- Kojené děti mají menší pravděpodobnost vzniku alergie na kravské mléko, pokud jejich matky pijí kravské mléko.
- Matky, které pijí kravské mléko, mají vyšší hladiny sekrečního IgA v mateřském mléce.
- Studie na buněčných kulturách ukazuje, že mateřské mléko s „vysokým obsahem sIgA“ blokuje vstřebávání nestrávené bílkoviny kravského mléka střevními buňkami.
- K ověření souvislosti mezi konzumací mléka a sIgA v mateřském mléce a následnou ochranou kojených dětí je zapotřebí randomizovaná kontrolovaná studie.
- Do té doby by kojící matky měly pít kravské mléko.
Nové matky často dostávají kilometrový seznam toho, co mají a nemají dělat, který jim rozdávají lékaři, rodiny, přátelé, a dokonce i cizí lidé. Někde po cestě se na seznam „ne“ dostala i konzumace určitých potravin. Typický scénář: rozespalá novopečená maminka sní sendvič s arašídovým máslem, kamarádka matky reaguje, jako by konzumace arašídů znamenala balancování dítěte nad propastí potravinové alergie.
Alergie na kravské mléko je často v hledáčku takovýchto dobře míněných, ale mylných odpůrců alergenů. Lidé se běžně domnívají, že by se měli během těhotenství a kojení vyhýbat potenciálně alergizujícím potravinám, aby pomohli zabránit vzniku těchto alergií u svých dětí. Pojďme tento mýtus vyvrátit. Zpráva z roku 2008 v Pediatrics, oficiálním časopise Americké pediatrické akademie, dospěla k závěru, že neexistuje dostatek důkazů pro doporučení, aby se ženy během těhotenství nebo kojení vyhýbaly alergenním potravinám, jako je mléko, za účelem prevence alergických onemocnění (1). Vyhýbání se potravinám, jako je mléko, navíc vystavuje matky riziku nedostatku živin.
Ve skutečnosti může vyhýbání se kravskému mléku kojící matkou dokonce zvýšit pravděpodobnost vzniku alergie na kravské mléko u kojence. V nové studii, která vyšla v časopise Clinical & Experimental Allergy, vědci odhalují důkazy o tom, proč je u kojených dětí menší pravděpodobnost vzniku alergie na kravské mléko, když jejich matky pijí kravské mléko (2). Když matky konzumují kravské mléko, mají v mateřském mléce větší množství sekrečního IgA. Sekreční IgA je typ protilátky, která vystýlá střevní trakt kojence a vytváří tak bariéru schopnou neutralizovat hrozby, které se k němu dostanou. Sekreční IgA (sIgA) je jako vyhazovač v místním klubu, který pouští dovnitř dobrou klientelu (živiny), zatímco potížisty (patogeny) drží venku.
Vzhledem k tomu, že matky, které se vyhýbají mléku, měly nižší hladiny sIgA v mateřském mléce (2) a předchozí studie také spojovaly nízkou hladinu sIgA v mateřském mléce s rozvojem alergie na kravské mléko (3,4), hledali vědci dále důvod, proč by sIgA v mateřském mléce mohl předcházet alergii (2). Pomocí střevních buněk v Petriho misce testovali, zda alergizující mléčná bílkovina, která je jedinečná pro kravské mléko (beta-laktoglobulin), může procházet střevními buňkami v přítomnosti mateřského mléka s „nízkým sIgA“ a mateřského mléka s „vysokým sIgA“. Čím vyšší sIgA, tím méně beta-laktoglobulinu mohlo projít buňkami, což znamená….. Důležité je, že hladiny sIgA neměly žádný vliv na kontrolu (dextran), což naznačuje, že blokování bylo specifické. V kontextu dítěte by to znamenalo, že se přes střevní buňky vstřebává méně nestráveného beta-laktoglobulinu, a proto by byla menší pravděpodobnost, že se u dítěte vyvine alergická reakce na beta-laktoglobulin. Tím však příběh pravděpodobně nekončí, protože pravděpodobně působí i další imunoregulační mechanismy.
Ačkoli studie působivě sledovala 145 párů matka – dítě (2), nejednalo se o randomizovanou kontrolovanou studii, takže vždy existuje možnost, že matky, které se rozhodly vyhýbat kravskému mléku, mohou mít jiné aspekty mateřského mléka, které jejich dítě k alergii predisponují, nemluvě o genetické vazbě matky a dítěte. V souladu s tím jiní vědci v jiné nedávné studii zkoumali, zda matky s alergií mají změněné složení mateřského mléka (5). Zjistili, že ve srovnání s matkami bez alergií měly matky s alergiemi nižší koncentrace sIgA v mateřském mléce. Vyhýbaly se matky s alergií kravskému mléku? Příjem potravy matkami bohužel nebyl uváděn. Lze však předpokládat, že matky s alergií se kravskému mléku vyhýbaly, což vedlo k nižším koncentracím sIgA. Opět je velmi zapotřebí randomizované kontrolované studie, která by jednoznačně určila, zda je nízká koncentrace sIgA v mateřském mléce důsledkem toho, že se matky vyhýbají kravskému mléku.
Z mezidobí vyplývá následující poselství: kojící matky, které nejsou alergické na mléko, by měly pít kravské mléko. Neexistují žádné důkazy, které by je od toho odrazovaly, a existují určité důkazy, že to může kojené dítě chránit. Milé matky: Když se kamarádky děsí, zachovejte klid, pijte dál.
1. Greer FR, Sicherer SH, Burks AW, Výbor pro výživu Pediatrické akademie, Sekce alergologie a imunologie Americké pediatrické akademie. (2008) Effects of early nutritional interventions on the development of atopic disease in infants and children: the role of maternal dietary restriction, breastfeeding, timing of introduction of complementary foods, and hydrolyzed formulas. Pediatrics 121:183-191.
2. Järvinen KM, Westfall JE, Seppo MS, James AK, Tsuang AJ, Feustel PJ, Sampson HA, Berin C. (2013) Role mateřské eliminační diety a IgA lidského mléka v rozvoji alergie na kravské mléko u kojenců. Clin Exp Allergy doi: 10.1111/cea.12228
3. Jarvinen KM, Laine ST, Jarvenpaa AL, Suomalainen HK. (2000) Predisponuje nízký obsah IgA v lidském mléce kojence k rozvoji alergie na kravské mléko? Pediatr Res 48:457-462.
4. Savilahti E, Tainio VM, Salmenpera L, Arjomaa P, Kallio M, Perheentupa J, Siimes MA. (1991) Nízká hladina kolostrálního IgA spojená s alergií na kravské mléko. Acta Paediatr Scand 80:1207-1213.
5. Hogendorf A, Stańczyk-Przyłuska A, Sieniwicz-Luzeńczyk K, Wiszniewska M,Arendarczyk J, Banasik M, Fendler W et al. (2013) Is there anyassociation between secretory IgA and lactoferrin concentration in mature human
milk and food allergy in breastfed children. Med Wieku Rozwoj 17:47-52.
Přispěl
Danielle G. Lemay, PhD
Assistant Professional Researcher
UC Davis Genome Center
.