Foto © iStock.com/Esebene
V dnešní době se s „R.I.P.“ běžně setkáváme v nekrolozích, na sociálních sítích a během Halloweenu, kdy se tato tři písmena objevují na nespočtu ozdobných náhrobků, hraček, cukrovinek a dalších svátečních předmětů. Navzdory své známosti však tento výraz původně znamenal něco mnohem jiného, než si možná myslíte. Zde je význam a původ zkratky R.I.P. a důvody, proč ji používáme na náhrobcích a nápisech na hrobech.
Význam zkratky „R.I.P.“
Pokud se dnes zeptáte, většina lidí by pravděpodobně uvedla, že zkratka „R.I.P.“ znamená „Odpočívej v pokoji“ a že se vztahuje k tělu/tělu zesnulého. Koneckonců je to běžně vnímaný český překlad původní latinské věty requiescat in pace – která se shodou okolností skládá ze tří slov, a to ve stejném pořadí jako zkratka R.I.P.
Ačkoli latinské slovo „pace“ skutečně pochází z latinského slova pro „mír“ (pax), výraz „requiescat“ ve skutečnosti neznamená „odpočívat“. V latinském originále se ve skutečnosti jednalo o „modlitbu obětovanou za odpočinek mrtvých“, která doslova vyjadřovala: „Na rozdíl od našeho moderního výkladu R.I.P. zaměřeného na tělo se navíc naděje, že zesnulý bude po smrti odpočívat v pokoji, původně vztahovala na jeho duši, nikoli na jeho fyzické tělo. Četné náboženské tradice, jako je křesťanství, judaismus a islám, vyznávají víru v posmrtný život, tj, že smrtí lidská existence nekončí, nýbrž že duše přežívá tělo na jiném místě a/nebo v jiné podobě, například v nebi nebo v pekle, prostřednictvím reinkarnace nebo čeká na vzkříšení.
Původní latinská fráze „requiescat in pace“ byla tedy vlastně samotnou modlitbou, obětovanou vyšší duchovní moci, jako vyjádření naděje, že duše zesnulého nalezne klid/útěchu podle toho, jaká náboženská/duchovní víra byla relevantní.
Jinými slovy, „requiescat in pace“ neboli „R.I.P.“ nebylo původně světským prohlášením, že zesnulý jedinec nyní po smrti nalezne klid (jak se používá dnes), ale místo toho vlastně sloužilo jako prosba k Bohu/vyšší moci, že podle názoru/naděje pozůstalých si duše zesnulého zaslouží klid a útěchu, kterou poskytuje posmrtný život.
Historie „R.I.P.“
Přibližně před lety 600-799 n. l. se na nápisech a epitafech na hrobech nevyskytovalo „requiescat in pace“ ani zkratka „R.I.P.“,“, a to navzdory starší existující náboženské představě, „že věřící měli vstoupit do klidného spánku, tj. do nebe, jakmile zemřou.“
V roce 1700 se však, pravděpodobně díky používání původní latinské fráze „requiescat in pace“ při římskokatolickém pohřebním obřadu, začala tato slova i jejich zkratka objevovat na hřbitovních náhrobcích a pomnících.
S postupem času se slova „requiescat in pace“ a „R.I.P.“ začala na náhrobcích objevovat častěji, protože je převzali i stoupenci jiných náboženských vyznání. Postupně se vlivem náboženských, kulturních a společenských změn vytratil původní záměr těchto slov jako modlitby a jejich spojení spíše s duší než s tělem.