Hlavní praktiky integrální jógy se zaměřují na obnovení lehkosti a klidu těla a mysli. Svámí Satčidánanda říká, že „dys-pohoda“ – narušení přirozené uvolněnosti člověka – je příčinou nemocí, takže prevence a obnovení jsou charakteristickými znaky praktik integrální jógy.
PrincipyEdit
Cíl integrální jógy podle Svámího Satčidánandy:
Cílem integrální jógy a právem každého jednotlivce je uvědomit si duchovní jednotu, která se skrývá za všemi odlišnostmi v celém stvoření, a žít harmonicky jako členové jedné univerzální rodiny. Tohoto cíle dosáhneme tím, že si udržíme přirozený stav těla s optimálním zdravím a silou, smysly pod naprostou kontrolou, mysl dobře disciplinovanou, jasnou a klidnou, intelekt ostrý jako břitva, vůli silnou a poddajnou jako ocel, srdce plné bezpodmínečné lásky a soucitu, ego čisté jako křišťál a život naplněný Nejvyšším mírem a radostí.
Učení integrální jógy má své kořeny v systému jógy, který mudrc Pataňdžali formalizoval v Pataňdžaliho Jógasútrách. K základním naukám patří morální a etická přikázání (jama a nijama), mezi něž patří nenásilí, pravdomluvnost, nekrádež, střídmost, nenasytnost, čistota, spokojenost, sebekázeň, duchovní studium a vedení oddaného či nesobeckého života.
Integrální jóga syntetizuje následujících šest odvětví klasické jógy.
Šest odvětvíEdit
Hatha jóga kombinuje ásany s pránájámou a hlubokou relaxací. Součástí této fyzické složky je vegetariánská strava a abstinence od tabáku, alkoholu a jiných stimulujících látek. Pataňdžali uvedl, že ásany by měly být „stabilní a pohodlné“. Proto se praktikujícím integrální jógy doporučuje, aby se během cvičení vyhýbali nadměrné námaze a dopřávali si období odpočinku a relaxace, což umožňuje meditativnější průběh.
Raja jóga je cesta meditace a sebekázně založená na etických principech. Praktikování osmi údů jógy popsaných v Pataňdžaliho Jógasútrách pomáhá posilovat a harmonizovat všechny aspekty jedince a vrcholí seberealizací. Jógové sútry nabízejí podrobný návod, jak cvičit. V tradici integrální jógy jsou tyto nauky považovány za nástroje transformace. Svámí Satčidánanda povzbuzoval své studenty, aby je uplatňovali v každodenním životě, a vysvětloval, že „učení rádžajógy je zlatým klíčem k odemčení veškerého zdraví, štěstí, míru a radosti“.
Bhakti jóga, praxe zaměřená na pěstování lásky a oddanosti k Bohu, vychází z Bhagavadgíty a Pataňdžaliho jógových súter, které tvrdí, že naprostá láska a odevzdanost Bohu by praktikujícímu pomohla na cestě k osvícení. V tradici integrální jógy se bhakti jóga praktikuje mnoha způsoby. Mezi běžné praktiky patří zpěv volání a odpovědi kírtan, modlitba, púdža (uctívání) a „neustálé vzpomínání na božství“. Integrální jogín považuje tyto oddané praktiky za vnější vyjádření vnitřního postoje odevzdání se neboli uvolnění sobeckého chtění ega.
Karma jóga je nezištná služba, forma meditace v akci. Dává, aniž by za to něco očekávala; samotné činy považuje za oběť božství nebo celému lidstvu. V tradici integrální jógy je karmajóga ústřední praxí. Svámí Satčidánanda učil, že klíčem ke štěstí je služba druhým. Jeho mottem bylo: „Oddaní se vždy těší nejvyššímu míru a radosti. Proto žijte jen proto, abyste sloužili.“
Džňána jóga, cesta moudrosti, zahrnuje studium, analýzu a pěstování většího uvědomění. Jejím prostřednictvím se praktikující snaží přestat se ztotožňovat se svým tělem a myslí a uvědomit si neměnného „svědka“ v sobě. Aby tohoto uvědomění dosáhli, praktikují integrální jogíni rozjímání a sebedotazování, přičemž obojí může být formou meditace. Reflexe znamená, že část mysli stojí opodál a pozoruje; tato část mysli se označuje jako svědek. Sebedotazování v džňána józe je přímější kladení otázek „Kdo jsem?“ – praxe, jejímž cílem je pomoci praktikujícímu prožít jeho pravou identitu.
Japa jóga, opakování manter, je jedním z nejjednodušších a nejúčinnějších přímých přístupů k rozvoji úspěšné meditační praxe. Když člověk používá mantru, tato mantra představuje a vyvolává v jeho systému určitý aspekt „kosmické vibrace“. Svámí Satčidánanda vysvětlil, že mantry nemusí mít osobní význam – za mantru lze považovat cokoli, co při opakování uklidňuje a povznáší mysl. Naznačil však také, že vybrané mantry předávané prostřednictvím zasvěcení mohou být prospěšné, „jako recept podepsaný lékařem“
.