Záchvaty třesu nebo křečí mohou být velmi znepokojivé. Postižený může náhle ztratit kontrolu nad částí nebo celým svým tělem. Někdy může takový třes nebo křeče způsobit, že dotyčný upadne na zem a dokonce ztratí vědomí.
Příznaky mohou být různé. Někdy se objevují společně, v jiných případech se mohou vyskytovat izolovaně. Záchvaty mohou trvat několik vteřin nebo i minut, než odezní, často když se člověk začne pohybovat.
Mnoho příčin
Často je možnou příčinou dehydratace neboli nedostatek tekutin. Lidské tělo se skládá zhruba ze 70 % z vody a mozek až z 90 %. Voda zásobuje naše buňky živinami a kyslíkem a zároveň odplavuje odpadní látky prostřednictvím ledvin.
Přečtěte si více: Pokud člověk nepije dostatek vody, hojně se potí nebo ztrácí tekutiny zvracením či průjmem, narušuje rovnováhu tekutin v těle. Pokud nejsou tekutiny rychle doplněny, krev se zahušťuje a celé tělo se dostává do stavu poplachu, a tak se začne zmítat v křečích nebo třást.
Riziko dehydratace je vysoké zejména u dětí nebo starších lidí. Protože pocit žízně s věkem ustupuje, starší lidé si jednoduše neuvědomují, že mají nedostatek tekutin. Křeče může způsobit také hypoglykémie neboli nízká hladina cukru v krvi.
Například u jedince, který namáhá své tělo, trpí bolestí, je vyčerpaný nebo pije příliš mnoho kofeinu, může dojít k prudkému třesu, což je jev známý jako fyziologický třes. Když je tělu zima, svaly se začnou škubat, aby vytvořily teplo a uchránily jedince před podchlazením. Proto se třeseme, jakmile naše tělesná teplota klesne pod 35 stupňů Celsia (95 stupňů Fahrenheita).
Možný příznak vážného onemocnění
Příčiny křečí nebo třesu však mohou souviset i s nemocí. Často jsou takové záchvaty příznakem epilepsie. Mohou však být také způsobeny poruchami krevního oběhu nebo poškozením mozku či mozkových blan.
Epileptické záchvaty jsou „nevyprovokované“, což znamená, že nemají žádnou zjevnou příčinu a opakují se. Částečně mohou být způsobeny onemocněním mozku, mozkovou mrtvicí nebo nádorem – tento jev se nazývá symptomatická epilepsie.
K záchvatům neepileptických křečí dochází, když je mozek podrážděn, například léky, infekcí nebo horečkou.
Třes v klidu nebo při pohybu
Klíčové je také to, kdy se takové třesy objevují, tedy zda k nim dochází, pokud je člověk v klidu nebo v pohybu. Pokud třes narušuje motoriku člověka a způsobuje, že se kymácí nebo chodí neobvykle široce, může to svědčit o poškození mozku.
Někdy se však třes objevuje, když je člověk v klidu, což znemožňuje zatnout určité svaly, aby se udržel v klidu. Nejčastější formou takového klidového třesu je Parkinsonova choroba.
Ještě častější je takzvaný esenciální třes. Jedná se o pravděpodobně dědičné neurologické motorické poruchy, které se objevují mezi 20. a 60. rokem života a postupem času se zhoršují. Příznaky esenciálního třesu se nejsnáze projevují, když je jedinec nucen po delší dobu udržovat stresující polohu těla nebo když chce vykonat určitý pohyb. Příznaky často postihují ruce nebo paže, někdy i hlavu a dokonce i hlas.
Diagnostika spíše komplexní než vzdálená
Křečím může často pomoci předejít uvolňovací cvičení, protože stres a napětí mohou třes zhoršit. Je třeba se také vyhýbat alkoholu a kofeinu. Pokud však člověk trpí třesem souvisejícím s nemocí, může to být příznakem závažnějšího onemocnění
Přečtěte si více: Nikotin skutečně pomáhá chránit před Parkinsonovou chorobou?
Jedině komplexní diagnostika, jako je magnetická rezonance (MRI), počítačová tomografie (CT) nebo elektroencefalografie (EEG), může přinést jasno. Diagnostika na dálku jen zřídkakdy poskytuje odpovědi.