Co je to netopýr ovocný?

Cíl

Studenti budou schopni vyjádřit, co je to kaloň, určit a vysvětlit úlohu kaloňů v ekosystému tropického deštného lesa Americké Samoy a úlohu Národního parku Americká Samoa při ochraně kaloňů.

Základní informace

Velcí létající netopýři, známí také jako kaloňové, patří na Americké Samoe k neobvyklým živočichům, zejména pro návštěvníky z oblastí, kde jsou netopýři malí a vidí je jen zřídka. Na našich ostrovech žijí tři druhy – dva velcí kaloňové (Pteropus samoensis, P. tonganus) a malý hmyzožravý netopýr (Emballonura semicaudata). Tito tři jsou jedinými původními savci na ostrovech Samoa.

Zvlášť výrazní jsou oba létající netopýři: jsou proslulí tím, že jsou velcí (s rozpětím křídel až 3 metry na šířku) a aktivní ve dne i v noci. Pteropus samoensis (pe’a vao) se běžně nazývá samojská létající liška. Druhá létající liška, Pteropus tonganus (pe’a fanua), má několik běžných názvů, například netopýr ostrovní, bělokrký, bělokrký nebo tonganský kaloň. Na Americké Samoe lze létající lišky pozorovat, jak létají, vznášejí se, krmí se nebo jen tak visí na stromech. Jedinci obou druhů se mohou zdánlivě překrývat velikostí (dospělí jedinci váží 300-600 gramů). Když konzumují plody s malými semeny, některá spolknutá semena se nestráví, ale jsou odnesena a uložena daleko od zdroje stromu. Tato semena vyrostou a stanou se bujným zeleným deštným pralesem, který pokrývá Americkou Samou. Jsou také považováni za opylovače, protože přenášejí pyl, když létají ze stromu na strom a konzumují nektar nebo plody.

Přes den tvoří pe’a fanua velké hnízdní skupiny nebo kolonie čítající stovky až tisíce netopýrů. Tyto kolonie jsou obvykle organizovány podle reprodukčního stavu a mohou se skládat ze svobodných samců, shluků samic hájených dospělým samcem (což naznačuje harémový systém páření) nebo skupin samic a jejich mláďat. V každém případě se zdá, že jedinci jsou svým nocovištím poměrně „věrní“ a obvykle se po potravních letech vracejí do příslušných kolonií.

Tak ale pe’a vao nečiní. Místo toho tito netopýři obvykle hnízdí jednotlivě na větvích, nebo v párech samců a samic (což naznačuje monogamní systém páření), případně jako samice s mláďaty. Při hnízdění mají samci pe’a vao tendenci viset na odkrytých nebo odumřelých větvích stromů na vrcholcích hřebenů, zatímco samice hnízdí na více krytých místech na lesních svazích.

Péče a energie, kterou oba druhy netopýrů věnují svým mláďatům, je pozoruhodná. Březost trvá u obou druhů přibližně 5 měsíců, a jakmile se mláďata narodí, trvá nejméně další 3 měsíce, než jsou odstavena. I poté, co jsou mláďata schopna letu, je jim nadále věnována rodičovská péče, a to možná až do doby, kdy dosáhnou velikosti dospělých jedinců nebo se sami stanou reprodukčně aktivními. Víme to z pozorování párů, které se nezávisle na sobě snesly na stejný strom a následně se snesly k sobě, přičemž jeden jedinec (pravděpodobně mládě) byl zabalen do křídel druhého, když se usadili k hnízdění. Pozorování březích samic a jedinců nesoucích mláďata v letu naznačují, že pe’a vao rodí většinou mezi dubnem a červnem. K porodům pe’a fanua dochází zřejmě celoročně, ale častěji v lednu a od června do srpna.

Ačkoli jejich jméno naznačuje, že se živí ovocem, oba druhy se živí také nektarem, pylem, listy a mízou. Konzumují spíše jen „šťávu“ z plodů a listů. Za tímto účelem netopýr potravu pečlivě rozžvýká (obvykle se živí kolem velkých semen), jazykem přitiskne dužinu ke střeše úst, vymačká a nasaje šťávu a pak většinu dužiny vyplivne v granulích zvaných „ejecta“. Tyto vývržky jsou obzvláště hojné pod stromy chlebovníku (‚ulu), kde se netopýři přes noc krmí. Mezi rozstříknutými kašovitými kousky ovoce můžete najít tyto pelety ze suššího materiálu, na kterých jsou někdy vidět otisky zubů a patra (střechy úst), podobně jako na zubařském odlitku vyrobeném v zubní ordinaci.

Může nám vadit, že létající lišky žerou část ovoce, které si sami pěstujeme, ale tito netopýři jsou neúnavní pracovníci, kteří pomáhají udržovat zdraví našeho deštného pralesa, a je zábavné je pozorovat.

Příprava

Učitelé by si měli přinést hnědé papírové sáčky na svačinu a vytištěné kopie částí loutek netopýrů, aby si žáci mohli vyrobit vlastní loutky netopýrů a aby měli jednu již předem vyrobenou jako vzor. Měli by také pro každého žáka připravit kopie letáku s hodnocením.

Materiály

Stáhněte si loutku ovocného netopýra

Háček/náhled lekce

Ptejte se studentů: Jaké dvě věci víte o netopýrech?

Postup

1. Učitel se zeptá: Jakou roli hrají v přírodě kaloňové?“

2. Zeptejte se: Viděl někdo netopýra ovocného? Pokud ano, kdy a kde jste ho viděli? Pokud ne, co si myslíte, že to je?

3. Vysvětlete: Kaloň je jediným původním savcem Americké Samoy. Nesají lidem krev, ale živí se ovocem, nektarem a semeny stromů.

4. Řekni: kaloňové obývají ekosystém tropického deštného pralesa, kde spí, krmí se a létají.

5. Řekni: kaloňové žijí v tropickém deštném pralese. Zeptejte se: Ptejte se: Mluvili jste někdy s kaloňem? Pokud ne, chtěli byste se s nějakým seznámit?

6. Nechte studenty shromáždit se kolem a představte jim ovocného netopýra Pua (pu-‚ah) (loutka). Požádejte ovocného netopýra Pua, aby se podělil o něco málo o sobě a o tom, jaké to je být ovocným netopýrem na Americké Samoe. Kde nejraději hnízdí? Co rádi jedí? Vidí v noci? Vysvětlete, jak lidé ohrožují přežití kaloňů. Pro ilustraci života kalouse Pua ukažte studentům obrázky kalousů, kteří se zdržují v původním deštném pralese: https://www.nps.gov/npsa/naturescience/fruit-bats.htm.

7. Poskytněte studentům nůžky, lepidlo, pastelky a/nebo fixy a nechte je vybarvit a vytvořit loutky netopýrů ovocných. Až budou hotovi, nechte je napsat na horní stranu jejich jméno. Požádejte dobrovolníka, aby se o své vybarvení ovocného netopýra podělil se třídou. Před další aktivitou požádejte studenty, aby odložili své omalovánky ovocných netopýrů a vrátili pastelky a/nebo fixy, které použili.

8. Shromážděte studenty do kruhu a požádejte je, aby dávali pozor, zatímco je vy a netopýr Pua budete učit písničku o ovocných netopýrech. Požádejte je, aby opakovali každý verš. Slova napište na tabuli nebo použijte program Power Point, aby je viděli a mohli si je zopakovat. Poté, co úspěšně odříkají slova písně, naučte je činnosti, které se ke slovům hodí.

Pe’a, o au o le pe’a x2 (Ovocný netopýr, já jsem ovocný netopýr.)
O pe’a e lele i le po (Ovocní netopýři létají v noci.)

Pe’a, o au o le pe’a x2 (Ovocný netopýr, jsem ovocný netopýr.)
O pe’a e ai i fua o laau (Ovocní netopýři jedí ovoce.)

Pe’a, o au o le pe’a x2 (Ovocný netopýr, jsem ovocný netopýr.)
O pe’a e nofo i le vao (Ovocní netopýři žijí v tropickém deštném pralese.)

Pe’a, o au o le pe’a x2 (Ovocní netopýři, já jsem ovocný netopýr.)
Pe’a, o oe o le pe’a x2 (Ovocní netopýři, ty jsi ovocný netopýr.)

(Zívá!) Ua fia moe o pe’a! (Ovocný netopýr ospalý!)

9. Uspořádejte ve třídě diskusi o tom, co jsou kaloňové a jaký význam mají pro ekosystém Americké Samoy. Zapojte loutku netopýra, abyste žáky zaujali. Položte následující otázky: Jaká tři fakta o kalousech jste se dozvěděli? (např. že jsou noční, živí se ovocem, umí létat atd.) Jakým způsobem ohrožujeme přežití kaloňů Pua? (Odpovědi se budou lišit, ale mohou zahrnovat ničení stanovišť kaloňů, rušení nocovišť, lov kaloňů, poškozování kaloňů házením kamenů atd.)

Slovníček

Kaloňové (čeleď Pteropodidae) jsou létající savci, kteří žijí v hustých lesích v Africe, Asii, Evropě a Austrálii. Existuje asi 166 druhů kaloňů. Ovocní netopýři jsou někdy označováni jako létající lišky. Tito netopýři žijí ve velkých koloniích, tzv. „táborech“. Tato noční (nejaktivnější jsou v noci) zvířata přes den odpočívají a přitom visí hlavou dolů na nohou.

Materiály k hodnocení

Hodnocení kaloňů

Vyhodnocení dává žákům možnost shrnout úlohu kaloňů a jejich vztah k okolnímu prostředí.

Ovocný netopýr – hodnocení

Vyhodnocení ke stažení

Rubrika/Klíč k odpovědím

Hodnocení ovocného netopýra

Měří odpovědi žáků oproti správným odpovědím.

Ovocný netopýr – klíč k odpovědím

Rubrika/Klíč k odpovědím ke stažení

.