ZoroastrismusEdit
Jednou z nejznámějších a nejjasnějších interpretací etického dualismu je ta, kterou koncipuje zoroastrismus, starověké perské náboženství, jež své myšlenky zakládá na postavě proroka Zoroastra (neboli Zarathustry), který tvrdil, že existují dva původní a protikladné principy, Ahura Mazda a Ahriman, představující síly Dobra a Zla. Svět je proto ztotožňován s bojištěm mezi těmito dvěma protikladnými entitami, které jsou rovněž spojovány se světlem a tmou.
Každý muž a každá žena si pro sebe vyberou jednu z těchto dvou Nejhorší mysl bude pro špatné a nejlepší mysl bude pro spravedlivé.
– Jasna 30, 17 hymnů Gatha
Také v zoroastrismu není místo pro smíření mezi dvěma protichůdnými silami dobra a zla:
Neshodnou se ani naše myšlenky, ani učení, ani intelekt, ani volby, ani slova, ani činy, ani svědomí, ani duše.
– Jasna 45, Ushtavaiti Gatha Song 10: Proklamace (Dva duchové)
JudaismusEdit
Zoroastrismus a jeho učení o etickém dualismu ovlivnilo Židy a jejich myšlení, neboť mezi badateli panuje všeobecná shoda, že židovský apokalypticismus vykazuje rysy dualismu.
Židé se poprvé setkali se zoroastrovskou filozofií, když je perský král Kýros v 6. století př. n. l. osvobodil z babylonského zajetí a umožnil jim návrat do vlasti. Je tedy možné, že v tomto období si oba národy vyměňovaly názory na svůj pohled na svět, což by vysvětlovalo jasný odkaz na etický dualismus vyjádřený a přeformulovaný židovskými termíny v kapitole 31,15 Deuteronomia, 5. knihy Tóry:
Hle, dnes jsem před tebe postavil život a blahobyt, smrt a pohromu. Budeš-li poslouchat přikázání JHVH, svého Boha, která ti dnes přikazuji, budeš-li milovat JHVH, svého Boha, a řídit se jeho cestami, budeš-li zachovávat jeho přikázání, jeho zákony a jeho zvyky, budeš žít a rozmnožovat se a JHVH, tvůj Bůh, ti požehná v zemi, do níž vstupuješ, aby ti patřila. Jestliže však tvé srdce zbloudí, jestliže odmítneš poslouchat, jestliže se necháš strhnout k uctívání jiných bohů a budeš jim sloužit, říkám ti dnes, že zcela jistě zahyneš, stavím před tebe život nebo smrt, požehnání nebo prokletí. Zvol si tedy život, abys ty i tvoji potomci mohli žít
– Dt 31,15-19, překlad Jeruzalémské bible.
KřesťanstvíEdit
Křesťanství také představuje určitý vztah ke konceptu etického dualismu, neboť navázalo na některé zoroastriánské židovské koncepty. Například Prolog k Janovu evangeliu obsahuje mnoho prvků etického dualismu, například metaforu světla a tmy:
V něm byl život a život byl světlo lidí. Světlo svítí ve tmě a tma ho nepochopila.
– Jan 1,4-5, Bible
To je ten soud, že Světlo přišlo na svět, a lidé si raději zamilovali tmu než Světlo, protože jejich skutky byly zlé. Každý, kdo páchá zlo, totiž nenávidí Světlo a nepřichází ke Světlu ze strachu, že jeho skutky budou odhaleny. Kdo však praktikuje pravdu, přichází ke Světlu, aby se jeho skutky ukázaly jako vykonané v Bohu.
– Jan 3,19-21, Bible
Někteří učenci také považují postavu Satana za dosti podobnou zoroastriánskému Ahrimanovi, který představuje „Protivníka“, zlého ducha, který se rozhodl konat zlo a který kazí lidi a fyzický svět. Na rozdíl od zoroastrismu však křesťanská teologie nepovažuje satana, ďábla, za původního nebo konečného jako Ahrimana, je to spíše zkažená bytost, která kazí lidi, aby páchali zlo, což je v souladu s křesťanským odmítnutím jakékoli druhé věčné bytosti koexistující s Bohem.