Uralskou jazykovou rodinu tvoří asi 40 jazyků, kterými se mluví v celé severovýchodní Evropě a na Sibiři, s výjimkou maďarštiny, kterou se mluví ve střední Evropě. Finština, estonština a maďarština jsou jedinými národními jazyky s miliony mluvčích, zatímco ostatními jazyky se mluví jako menšinovými v geografické oblasti Ruska, Švédska a Norska. Kromě toho livonština a kamština již vymřely.
Tradičními lingvistickými metodami je dobře prokázáno, že všechny tyto jazyky pocházejí ze společného předka, tzv. protouralštiny. Jak dlouho přesně se proto-uralštinou mluvilo a ve kterých částech světa, je však předmětem probíhajícího výzkumu. BEDLAN doufá, že při zkoumání těchto otázek využije rozsáhlé multidisciplinární soubory dat a nejmodernější metody analýzy.
Podívejte se také na naši stránku o uralské jazykové rodině a její mluvčí oblasti.
Zdroje map
Sami
Sammallahti, P. 1998. Saamské jazyky. Úvod. Kárásjohka, Davvi girji.
finština
finština, ludština, ingrijština, livonština, estonština, jižní estonština, livonština
Grünthal, R. & Sarhimaa, A. (toim.) 2004/2012. Itämerensuomalaiset kielet ja niiden päämurteet. Suomalais-Ugrilainen Seura.
Karelian
Sarhimaa, A. 2017. Vaietut ja vaiennetut karjalankieliset karjalaiset Suomessa. Suomalaisen Kirjallisuuden Seura. 297 s.
Veps
Tunkelo & Leskinen (toim.) 1946. Vepsäläisten asuinalueet.
Mordvin
Grünthal, R. & Salminen, T. (ed.) 1993. Geografické rozšíření uralských jazyků. Ugrofinská společnost
Mari
Lytkin, V. I., Maytinskaya, K. E. & Rédei, K. (ed.) 1976. Základy ugrofinské lingvistiky. Akademie věd SSSR 3. Moskva, Nauka.
Permic
Komi (Zyrian) & Komi-Permyak
Lytkin, V. I., Maytinskaya, K. E. & Rédei, K. (edit.) 1976. Základy ugrofinské lingvistiky. Akademie věd SSSR 3. Moskva, Nauka.
Udmurt
Maksimov, S. 2001. Areálové lexikální podobnosti mezi severoudmurtskými nářečími a komištinou. Journal of the Finnish-Ugric Society 89. Helsinki.
Ugric
Mansi & Khanty
Lytkin, V. I., Maytinskaya, K. E. & Rédei, K. (ed.) 1976. Základy ugrofinské lingvistiky. Akademie věd SSSR 3. Moskva, Nauka.
Maďarština
Jenő Kiss (ed.) 2001, Magyar dialektológia, Osiris, Budapest.
Samoyed
Nenets, Selkup, Enets, Nganasan
Grünthal, R. & Salminen, T. (ed.) 1993. Geografické rozšíření uralských jazyků. Ugrofinská společnost
Kamas
Dolgix, B. O. 1960. Rodovoj I plemennoj sostav narodov Sibiri v XVII v. Moskva-Leningrad: Akademija Nauk SSSR.
Helimski, E. 1997. Matorština. Slovník – základní rysy gramatiky – historie jazyka. Za spolupráce Beáty Nagyové. SUA 41. Szeged: JATE Finnougor tanszék.