Deprese může zvyšovat riziko systémového lupus erythematodes

Andrea L. Robertsová

Výsledky dvacetileté kohortové studie odhalily, že ženy s depresí v anamnéze mají více než dvojnásobně vyšší riziko systémového lupus erythematodes než ženy bez deprese.

Tyto výsledky longitudinální studie, publikované v časopise JAMA Psychiatry, dále podporují dřívější důkazy o tom, že deprese může být příčinným rizikovým faktorem autoimunitních onemocnění.

„Existují určité důkazy o tom, že deprese může zvyšovat riziko autoimunitních onemocnění,“ uvedla pro Healio Psychiatry doktorka Andrea L. Robertsová z Harvard T. H. Chan School of Public Health. „Existuje však poměrně málo studií, které by sledovaly lidi v průběhu času a zjišťovaly, zda se u lidí trpících depresí častěji objevují nové případy autoimunitních onemocnění ve srovnání s lidmi, kteří depresí netrpí. Takové studie poskytují silnější důkaz, že deprese může zvyšovat riziko vzniku nového autoimunitního onemocnění.“

Výzkumníci vyhodnotili údaje získané ze dvou velkých kohort žen, aby zjistili, zda existuje souvislost mezi depresí a rizikem výskytu systémového lupus erythematodes (SLE).

Roberts a jeho kolegové také zkoumali, zda zdravotní rizikové faktory – kouření cigaret, BMI, užívání orální antikoncepce, užívání hormonů, užívání alkoholu, cvičení nebo dieta – přispívají k vyššímu riziku vzniku SLE u účastnic s depresí oproti účastnicím bez deprese. Kromě toho provedli další analýzy, z nichž jedna zkoumala souvislost stavu deprese se zpožděním dalších 4 let, aby snížili pravděpodobnost, že k asociacím dochází proto, že SLE způsobuje deprese nebo proto, že deprese je časným příznakem SLE.

V průběhu 20letého sledování bylo u 194 483 žen zaznamenáno 145 případů SLE. U žen s depresí v anamnéze byla dvakrát vyšší pravděpodobnost vzniku následného SLE ve srovnání s ženami bez deprese (HR = 2,67; 95% CI, 1,91-3,75). Úprava na kovariáty tuto souvislost jen mírně oslabila (upravené HR = 2,45; 95% CI, 1,74-3,45).

Riziko SLE se zvýšilo u každého z následujících tří ukazatelů deprese modelovaných samostatně:

• klinická diagnóza deprese (HR = 2,19; 95% CI, 1,29-3,71);

• užívání antidepresiv (HR = 2.8; 95% CI, 1,94-4,05); a

• 5položkové skóre Mental Health Inventory indikující depresivní náladu (HR = 1,7; 95% CI, 1,18-2,44).

Analýzy citlivosti odhalily, že stav deprese opožděný o 4 roky (HR = 1,99; 95% CI, 1,32-3) a stav deprese v roce 1996 nebo 1997 (HR = 2,28; 95% CI, 1,54-3,37) byly spojeny se zvýšeným rizikem SLE. Když navíc vědci zkoumali podsoubor žen s datem prvních příznaků SLE, datum prvních příznaků podle výsledků předcházelo diagnóze SLE v průměru o 1 rok.

„Screening pacientů s depresí na rodinnou anamnézu a příznaky lupusu může zlepšit jeho včasné odhalení,“ uvedl Roberts. „Lidé s depresí jsou navíc ohroženi několika chorobami souvisejícími se zánětem. Povzbuzení osob s depresí ke snížení rizikových faktorů zánětu, jako je zlepšení kvality stravy a cvičení, může snížit jejich riziko vzniku lupusu i dalších onemocnění souvisejících se zánětem, jako jsou kardiovaskulární choroby.“ – Savannah Demko

Zveřejnění: Autoři neuvádějí žádné relevantní finanční informace.