Jak definujeme ischemii myokardu? To je pro klinické lékaře důležitá otázka, jejíž posouzení je sice koncepčně jednoduché, ale prakticky může být obtížné. V tomto článku popisujeme různé zobrazovací metody, které jsou v kardiologii ke kvantifikaci ischemie myokardu k dispozici. Anatomické hodnocení ischemie, jako je angiografie, je sice „zlatým standardem“, ale má svá omezení. Některá z těchto omezení lze sice zmírnit invazivním měřením frakční průtokové rezervy nebo intravaskulárním ultrazvukem, tyto nástroje však mají své vlastní slabiny. Neinvazivní metabolické hodnocení, jako je měření metabolismu glukózy a mastných kyselin, je spolehlivé při identifikaci ischemického, hibernujícího nebo omráčeného myokardu, ale jeho klinické využití může být obtížné. Neinvazivní fyziologické hodnocení pomocí perfuzních látek v myokardu se zobrazením pomocí jednofotonové emisní tomografie a pozitronové emisní tomografie (PET) s měřením absolutního průtoku myokardem mají navíc své silné i slabé stránky. V tomto článku podáváme přehled údajů o různých kardiologických modalitách používaných při definování hodnocení myokardu spolu s jejich silnými stránkami, praktickým využitím a omezeními. V závěru se zabýváme integrativním přístupem relativního vychytávání a absolutního průtoku myokardem pomocí kardiálního PET zobrazení, který umožňuje přesnější posouzení ischemie, spolu s případy demonstrujícími různé scénáře dostupné při kardiálním PET zobrazení.