Kyselina alfa-lipoová
Ať už se jedná o pacienta, člena rodiny nebo poskytovatele zdravotní péče, všichni víme, že péče o cukrovku vyžaduje víc než „jen“ udržování rovnováhy cukru v krvi (což je dost náročné). Jsou zde také přidružené stavy – např. vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, neuropatie atd., které vyžadují čas a pozornost, aby se předešlo závažným komplikacím, které mohou výrazně zhoršit kvalitu života a rychle omezit funkčnost. V tomto měsíčním „doplňkovém koutku“ si posvítíme na přírodní produkt s velkým potenciálem v péči o cukrovku zvaný „kyselina alfa-lipoová“ (zkráceně ALA). ALA je sloučenina obsahující síru, která je přítomna v lidských buňkách, kde je nezbytná pro produkci energie v mitochondriích. Kromě toho, že ALA hraje zásadní roli při výrobě energie, je známo, že má antioxidační a protizánětlivé vlastnosti – obě tyto vlastnosti jsou užitečné při léčbě diabetu a jeho komplikací. Výzkum ALA zahrnuje rozsáhlé klinické studie podporující její roli při léčbě neuropatie, ale výzkum naznačuje, že může pomoci zlepšit citlivost na inzulín, snížit hladinu cukru a cholesterolu v krvi, zlepšit tonus cév a snížit zánět a oxidační stres.
Použití při diabetu: Neuropatie
U diabetu se pod pojmem „neuropatie“ obvykle rozumí poškození nervů, které se hromadí roky nebo desetiletí v důsledku zvýšeného oxidačního stresu a snížení průtoku krve. Při výskytu v končetinách (typicky v nohách a chodidlech) může neuropatie vést k bolesti, brnění a necitlivosti. Tato ztráta citlivosti může následně vést k nepozorovaným poraněním, což je důvod, proč by si lidé s cukrovkou měli nechat nohy při každé návštěvě zkontrolovat zdravotníkem. Kromě končetin se však neuropatie může rozvinout také v nervech vnitřních orgánů – což vede k problémům se srdcem nebo trávicím systémem. Díky svým antioxidačním vlastnostem1 a schopnosti zlepšovat prokrvení nervů cévami2 si ALA získala značnou pozornost jako možný lék na diabetickou periferní neuropatii a v Německu se jako lék na tuto bolestivou a nebezpečnou komplikaci používá již desítky let.
Tým doktora Dana Zieglera z německé diabetologické kliniky provedl řadu klinických studií u pacientů s diabetem 2. typu, v nichž se snažil určit optimální dávky ALA při diabetické neuropatii. Studie ALADIN (Alpha-Lipoic Acid in Diabetic Neuropathy) zjistila významný přínos při použití intravenózní ALA (IV-ALA) po dobu 3 týdnů s účinnou dávkou 600 nebo 1200 mg denně.3 Metaanalýza provedená Zieglerem v roce 2004 našla několik dalších studií podporujících použití 600 mg IV-ALA po dobu tří týdnů.4
Naneštěstí je intravenózní léčba nákladná a vyžaduje přísný klinický dohled, což jsou faktory, které vedly k výzkumu podávání ALA ústy se smíšenými výsledky. Malá rumunská studie na 26 pacientech zjistila po třech měsících symptomatické zlepšení při perorálním podávání ALA (600 mg denně).5 Ziegler tyto výsledky zopakoval ve studii SYDNEY-2 z roku 2006 a zjistil, že perorální dávky 600, 1200 nebo 1800 mg ALA po dobu pěti týdnů vedly k významnému zlepšení příznaků neuropatie, přičemž nejlepší bezpečnostní profil byl u dávky 600 mg.6 Pozoruhodné je, že byly pozorovány nežádoucí účinky, které zahrnovaly nevolnost, zvracení a závratě, jejichž výskyt se zvyšoval v závislosti na dávce mezi 1200 a 1800 mg denně.
Naproti tomu ve studii ALADIN-III (opět Ziegler) bylo sledováno 509 pacientů po třítýdenní intravenózní aplikaci ALA, po níž následovala perorální léčba ALA v dávce 600 mg třikrát denně po dobu šesti měsíců, ale ve srovnání s placebem nebylo po šesti měsících perorální léčby zjištěno klinicky významné zlepšení skóre symptomů.7Studie ALADIN-III začala třítýdenním podáváním intravenózní ALA jako úvodní – je možné, že právě tento přímější způsob podávání ALA vedl k neuspokojivým výsledkům při použití perorální ALA v této studii.
Z klinického hlediska je léčba diabetické neuropatie náročná a často vyžaduje drahé léky s výraznými vedlejšími účinky (typicky antidepresiva a antiepileptika používaná k léčbě bolesti). Přesto v roce 2006 přehled SYDNEY-2 zjistil, že ALA může být stejně účinná jako řada běžně užívaných léčiv, a to bez nákladů a dalších složitostí spojených se správou typických léků na předpis.8 Aktualizovaná metaanalýza z roku 2012 nadále podporovala používání intravenózní ALA a určitý přínos mělo i používání 600 mg perorální ALA u diabetické periferní neuropatie.9
Používání ALA u „autonomních“ (srdečních nebo trávicích) neuropatií je méně prozkoumané. Zieglerův tým zjistil přínos při použití ALA u srdeční neuropatie. Pomocí měřítka srdečního zdraví zvaného variabilita srdeční frekvence (HRV) zjistili, že 800 mg perorální ALA po dobu čtyř měsíců vedlo ke zlepšení ve srovnání s placebem.3 Bulharský tým vedený Tankovou zjistil podobný přínos u srdeční neuropatie a neuropatie trávicího systému po třítýdenním intravenózním podávání a následném podávání 600 mg denně po dobu 50 dnů, i když se jednalo o pacienty s diabetem 1. typu.10 Zajímavé je, že na ALA mohou reagovat i bolesti a záněty nervů, které s diabetem nesouvisejí (ale u lidí s diabetem se často zaměňují s neuropatií), jako je syndrom karpálního tunelu11 a ischias12.
Zlepšení citlivosti na inzulín, snížení hladiny glukózy a lipidů
Přestože se většina výzkumu ALA u diabetu soustředila na její účinky na neuropatii, několik klinických studií nyní zjistilo, že ALA může zvýšit citlivost na inzulín a pomoci snížit hladinu cukru a lipidů v krvi, a to převážně díky zlepšení míry oxidačního stresu a zánětu.
Snad nejpodrobnější studie glykemických účinků používala 600 mg intravenózní ALA denně po dobu dvou týdnů u 22 pacientů a zjistila, že tato léčba vedla ke zlepšení glykémie nalačno a průměrné glykémie, citlivosti na inzulin a navíc měla příznivý vliv na LDL, HDL a celkový cholesterol (studie byla příliš krátká na to, aby bylo možné měřit změny hemoglobinu A1c).13 I když je intravenózní terapie z několika důvodů nepraktická, je třeba tuto studii vzít v úvahu, protože tým sledoval také důležité ukazatele zánětu a oxidačního stresu (např, míry zahrnující tumor nekrotizující faktor (TNF), interleukin-6 (Il-6), 8-isoprostandin a malondialdehyd (MDA)), které jsou u diabetu obvykle zvýšené a udržují zánět a oxidační stres. ALA významně snížila všechny tyto markery. Kromě toho vědci zjistili statistickou korelaci mezi citlivostí na inzulín a každým jednotlivým markerem zánětu a oxidačního stresu – což dává za pravdu myšlence, že snížením oxidačního stresu a zánětu může ALA následně zvýšit citlivost na inzulín a zlepšit kontrolu hladiny cukru v krvi a lipidů.
Studie s ALA podávanou perorálně zjistily podobné příznivé výsledky pro hyperglykémii. Sedmdesát čtyři pacientů bylo rozděleno do čtyř skupin (placebo a 600 mg ALA jednou, dvakrát nebo třikrát denně) na 4týdenní studii, která zkoumala její účinky na citlivost na inzulín pomocí měření zvaného metabolická clearance glukózy (MCR). Léčba ALA vedla k významnému zlepšení MCR, ačkoli mezi jednotlivými dávkami nebyl významný rozdíl.14 Jiná studie zjistila zlepšení inzulinové rezistence a glykémie nalačno po 300 mg perorální ALA denně po dobu osmi týdnů.15 Bylo zjištěno, že fruktosamin – zřídka používaný, krátkodobější ukazatel kontroly hladiny cukru v krvi – se po 12 týdnech léčby přípravkem ALA s řízeným uvolňováním snížil asi o 10 %.16 V další malé studii s perorální ALA v dávce 600 mg/den bylo zjištěno zvýšení citlivosti na inzulín u osob s diabetem 2. typu.17 Méně zajímavá je brazilská studie na 102 osobách s DM-II, která naměřila pouze nesignifikantní trendy ke zlepšení lipidů a citlivosti na inzulín po čtyřech měsících perorálního podávání ALA (600 mg).18
Přes nejednoznačné zjištění z Brazílie převážná část studií zjistila přínos pro citlivost na inzulín a kontrolu glykémie (a v menší míře i lipidů). Přestože jsou tato předběžná zjištění velmi slibná, je třeba provést studie s delší dobou trvání, tj. několik let, abychom přesně zjistili, jak je na tom ALA ve srovnání s běžnými léky na předpis při kontrole hladiny cukru v krvi.
Kyselina alfa-lipoová:
Mírný úbytek hmotnosti (2,1 % tělesné hmotnosti) byl naměřen ve studii na 360 obézních osobách s kombinací cukrovky, vysokého krevního tlaku a vysoké hladiny cholesterolu po 20 týdnech perorálního podávání ALA, avšak pouze při použití relativně vysokých dávek – 1800 mg denně (zkoušelo se 1200 mg, ale neprokázalo to významné výsledky). Abychom tyto výsledky uvedli na pravou míru: vezměme v úvahu, že při úbytku 2,1 % tělesné hmotnosti by jedinec vážící 220 liber (100 kg) mohl po 20 týdnech užívání vysoké dávky tohoto doplňku očekávat úbytek 4,6 liber (2,1 kg) (za předpokladu, že by snesl vedlejší účinky, které byly zjištěny v mnoha jiných studiích při takto vysokých dávkách, tj. nevolnost, zvracení a závratě. Náklady na léčbu ALA v takto vysoké dávce po delší dobu by byly také značné (asi 2,40 USD/den nebo 72,00 USD/měsíc – což je dost na to, abyste si jednou měsíčně najali osobního trenéra, který by vám pomohl optimalizovat režim fyzické aktivity).
Endoteliální dysfunkce – snížená reakce výstelky cév – je jedním z počátečních stadií kardiovaskulárních onemocnění a může být vyvolána vysokou hladinou cukru v krvi vedoucí k oxidačnímu stresu. Dvě studie zjistily, že IV-ALA může být užitečnou terapií pro prevenci nebo léčbu endoteliální dysfunkce, ačkoli tyto studie byly krátkodobé (dva nebo tři týdny) a dlouhodobé klinické důsledky zůstávají nejasné.19,20
Bezpečné použití kyseliny alfa-lipoové
Ve většině výše uvedených studií byla kyselina alfa-lipoová použita intravenózně, což může být nepraktické, pokud se nenacházíte v nemocnici (nebo ve státě, který umožňuje, aby intravenózní terapie prováděli naturopatičtí lékaři nebo poskytovatelé integrativní medicíny či zdravotní sestry). Výzkumy využívající perorální kyselinu alfa-lipoovou zjistily, že je užitečná při diabetické neuropatii a že má možná i příznivé účinky na hladinu cukru v krvi a lipidy. Vzhledem k jejím účinkům na snižování hladiny glukózy by ji měli opatrně užívat všichni, kdo užívají jiné antidiabetické léky, protože může příliš rychle snížit hladinu cukru v krvi a přispět k hypoglykemickým reakcím.
Zajímavé je, že existují dvě zrcadlově obrácené struktury ALA, „R-LA“ a „S-LA“. R-LA se vyskytuje přirozeně, zatímco S-LA se vytváří pouze synteticky. Většina ALA na trhu je směsí „R“ a „S“, ačkoli v poslední době společnosti vyrábějící přírodní produkty intenzivně uvádějí na trh formu „R“; v současné době však byla naprostá většina dostupných klinických výzkumů provedena na směsi „R/S“, a proto se forma „pouze R“ nemusí vyplatit.
Nežádoucí účinky uváděné při užívání ALA jsou především gastrointestinální, ale mohou zahrnovat svědění a bolesti hlavy. Nežádoucí účinky jsou při dávkách 600 mg denně vzácné, ale při dávkách 1200 mg a 1800 mg se postupně zvyšují. Dosud nebyly u ALA hlášeny žádné významné lékové interakce, což podporuje obecně bezpečný profil při užívání standardních dávek.21
Stejně jako u každého nového léku – přírodního nebo farmaceutického – je spolupráce s licencovaným lékařem se zkušenostmi s přírodními produkty (tj. ne s prodavačem v obchodě se zdravou výživou) nejbezpečnějším způsobem, jak přidat ALA ke komplexnímu režimu léků na cukrovku. ALA by se měla ke stávající léčbě přidávat přinejmenším pomalu a v nízkých dávkách, aby se zajistila její tolerance. A konečně, navzdory příslibu, který by ALA a další přírodní produkty mohly mít pro diabetes a jeho různé komplikace, osvědčený a pravdivý přístup k vyrovnání hladiny cukru a cholesterolu v krvi není v lahvi – vychází z udržitelného přístupu ke stravě, fyzické aktivitě a zvládání stresu!“
Ve zdraví – Ryan Bradley, ND, MPH a Bill Walter, ND
Květen, 2012
1. Gianturco V, Bellomo A, D’Ottavio E, et al. Vliv léčby kyselinou alfa-lipoovou (ALA) na oxidační stres u kontrolovaného NIDDM: možný způsob prevence orgánové dysfunkce? Arch Gerontol Geriatr. 2009;49 Suppl 1:129-133.
2. Haak E, Usadel KH, Kusterer K, et al. Effects of alpha-lipoic acid on microcirculation in patients with peripheral diabetic neuropathy. Exp Clin Endocrinol Diabetes. 2000;108(3):168-174.
3. Ziegler D, Gries FA. Kyselina alfa-lipoová v léčbě diabetické periferní a srdeční autonomní neuropatie. Diabetes. Sep 1997;46 Suppl 2:S62-66.
4. Ziegler D, Nowak H, Kempler P, Vargha P, Low PA. Léčba symptomatické diabetické polyneuropatie antioxidantem kyselinou alfa-lipoovou: metaanalýza. Diabet Med. Feb 2004;21(2):114-121.
5. Negrisanu G, Rosu M, Bolte B, Lefter D, Dabelea D. Účinky tříměsíční léčby antioxidantem kyselinou alfa-lipoovou u diabetické periferní neuropatie. Rom J Intern Med. Jul-Sep 1999;37(3):297-306.
6. Ziegler D, Ametov A, Barinov A, et al. Perorální léčba kyselinou alfa-lipoovou zlepšuje symptomatickou diabetickou polyneuropatii: studie SYDNEY 2. Diabetes Care. Nov 2006;29(11):2365-2370.
7. Ziegler D, Hanefeld M, Ruhnau KJ, et al. Treatment of symptomatic diabetic polyneuropathy with the antioxidant alpha-lipoic acid: a 7-month multicenter randomized controlled trial (ALADIN III Study). Studijní skupina ALADIN III. Kyselina alfa-lipoová u diabetické neuropatie. Diabetes Care. Aug 1999;22(8):1296-1301.
8. Tang J, Wingerchuk DM, Crum BA, Rubin DI, Demaerschalk BM. Kyselina alfa-lipoová může zlepšit symptomatickou diabetickou polyneuropatii. Neurolog. May 2007;13(3):164-167.
9. Mijnhout GS, Kollen BJ, Alkhalaf A, Kleefstra N, Bilo HJ. Kyselina alfa-lipoová pro symptomatickou periferní neuropatii u pacientů s diabetem: metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií. Int J Endocrinol. 2012;2012:456279.
10. Tankova T, Koev D, Dakovska L. Kyselina alfa-lipoová v léčbě autonomní diabetické neuropatie (kontrolovaná, randomizovaná, otevřená studie). Rom J Intern Med. 2004;42(2):457-464.
11. Di Geronimo G, Caccese AF, Caruso L, Soldati A, Passaretti U. Léčba syndromu karpálního tunelu kyselinou alfa-lipoovou. Eur Rev Med Pharmacol Sci. Mar-Apr 2009;13(2):133-139.
12. Memeo A, Loiero M. Kyselina thioktová a acetyl-L-karnitin v léčbě bolesti sedacího nervu způsobené hernií disku: randomizovaná, dvojitě zaslepená, srovnávací studie. Clin Drug Investig. 2008;28(8):495-500.
13. Zhang Y, Han P, Wu N, et al. Zlepšení lipidových abnormalit kyselinou alfa-lipoovou prostřednictvím antioxidačních a protizánětlivých účinků. Obesity (Silver Spring). Aug 2011;19(8):1647-1653.
14. Jacob S, Ruus P, Hermann R, et al. Perorální podávání kyseliny RAC-alfa-lipoové moduluje citlivost na inzulin u pacientů s diabetes mellitus 2. typu: placebem kontrolovaná pilotní studie. Free Radic Biol Med. Aug 1999;27(3-4):309-314.
15. Ansar H, Mazloom Z, Kazemi F, Hejazi N. Vliv kyseliny alfa-lipoové na glykémii, inzulinovou rezistenci a glutathionperoxidázu u diabetiků 2. typu. Saudi Med J. Jun 2011;32(6):584-588.
16. Evans JL, Heymann CJ, Goldfine ID, Gavin LA. Farmakokinetika, snášenlivost a účinek nového přípravku kyseliny alfa-lipoové s řízeným uvolňováním na snížení hladiny fruktosaminu. Endocr Pract. Jan-Feb 2002;8(1):29-35.
17. Kamenova P. Zlepšení citlivosti na inzulín u pacientů s diabetes mellitus 2. typu po perorálním podávání kyseliny alfa-lipoové. Hormones (Athens). Oct-Dec 2006;5(4):251-258.
18. de Oliveira AM, Rondo PH, Luzia LA, D’Abronzo FH, Illison VK. Účinky suplementace kyseliny lipoové a alfa-tokoferolu na lipidový profil a citlivost na inzulín u pacientů s diabetes mellitus 2. typu: randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie. Diabetes Res Clin Pract. květen 2011;92(2):253-260.
19. Heinisch BB, Francesconi M, Mittermayer F, et al. Alpha-lipoic acid improves vascular endothelial function in patients with type 2 diabetes: a placebo-controlled randomized trial. Eur J Clin Invest. Feb 2010;40(2):148-154.
20. Xiang GD, Sun HL, Zhao LS, Hou J, Yue L, Xu L. Antioxidant kyselina alfa-lipoová zlepšuje endoteliální dysfunkci vyvolanou akutní hyperglykémií během OGTT u poruchy glukózové tolerance. Clin Endocrinol (Oxf). May 2008;68(5):716-723.
21. Gleiter CH, Schreeb KH, Freudenthaler S, et al. Absence interakce mezi kyselinou thioktovou, glibenklamidem a akarbózou. Br J Clin Pharmacol. Dec 1999;48(6):819-825.
.