Nevěstí nic dobrého, když jste začali skrývat zprávy od svého partnera. Rawpixel/Unsplash
„Ne, nemůžeš se přátelit s Michaelem. Mohla jsi, ale tajila jsi, že se s ním bavíš, takže teď už nemůžeš.“
Vzpomínka na to, jak mi můj tehdejší manžel vynadal, že jsem přijala žádost o přátelství na Facebooku od bývalého milence. Samolibě se na mě díval. „Defrienduj ho. Proč ho vůbec chceš ve svém životě? Je to kretén.“
„Přece se s ním nebudu stýkat, je jednodušší být přítel než nepřítel,“ namítla jsem a věděla, že se pouštím do boje, který nevyhraju.“
„Byla jsi jím posedlá, když jsme spolu začali chodit, vím, že jsi k němu něco cítila,“ řekl můj tehdejší manžel.“
„Ale já si tě vzala,“ odpověděla jsem s nelibostí. „Nemám o něj zájem, ale to neznamená, že nemůžu být srdečná.“
„Jaké jsou jeho motivy? Pokusí se s tebou vyspat,“ prohlásil.“
„Bože, copak mi nemůžeš věřit?“
„Ne. Zeptala jsem se.
To byl jeden z mnoha okamžiků v mém manželství, kdy jsem si uvědomila, jak moc náš vztah degradoval. Ano, Michael, bývalý moderátor talk show, byl někdo, po kom jsem v určitém období svého života toužila. A jistě, pravděpodobně mi věnoval určitou pozornost, protože jsem se stala „zakázanou“, ale můj manžel to tak vnímal u většiny mých vztahů a přátelství, a tak jsem si zvykla skrývat před ním své každodenní interakce – to je část toho, co mi zatemňovalo úsudek při určování, zda je můj vztah s Michaelem O.K.
Ulehčovalo mi to ospravedlnit si setkávání s ním a získávání pozornosti, po které jsem toužila. Tak dlouho jsem toužila po jeho uznání. Zahnala jsem vzpomínku na to, jak ke mně byl v průběhu let hrubý. Na tom už nezáleželo. Teď se zdálo, že se o mě zajímá, a já se cítila potvrzená. Byla to nevěra, že jsem odpověděla na pár neškodných chatů na Facebooku? Nenazvala bych to citovou aférou, ale připadalo mi to špatné a věděla jsem, že by to manžel neschválil, a tak jsem to tajila.
Ale zanedlouho se z toho stalo víc než jen pár zpráv na Facebooku. Začali jsme si s Michaelem často psát o povrchních věcech, jako je počasí, nebo mi přeposílal nahé selfie, které mu posílaly ženy, aby zjistil můj názor na to, jestli se s nimi dá šukat. Začali jsme si chodit jeden k druhému pro rady ohledně vztahů. Pak došlo i na občasné kafe. Během těchto denních schůzek se nic nedělo, ale já jsem často odcházela s pocitem obrovské viny.
Přesně tři odpoledne jsme spolu strávili maximálně hodinu v časovém rozpětí jednoho roku. Věděla jsem, že Michaela přitahuji způsobem, jakým mě nikdy nepřitahoval, když jsem byla skutečně k dispozici a nebyla ve vztahu. Ale mě to vzrušovalo, protože se zdálo, že mě konečně chce, a nemohl mě mít – měla jsem v rukou moc. Ale pokud mám být upřímná, to přátelství bylo divné a napjaté s podtóny sexuálního napětí.“
Není to dobré znamení pro váš vztah, když skrýváte přátelství s jinými, zvlášť když to přátelství nebylo vždycky jen to: nevinné přátelství. Nebyla to nutně fyzická pozornost, po které jsem toužila, ale citová podpora. Rozhovory, které jsem vedla s Michaelem, byly takové, jaké jsem chtěla vést s mužem, kterého jsem si vzala. Naslouchal mi. Když se k tomu přidala naše vzájemná přitažlivost, byl Michael docela dobrou náhradou za mého manžela.
„Píšu ti víc než své poslední přítelkyni,“ zažertoval jednou Michael. Jeho poznámka mě rozesmutnila. Z mé strany to bylo stejné – psal mi víc než můj manžel. Nebylo to však z důvodu, že bych se nesnažila. Manželovi jsem psala pořád, ale on si vybíral, kdy mi odpoví. Obvykle jsem ji dostala, když něco potřeboval, například když chtěl, abych mu přivezla Uber nebo koupila jídlo. Jistě, to ještě neznamenalo, že by mé přátelství s Michaelem bylo O.K., ale racionalizovala jsem si to tím, že jsem si říkala, že nepodvádím, takže to není zrada.
Michael nebyl jediný, komu se můj manžel posmíval, většina mých známých žen se nakonec dostala na jeho černou listinu. Každá textová zpráva – dokonce i „OMG“ nebo „LOL“ – byla pečlivě zkoumána. Bylo pro mě jednodušší vymazat každý kousek korespondence, abych se vyhnula zkoumání nevinného „Ahoj“. Přátelství není něco, co by mělo být tajné před osobou, se kterou jste v romantickém vztahu, ale všechny moje se cítily ohroženy mým manželem – možná proto, že on byl ohrožen jimi. Nenáviděl téměř všechny mé přátele a dokonce se mě snažil odradit od toho, abych se stýkala se svou rodinou.
Můj způsob vzpoury? Stýkat se právě s těmi, které mi zakazoval vídat.
„Neměla by ses kamarádit s Jennou, měla bys jí říct, že už se s ní nebudeš bavit,“ řekl mi jednoho dne z ničeho nic. Šlo o přátelství, které mě pojilo před více než pětadvaceti lety. Dokonce jsme ani nebydleli na stejném pobřeží a náš jediný způsob komunikace byl prostřednictvím textových zpráv.“
„Proč bych to dělal?“ zeptal jsem se.
„Nemyslím si, že je to přátelství, které by stálo za to udržovat.“
„Dobře, tak se s Krisem přestaň přátelit,“ navrhla jsem. Vypadal naštvaně, protože jsem měla své důvody, proč být z toho přátelství nešťastná. Kris mi ukradl peníze a můj manžel o tom věděl.“
„Nemůžu se přestat kamarádit s Krisem, je to pracovní vztah,“ řekl.“
„Takže to omlouvá fakt, že mi ukradli peníze?“
„Ne. Zeptal jsem se nedůvěřivě. „To je ubohé. Žádného ze svých přátel se nevzdám, ani nemáš důvody, proč bych se s nimi měla přestat stýkat.“
„Jenna tu nebydlí, Madge mě nemá ráda, Lisa má příliš mnoho problémů.“
Došlo mi, že je jedno, s kým mluvím. Na každou osobu, kterou jsem mu představil, by vymyslel nekonečný seznam důvodů, proč bych se od něj nebo od ní měl distancovat, ať už to byl muž nebo žena, heterosexuál nebo gay. Poučoval by mě jako školáka za to, co jsem udělal. Tak proč neudělat, co se mi zlíbí?“
Když se naše manželství dál rozpadalo, všichni přátelé, kterým se můj muž za ta léta odcizil, se za mnou shromáždili, když jsem uvažovala o tom, že ho opustím. Nevědomky tak připravil půdu pro mé přátele, aby mi poradili, abych utekla za kopečky.
Když byl můj rozvod dokončen, mé přátelství s Michaelem se rychle rozpadlo. Jako svobodná žena jsem pro něj už neměla žádné kouzlo. Vrátil se ke svým vyhýbavým způsobům. Vrátila jsem se k roli bláznivé nejisté dívky, kterou jsem byla, když jsem ho poprvé potkala. Všechny zásoby přátel, o kterých jsem si myslela, že jsme si je vybudovali, byly najednou pryč.
Možná jsme se oba navzájem využívali v období našich životů, kdy jsme byli oba nešťastní. Já určitě ano, jinak by se naše přátelství takhle nerozvinulo. Moje přátelství s Michaelem vzniklo proto, že jsem od svého manžela nedostávala to, co jsem potřebovala. Tajila jsem to, protože náš vztah byl narušený. Vím, že jsem měla postupovat jinak, ale nakonec Michael posloužil jako užitečná rosnička, která ukázala na to, že důvěra v mém vztahu se rozpadla. Ve správném vztahu není potřeba tajných přátel.“
Randi Newtonová publikovala v různých publikacích od Newsweeku, LA Weekly a TheFix až po Good Housekeeping. Newtonová se objevila v pořadu The O’Reilly Factor, jako diskutérka v pořadu The Strategy Room na stanici Fox a přispívá do vysílání rádia Andy XM. Newton je obhájcem problematiky závislostí a zotavení a certifikovaným asistentem pro zotavení. Má ráda dlouhé procházky po pláži, streamování filmů a miluje ledovou kávu bez ohledu na to, jaké je roční období.