Můj kurník pro hrabavou drůbež je plně uzavřený, aby byla chráněna před predátory. Je to sice špatně vidět, ale vymyslel jsem způsob, jak jim také zabránit, aby vyletěli z ohrady – přes horní část jsme z jedné strany na druhou vedli monofilní rybářský vlasec. Vlasce brání dravcům v přístupu, ale neubírají jim nic z krásné oblohy nad nimi.
Jak možná víte, bažanti patří do čeledi bažantovitých. Existují dva asijské druhy – bažant modrý neboli indický pocházející z Indie a Srí Lanky a bažant zelený původem z Jávy a Barmy, a jeden africký druh, bažant konžský z afrických deštných pralesů. Jedná se o dva hrachory. Všichni moji pávi jsou indičtí.
Tito ptáci jsou sice přízemní krmiči a hnízdiči na zemi, ale přesto rádi hřadují ve vyšších polohách. Ve volné přírodě jsou tak v noci v bezpečí před dravci. Všichni moji venkovní ptáci mají přístup k přirozeným bidlům vyrobeným ze starých pokácených stromů zde na farmě. Je důležité, aby měli k dispozici různá hnízda, na kterých mohou hřadovat. Pávi a pávice mají tyto „vysázené“ stromy uvnitř i vně svého kurníku.
Protože většina těchto pávů zde vyrostla, jsou všichni velmi zvyklí na posádku a vždy milují návštěvy. Tyto hrachory přišly hned ke dveřím, aby se podívaly, kdo je na návštěvě.
Pávi a hrachory jsou velmi chytří, učenliví a přizpůsobiví ptáci. Jsou také poměrně chytří a velmi zvědaví. Myslím, že tento páv doufá v nějaký pamlsek.
Pávi jsou tak krásní – zejména samci s dlouhými ocasy, ale nepodceňujte jejich sílu. Tito ptáci jsou nesmírně silní a mají velmi ostré ostruhy. V dospělosti mohou peafloweři vážit až 13 kilogramů.
Zde je bližší pohled na nádherné oční skvrny na ocasních perech tohoto dospělého samce.
Všichni ptáci si vždy najdou nejvyšší posed – zde je hrachor na jednom z příčných trámů v kurníku.
A můj bronzový páv je na dalším z vnitřních stromů. Bronzoví pávi jsou velmi vzácní – ne všichni chovatelé je budou mít. Tento sameček je tak krásný. Má čokoládově hnědá ocasní pera.
A tento páv stříbřitý má bílé peří s modrými a zelenými znaky.
Vnitřní žebřík poskytuje tomuto pávu indickému modrému další pěkné místo k hnízdění. Vpravo je jedna ze dvou hnízdních budek v kurníku. Budky se každý den kontrolují, zda v nich nejsou vejce.
Pávi indičtí jsou velmi odolní ptáci, a přestože pocházejí z teplých oblastí, daří se jim velmi dobře i v chladném počasí, pokud mají přístup do suchých prostor mimo dosah silných větrů. Tito ptáci tráví většinu dne venku a noci v kurníku, kde je teplo a útulno. Samci i samice pávů mají na hlavě ozdobnou chocholku zvanou koruna.
Všichni pávi a pávice se vám budou dívat do očí, ale pokud na ně budete zírat nebo se vám budou zdát agresivní pohyby těla, budou se cítit ohroženi. Líbí se mi, jak jsou všichni moji pávi k lidem přátelští.
Tito ptáci jsou tak fotogeničtí se svými duhově modrými krky – tak krásní.
Tento mladý sameček musí ještě trochu povyrůst, ale tady si vějířovitě čechrá krátké peří.
Je vidět, jak se usilovně snaží přilákat tyto hrachory. Plný ocas bude mít až ve třech letech. Břehule si obvykle vybírají samce, kteří mají větší a zdravější opeření s množstvím očních skvrn.
Začíná také předvádět rituální tanec.
Páv se otáčí dokola a předvádí svůj ocas. Tento projev je známý jako „chřestění vlakem“.
Tuhá zadní pera podpírají přední pera a poskytují oporu při zvednutí celého ocasu. Při tomto konkrétním projevu nevěnovaly samice mladému samci velkou pozornost.
Jakkoli jsou pěvci krásní, nevydávají příliš melodické zvuky. Pávi mají 11 různých volání, přičemž většinu vokálů vydávají pávi. A díky svému ostrému zraku si pávi rychle všimnou dravců a volají na poplach. Často je slyším až ze svého zimoviště.
Ptáci dostávají zdravou směs kukuřičné mouky, sóji a pšenice. Ptáky krmím také špenátem, zelím a dýní. Ve volné přírodě jsou pávi všežravci – živí se hmyzem, rostlinami a drobnými živočichy. Většinu potravy hledají brzy ráno a večer.
O několik minut později začnou dospělí samci větřit ocasy. Vědci zjistili, že čím delší jsou vláčecí pera, tím rychleji jimi samci při pravých námluvách třepou, snad aby demonstrovali svalovou sílu.
Bez ohledu na druh se tito samci v rámci namlouvacího rituálu pyšní působivě velkým a vzorovaným peřím – je tak zajímavé je pozorovat.
Po skončení období rozmnožování v srpnu samci ztrácejí dlouhá ocasní pera a před začátkem dalšího období rozmnožování si je nechávají dorůst. Vláček je stále delší a propracovanější až do pěti nebo šesti let, kdy dosáhne maximální nádhery.