VLEVO: Humboldt Street jižně od Conselyea Street, 1923. VPRAVO: Základna Williamsburgského mostu, 1899.
Ve 30. letech 20. století uprchlo do Williamsburgu velké množství evropských Židů prchajících před nacismem a založilo zde chasidskou enklávu. V roce 1957 protnula Williamsburg (a také Red Hook a Greenpoint) stavba rychlostní silnice Brooklyn-Queens Expressway, která zničila obrovské množství jedno- a dvoupodlažních domů s nízkými příjmy. Díky Robertu Mosesovi! 🙁
V 60. letech 20. století přišly do Williamsburgu tisíce Portorikánců, které přilákala hojnost pracovních míst v továrnách. V průběhu 80. let se hispánská komunita rozrostla o Dominikánce a další Latinoameričany. V roce 1961 bylo ve Williamsburgu 93 000 pracovních míst ve výrobě, v 90. letech 20. století se jejich počet snížil na necelých 12 000 míst. Úpadek výroby zanechal tisíce Hispánců bez práce. Tyto události prohloubily narůstající sociální neduhy, jako je chudoba, rasismus, špatná zdravotní péče a nedostatečné vzdělání, které se stále léčí.
Vyrostly zde některé z největších průmyslových podniků v zemi, například farmaceutická společnost Pfizer (1849), Astral Oil (později Standard Oil), Brooklyn Flint Glass (později Corning Ware) a cukrovar Havemeyer and Elder (později Amstar a Domino), stejně jako D. Appleton & Company, americký vydavatel Alenky v říši divů a knihy Charlese Darwina Původ druhů. Na nábřeží byly otevřeny pivovary Schaefer, Rheingold a Schlitz, doky, loděnice, rafinerie, mlýny a slévárny. V roce 1851 byla založena Williamsburgh Savings Bank, Williamsburgh Dispensary, přívoz na Division Avenue a tři nové kostely.
V posledních dvaceti letech se Williamsburg stal domovem nové skupiny „přistěhovalců“. Nejprve se sem kvůli nízkým nájmům a obrovským loftům v bývalých továrnách přistěhovali umělci, kteří se připojili k již usazeným italským a polským přistěhovalcům. Otevřely se galerie, restaurace a obchody, které uspokojovaly potřeby těchto nových obyvatel. Posledních deset let zažívá Williamsburg realitní boom. Tolik se staví. Místní skvosty se kvůli vysokým nájmům zavřely ve prospěch korporátních řetězců. Čtvrť si však díky svým obyvatelům a nedostatku kancelářských budov stále zachovává velkou část svého hipsterského kreditu a šarmu.
Ujistěte se, že si prohlédnete nábřeží, které je jednou z výhod realitního boomu! A kdo ví, třeba se za pár let dočkáme nadzemní rychlodráhy, která povede podél nábřeží! Podívejte se a podpořte BQX Connector zde.Zdroje: Brooklynská knihovna, Brooklynská historická společnost
VÍCE FAKTŮ PRO VAŠE ČTENÁŘSKÉ POTĚŠENÍ:
Williamsburg je čtvrť s 200 000 obyvateli. Mekka mladých kreativců již více než deset let. Zajímavé je, že hipsterská scéna Williamsburgu se odehrává na pozadí starých průmyslových budov a dlouholeté rezidenční komunity chasidů. Dříve Williamsburg obývali především umělci a přistěhovalci. Nyní je převážně gentrifikovaný a přelévá se sem z Manhattanu, přesto je vlivným centrem módy, hudby, umění, jídla a samozřejmě hipsterské kultury.
Geograficky: Na severu leží brooklynský Greenpoint, na jihu Bedford-Stuyvesant, na východě Bushwick a Ridgewood v Queensu a na západě East River.
Sousedí s Lower East Side na Manhattanu přes Williamsburg Bridge a 14. ulicí linky metra L.
Na Bedford Avenue se nachází mnoho skvělých restaurací a butiků. Pokud chcete strávit nějaký čas nakupováním místně vyráběného a řemeslného zboží, je to vaše ulice. Bedford Avenue je nejdelší ulicí v Brooklynu. Nejdelší ulice v celém New Yorku? Je to Broadway. Bedford se táhne v délce 10 mil (16 km) a 132 bloků. Po této třídě jsou pojmenovány dvě stanice newyorského metra: stanice Bedford Avenue (vlak L) a stanice Bedford-Nostrand Avenues (vlak G) v Bedford-Stuy.
Bedford Avenue prochází čtvrtěmi reprezentujícími proslulou kulturní a etnickou rozmanitost Brooklynu. Podél avenue se nacházejí afroamerické, chasidské, hispánské, ruské a polské čtvrti.
V 70. a 80. letech se s úpadkem průmyslu a nárůstem počtu obyvatel a chudoby, kriminality a nelegálních drog stal Williamsburg kotlem nahromaděné energie. Ti, kteří se mohli odstěhovat, tak učinili a oblast se stala známou svou kriminalitou a dalšími sociálními problémy.
Al Pacino hrál Serpica ve filmovém trháku a 3. února 1971 ve 22:42 byl právě zde při zátahu na drogy, během sledovačky, zastřelen policista Frank Serpico. Odhalil tak rozsáhlou policejní korupci.
Postavení Williamsburgského mostu trvalo 7 let a byl otevřen v roce 1903. V té době to byl nejdelší visutý most na světě. Převádí metro, automobilovou, pěší a cyklistickou dopravu. Kdysi na něm vedly dvě soupravy trolejí…. a je růžový! Po jeho otevření utíkali přistěhovalci z činžáků a slumů LES a Williamsburg se stal nejhustěji osídlenou čtvrtí v New Yorku, který byl nejlidnatějším městem v USA. Ale o několik let později, v 70. a 80. letech, s úpadkem průmyslu a nárůstem počtu obyvatel a chudoby, kriminality a nelegálních drog, byl Williamsburg špatnou čtvrtí.
Cukrovar Domino byl postaven v roce 1882 a byl to největší cukrovar na světě. V roce 1917 při výrobě cukru pro spojence zničil výbuch část závodu a zabil několik dělníků. Na požár závodu se shromáždil dav více než 15 000 lidí. Existovaly vážné obavy, že výbuch byl dílem německých agentů.
Refinační provoz byl zastaven v roce 2004 a od roku 2012 je pozemek určen pro víceúčelovou výstavbu. Několik budov v komplexu získalo v roce 2007 status památky. Developerem projektu v hodnotě 1,5 miliardy dolarů je společnost TWO TREES. Jeho dokončení potrvá 15 let. Půjde o miničtvrť s 2 284 byty a 600 000 čtverečních stop kancelářských prostor. Developer dal do užívání BMX a okolní park, dokud jej nepřevezme k výstavbě.
Některé starší budovy ve Williamsburgu se také píší Williamsburg s koncovkou „gh“. Podle většiny historických zpráv bylo „h“ vypuštěno poté, co se Williamsburg v dubnu 1854 sloučil s Brooklynem.
Petr Luger byl v průzkumu Zagat již 28 let po sobě označen za nejlepší steakhouse v New Yorku. Brooklynská provozovna byla založena v roce 1887 jako „Carl Luger’s Café, Billiards and Bowling Alley“ v tehdy převážně německé čtvrti, která se krátce nato ocitla ve stínu Williamsburg Bridge. Mezi slavné hosty patřili James Cagney, Alfred Hitchcock, Robert De Niro, Henry Kissinger, Elizabeth Taylorová, Jackie Gleason, Chuck Schumer, Johnny Carson a Jerry Seinfeld. Tenisový šampion Pete Sampras také rád oslavoval vítězství na US Open hodováním u Petera Lugera.
V roce 1792 koupil Richard M. Woodhull v naději, že přiláká Newyorčany k životu na předměstí, pozemek na území dnešního Williamsburgu. Zřídil zde koňský přívoz na Manhattan a zpět a otevřel hostinec. V roce 1800 pojmenoval oblast Williamsburgh. Ve 30. letech 19. století zde založili své podniky a domy irští, němečtí a rakouští kapitalisté a z místa se stalo módní letovisko, které přitahovalo takové osobnosti, jako byli komodor Vanderbilt, Williams Whitney a železniční magnát James Fisk.
V průběhu let byl Williamsburg osídlen převážně chasidskými Židy, první generací Italů a portorikánskými přistěhovalci. Počátkem 90. let 20. století se Williamsburg stal čtvrtí umělců a čerstvých absolventů vysokých škol. Díky jejich vlivu se čtvrť stala jednou z nejoblíbenějších v Brooklynu s vynikajícími restauracemi, bary a obchody.
Průmyslové lofty byly zrekonstruovány a přeměněny na nádherné byty a vyrostla zde obří kondominia, která přetvořila Williamsburg z nové East Village na nové SoHo.
Fillmore Place: Je to první památková historická čtvrť ve Williamsburgu. Dva realitní investoři vytvořili Fillmore Place a všechny budovy, které vidíte v letech 1840-1850.
Nejslavnějším obyvatelem, který žil v historické čtvrti Fillmore Place, je spisovatel Henry Miller, který popsal Fillmore Place ve svém románu Obratník Kozoroha, který dodnes odráží sentiment mnoha lidí k tomuto malému bloku: „nejkouzelnější ulice, jakou jsem kdy v životě viděl. Byla to ideální ulice pro chlapce, milence, maniaka, opilce, podvodníka, chlípníka, grázla, astronoma, hudebníka, básníka, krejčího, ševce, politika“. Fillmore je jako procházka do jiného světa – úzká ulice je po obou stranách lemována řadovými cihlovými domy z 50. let 19. století, které byly postaveny jako jednotná zástavba. Více informací najdete zde.
Fillmore Place Street Art Murals: Toto dílo, dokončené v květnu 2015, vytvořili Tristan Eaton a bratři-dvojčata How & Nosm. How a Nosm jsou bratři dvojčata, kteří se narodili ve Španělsku, jsou německého původu a v současné době žijí v New Yorku. Každý z bratrů začíná na opačném konci a navzájem si neříkají, co dělají – dokud se nepotkají uprostřed, když je nástěnná malba hotová. Tristan Eaton a How Nosm spolupracují na společné nástěnné malbě v Brooklynu – Tristan Easton řekl v květnu 2015: Čtyři roky poté, co jsme How, Nosm a já poprvé namalovali tuto zeď, jsme se k naší spolupráci vrátili ještě jednou. Zajímavé je, že malé obdélníkové okno, které vidíte směrem doleva, bývalo dlouhou dobu ateliérem Tristana Eatona, ale nájemné bylo příliš vysoké, a tak odešel.“
KOSTEL NA BEDFORDU U MCCARREN PARKU: Ruská pravoslavná katedrála byla postavena v roce 1922 a je zapsána v Národním registru historických míst. Je jediným příkladem byzantské obrozenecké architektury svého druhu v USA.
McCarren Park &Bazén. Dějiny: V minulosti se zde nacházela řada památek, jako je např: Park byl založen v roce 1909. Bazén byl otevřen v roce 1936 v době velké hospodářské krize jako součást celoměstského úsilí o zvýšení morálky a zajištění pracovních míst. Stál 1 milion dolarů, měl kapacitu 6800 současně plavajících osob a byl velký jako tři olympijské bazény dohromady. Byl to jeden z největších veřejných bazénů na světě.
Bazén byl v roce 1983 uzavřen, aby se začalo s jeho opravami, a tehdy obec řekla ne. Obyvatelé proti opravě bazénu protestovali s poukazem na drobnou kriminalitu a nežádoucí osoby, které bazén přitahoval. Jáma byla opuštěná až do roku 2005, kdy ji začaly využívat ke koncertům kapely jako Wilco & Regina Spektor. Nyní se díky rekonstrukci za 50 milionů dolarů prostor opět proměnil v bazén s kapacitou 1 500 osob. Stručná časová osa historie Brooklynu:
- 1646 Nizozemská Západoindická společnost povoluje vesnici Breukelen na západním konci Long Islandu. jako součást severoamerické kolonie Nové Nizozemí
- 1801 začíná výstavba Brooklynské námořní loděnice
- 1823 Walt Whitman se ve svých 4 letech stěhuje do Brooklynu
- 1829 otevírá se hotel Coney Island House, čímž se z oblasti stává přímořské letovisko
- 1834 je obec Brooklyn začleněna do města.
- 1838 Je založen hřbitov GreenWood jako venkovské okresní pohřebiště
- 1841 Vychází první číslo deníku Brooklyn Daily Eagle. I později má jeden z nejvyšších nákladů v Americe (ne příliš dlouho), který zakládá a dokumentuje Brooklyn jako kulturní celek oddělený od města New York
- 1855 Williamsburg, Greenpoint a Bushwick se stávají součástí města Brooklyn
- 1861 Brooklynská hudební akademie má první představení za účasti první dámy Mary Todd Lincolnové
- 1883 Otevření Brooklynského mostu
- 1893 V Brooklynu se narodila vaudevillová hvězda Mae Westová
- 1897 Otevření Brooklynského muzea
- 1898 Město Brooklyn se začleňuje do nového města Velký New York. Deník Brooklyn Daily Eagle, který byl proti sloučení, jej nazývá Velkým omylem roku 98
.