Zajíc je stejně jako králík hlodavec s velkými předními žvýkacími zuby. Zajíc mladší jednoho roku se nazývá leveret.
Zajíci jsou velmi rychle se pohybující zvířata a mohou běžet rychlostí přes šedesát kilometrů za hodinu. Většinou žijí samotářsky.
Zajíci jsou obvykle plaší, s výjimkou období páření na jaře. V této době lze zajíce vidět, jak „boxují“.
Zajíci mají oproti králíkům několik odlišností. Mají mnohem delší uši a nohy. Mláďata nemají pod zemí v noře, ale v mělké prohlubni. Mladí zajíci se rodí plně osrstění a s otevřenýma očima, takže jsou schopni se o sebe brzy po narození postarat. Mláďata zajíců se rodí slepá a bez srsti a většinu života žijí pod zemí v norách, pouze v noci vycházejí na pastvu. Zajíci žijí v hnízdech nad zemí. Zajíci nebyli domestikováni, zatímco králíci jsou chováni jako domácí mazlíčci.
Zajíc horský žije vysoko na horách mezi vřesem a trávou. Ukrývá se v mělké noře nebo ve skalní štěrbině. Vyhýbá se velkým plochám na otevřeném prostranství, protože tam nejsou místa, kde by se mohl ukrýt.
Zajíc horský se živí vegetací, která roste na úbočí hory. Zajíc se přikrčí, pokud ucítí predátora, a vyrazí pryč, až když se predátor přiblíží příliš blízko. Má dlouhé zadní nohy, díky nimž se může rychle vzdálit od nebezpečí.
V létě mu jeho hnědá srst pomáhá splynout se skalnatou oblastí, v níž žije. V zimě je srst zajíce bílá s černými špičkami uší. To mu pomáhá splynout se sněhovými podmínkami, ale také pomáhá zajíci udržet si teplo. Bílým povrchem uniká méně tepla než jakoukoli jinou barvou.
Na jaře a na podzim, kdy zajíc mění srst, vypadá díky směsi hnědé a bílé srsti modře a někdy se mu říká modrý zajíc.