Tento aktualizovaný přehled zahrnoval 11 studií. Šest studií přispělo do jedné nebo více analýz týkajících se běžného nachlazení s až 1047 účastníky. Pět studií přispělo k jedné nebo více analýzám týkajícím se hnisavé rýmy s až 791 účastníky. Jedna studie přispěla pouze k údajům o nežádoucích příhodách a jedna splnila kritéria pro zařazení, ale uvedla pouze souhrnné statistiky, aniž by poskytla jakékoli číselné údaje, které by mohly být zahrnuty do metaanalýz. Interpretace kombinovaných údajů je omezená, protože některé studie zahrnovaly pouze děti nebo pouze dospělé nebo pouze muže; byla použita široká škála antibiotik a výsledky byly měřeny různými způsoby. Existovalo mírné riziko zkreslení kvůli neuvedeným podrobnostem o metodách nebo kvůli tomu, že neznámý počet účastníků měl pravděpodobně infekci hrudníku nebo dutin.
Účastníci, kteří dostávali antibiotika na běžné nachlazení, si nevedli lépe, pokud jde o nevyléčení nebo přetrvávání příznaků, než ti, kteří dostávali placebo (poměr rizik (RR) 0,95, 95% interval spolehlivosti (CI) 0,59 až 1,51, (náhodné efekty)), na základě souhrnné analýzy šesti studií s celkem 1047 účastníky. RR nežádoucích účinků ve skupině s antibiotiky bylo 1,8, 95% CI 1,01 až 3,21, (random-effects). Dospělí účastníci měli významně vyšší riziko nežádoucích účinků u antibiotik než u placeba (RR 2,62, 95% CI 1,32 až 5,18) (random-effects), zatímco u dětí nebylo riziko vyšší (RR 0,91, 95% CI 0,51 až 1,63).
Souhrnné RR pro přetrvávající akutní hnisavou rýmu u antibiotik ve srovnání s placebem bylo 0,73 (95% CI 0,47 až 1,13) (random-effects), a to na základě čtyř studií se 723 účastníky. Ve studiích s antibiotiky u akutní purulentní rinitidy byl zaznamenán nárůst nežádoucích účinků (RR 1,46, 95% CI 1,10 až 1,94).
.