Izraelský historik holocaustu ocenil finské úřady za zveřejnění zprávy, která odhaluje zvěrstva, jichž se pravděpodobně dopouštěl dobrovolnický prapor, který sloužil v nacistických jednotkách Waffen-SS.
Klíčové body:
- Sonda byla zahájena v roce 2018 na základě žádosti izraelského historika adresované finskému prezidentovi
- Výměnou za spojenectví, Finsko muselo dodávat dobrovolníky nacistické německé SS
- Ve zprávě se uvádí, že jen málo z dobrovolníků bylo ideologicky spřízněno s cíli holocaustu
Efraim Zuroff z Centra Simona Wiesenthala ocenil odhodlání finského národního archivu zveřejnit svá zjištění, i když to bylo pro Finsko „bolestivé a nepříjemné“.
Pojmenoval to jako „příklad jedinečné a příkladné občanské odvahy“.
Nezávislá 248stránková vyšetřovací zpráva v angličtině – objednaná finskou vládou a zveřejněná v pátek – uvádí, že v letech 1941-43 sloužilo v rámci tankové divize SS Wiking 1408 finských dobrovolníků, většinou ve věku 17 až 20 let.
Historická sonda byla zahájena na základě žádosti pana Zuroffa, kterou v lednu 2018 adresoval finskému prezidentovi Sauli Niinistovi.
Finské jednotky „neochotně“ dodávaly dobrovolníky SS
Významná část materiálu studie vychází z deníků, které si vedlo 76 finských dobrovolníků SS.
Finsko bylo v listopadu 1939 napadeno Moskvou v takzvané finsko-sovětské zimní válce.
Boje trvaly až do března 1940, kdy Finsko, přemožené a přečíslené sovětskými vojsky, přistoupilo na hořkou mírovou smlouvu a ztratilo několik území, ale zachovalo si nezávislost.
Izolovaná od zbytku Evropy a obávající se dalšího sovětského útoku uzavřela malá severská země spojenectví s nacistickým Německem, přičemž z Berlína obdržela zbraně a další materiální pomoc.
V rámci paktu nacistický šéf SS Heinrich Himmler trval na tom, aby Finové vyslali do divize SS Wiking podobné vojáky, jaké požadoval od dobrovolníků z nacisty okupované Belgie, Dánska, Nizozemska, Norska a dalších zemí.
Finové mu neochotně vyhověli a tajně naverbovali první skupinu 400 dobrovolníků SS, které poslali na výcvik.
Převážná většina z nich neměla žádné ideologické sympatie k nacistickému režimu, uvádí se ve zprávě.
„Finové měli především zájem bojovat proti Sovětskému svazu“ kvůli brutálním zkušenostem ze zimní války a blízké hrozbě z Moskvy.
Tímto způsobem bylo „východisko pro zapojení Finů odlišné ve srovnání s většinou ostatních zemí, které se připojily k zahraničním dobrovolníkům SS,“ uvedl.
Když nacistické Německo v červnu 1941 v rámci operace Barbarossa napadlo Sovětský svaz, finské jednotky pravidelné armády bojovaly samostatně po boku vojáků Wehrmachtu na severovýchodní frontě.
Nebyli pod nacistickým velením.
Finští dobrovolníci SS s divizí SS Wiking operovali na východní frontě až do roku 1943 a vstoupili hluboko na Ukrajinu.
Osm finských dobrovolníků SS je stále naživu
Přední finští vojenští historici, kteří se ujali sondy do válečné role země, napsali, že tito finští vojáci byli pravděpodobně svědky střelby a dalších zvěrstev vůči Židům a dalším civilistům ze strany postupujících nacistických jednotek.
Dobrovolníci se vrátili do Finska v polovině roku 1943 poté, co finská vláda vycítila, že se průběh války obrátil proti Němcům.
Mnozí z dobrovolníků SS pak sloužili ve finské armádě až do konce války.
Osm z finských dobrovolníků SS je stále naživu, řekl pan Nuorteva.
Kopie páteční zprávy byla předána Paule Lehtomakiové, státní tajemnici finské vlády, která ji označila za cenný příspěvek k dosavadnímu výzkumu „obtížných a významných historických událostí“ ve složité finské historii druhé světové války.
AP
.