. Tato kniha vás naučí, jak maximálně podpořit zdravý vývoj vaší dospívající dcery, pochopit, co je základem jejích nálad a chování, efektivně komunikovat o obtížných otázkách, a dokonce si užít a ocenit čas strávený s ní.
Kromě toho, že se naučíte co nejvíce o komunikaci a spojení s dospívající dcerou, je také důležité pochopit, jak důležití pro ni jste. Renita Weemsová říká: „Na svou matku nemohu zapomenout. Ona je můj most. Když jsem se potřebovala dostat na druhý břeh, ustála se na tak dlouho, abych mohla bezpečně přeběhnout.“
Nevýhodou toho, že jste mostem, je, že po vás chodí, přejíždí vás a někdy vás dokonce roztrhají na kusy! Ale výhodou je, že jsi nejbezpečnější cestou odsud tam.
Když ti dcera řekne, že tě nenávidí
Pamatuju si, jak jsem mámě řekla „nenávidím tě“ – a ne jen jednou. Teď mě mrazí, když si na to vzpomenu, a strašně mě mrzí, že jsem mámě řekla, že ji nenávidím! Jednoho dne bude mít vaše dcera stejný pocit. Do té doby vám přinášíme několik způsobů, jak se matky a dcery mohou znovu sblížit. Pocházejí od různých psychologů, terapeutů, spisovatelů a odborníků na výchovu dětí.
Možná nejdůležitějším tipem je uvědomit si, že nenávist je odvrácenou stranou lásky. Naše citové vazby na členy rodiny – zejména na matky – jsou tak silné a mocné. Jakákoli tak silná emoce se nutně změní v amok: láska v nenávist, touha v útěk, přitahování ve strkání, objímání ve strkání.
To také přejde. Vzpomínáte si na seriál „Roseanne“? Když její dcera řekla: „Nenávidím tě“, Roseanne řekla: „Tak to je moje práce tady hotová.“ A tak se stalo. Možná čím méně vážně budete brát její slova, tím snadněji se vy i ona budete moci znovu sblížit, až se prach usadí.
Odprostěte se od nenávistných slov a emocí své dcery – a řekněte jí, že ji máte rádi
„Neberte si to osobně,“ říká doktor Sal Severe, autor knihy Jak se chovat, aby se chovaly i vaše děti! „Děti používají podobné vznětlivé výrazy, když jsou skutečně rozrušené, ale nemají nástroje, jak se přesně vyjádřit. „Vaše šestileté dítě není schopno říct: ‚Cítím se frustrovaný a naštvaný, protože mě nenecháte dívat se na můj televizní program‘.“ V takovém případě by se vám mohlo stát, že by se vaše dítě nechtělo dívat na televizi. Jednoduše řečeno, chce, abyste věděli, že je naštvaná.
Severe nabádá rodiče, aby vztek své dcery klidně uznali, ale stáli si za svým.
„Řekněte: ‚Promiň, že mě nenávidíš, protože tě mám moc ráda. Pak dodejte: ‚To je v pořádku, že se zlobíš, ale stejně musíš vypnout televizi‘.“ Můžeš zmínit, že každý se občas naštve, ale není v pořádku vybíjet si zlost na někom jiném.“ ~ z článku When Your Child Says „I Hate You“ na stránkách Parenting.com.
Připomeňte si, jaké to je být teenagerem… Hormony! Zlost! Strach! Vrstevníci!
„Když se zpětně zamýšlím nad svým životem v pubertě, vzpomínám si, že jsem měla neuvěřitelnou schopnost všechno přehnat,“ píše Sara Esther Crispeová v knize Moje dcera říká, že mě nenávidí. „A protože jsem nebyla schopná nebo ochotná převzít zodpovědnost za své činy a jejich následky, obvykle to odnesl kdokoli z mého okolí, na koho jsem mohla svést vinu za své chyby.“
Jak rosteme a dospíváme, s Boží pomocí se mění i naše vnímání. Většina dospívajících má určitý stupeň obtíží vidět něco jiného než sebe, své pocity, svou bolest a zranitelnost. Vidět širší souvislosti, přehodnotit minulost, rozpoznat požehnání ve svém životě a pracovat na budoucnosti je druh vhledu, který se obvykle dostaví až o něco později, poté, co jsme prožili trochu více života.“
Prozkoumejte s dcerou „temnou stránku“
„Moje dcera (28) a já jsme nejlepší kamarádky,“ říká psycholožka Geli Heimannová. „Doporučuji spíše předávat hodnoty, než dceři říkat, že to nesmí. Například jsem nikdy neřekla ne, když chtěla vidět určité pochybné filmy. Šla jsem s ní a dovolila jsem jí, aby bezpečně zkoumala, když jsem tam byla s bezpodmínečným respektem. Ano, dala jsem jí najevo svůj názor, ale umožnila jsem jí získat hodnoty, které potřebovala k tomu, aby objevila sama sebe. Když se z mé dcery stala teenagerka, koupil jsem jí všechny časopisy, které chtěla. Jako kamarádky jsme je společně četly a o všem diskutovaly. Díky tomu nikdy neměla potřebu něco skrývat. Nakonec – v mnohem pozdější fázi – mi řekla všechny podrobnosti. To patří k přátelství s bezpodmínečnou láskou!“
Pokud vás zajímá, jak by Heimannová reagovala, kdyby jí dcera řekla: „Nenávidím tě“, ptejte se v komentářích níže. To je ale matka psycholožka! 🙂
Najděte rovnováhu mezi mateřstvím a přátelstvím
„Buďte pro svou dceru spíše kamarádkou než matkou,“ říká Harleena Singhová, „zvláště pokud máte dospívající dcery! Pokud jste kamarádky, je pravděpodobnější, že se s vámi podělí o své pocity a otevřou se vám. Matky zase vědí, co mají jejich dcery za lubem.“
Singhová dodává, že hranice jsou bezpochyby důležité. „Ale místo toho, abyste slyšeli „Ne! To nesmíš!“ a nastavili zákon, který by vaše dcera mohla za vašimi zády porušit (jako jsem to udělala já se svou matkou), je lepší předávat hodnoty, které si dcera pod vaším vedením osvojí. Tyto hodnoty jsou pak součástí jejího vlastního systému Není třeba dělat věci za vašimi zády!“
Pamatujte, že dobré vztahy mezi matkou a dcerou vyžadují čas a úsilí
Důležité je trávit spolu kvalitní čas, což zahrnuje hluboké naslouchání a vyptávání se na dceřin svět s opravdovým zájmem.
„To také znamená, že televize jako chůva a ponechání dětí samy sobě je nepřijatelné,“ říká Singh. „Znamená to být matkou-trenérkou-přítelkyní na úrovni, která je vhodná pro fázi, kterou právě procházejí. Vždycky je lepší být s dcerou kamarádka a samozřejmě matka-kamarádka je ta nejlepší kombinace.“
Rychlé tipy pro obnovení kontaktu s dcerou
- „Jedna z mých oblíbených věcí na mé mámě je, že mě nikdy, nikdy neodsuzuje. Vím, že za ní můžu přijít s čímkoli.“ ~ KeriLynn Engel.
- „Omlouvej se za chyby průběžně. Ukaž dceři, že se stále učíš.“ ~ Laura Matthews.
- „Pozorně sledujte, kdo je vaše dcera… a pak ji na její cestě z celého srdce podporujte.“ ~ Duanita G. Eleniak.
- „Když/jestli se stanete více kamarádkami a méně matkou/dcerou, váš vztah se zlepší a dostane se na hlubší úroveň.“ ~ Duanita G. Eleniak. ~ Jen Nipps.
Pro tipy pro matku a dceru z pohledu dospělé dcery si přečtěte knihu Ty a tvoje matka nemůžete být kamarádky? Jak žít v míru.