Pandy jsou jedni z nejzajímavějších vegetariánů na světě. Jejich trávicí systém se vyvinul pro zpracování masa, přesto se živí pouze bambusem – celý den, každý den. Nová studie odhaluje, jak tato zvířata přežívají při stravě, která by je měla zabít.
Pandy velké (Ailuropoda melanoleuca) jsou druh medvěda a stále si zachovávají trávicí soustavu masožravce s jednoduchým žaludkem a krátkým tenkým střevem. Nemají čtyřkomorový žaludek jako kráva, aby mohly účinně trávit rostliny, a čistě bambusová strava neobsahuje téměř žádné bílkoviny a spoustu nestravitelné vlákniny.
Aby vědci pochopili, jak se pandy živí takovou stravou, označili vysílačkou tři samce a tři samice pand v čínském pohoří Čchin-ling a po dobu 6 let pozorovali, čím se živí ve svém přirozeném prostředí. Tým také důkladně analyzoval pandí jídelníček měřením množství dusíku, fosforu a vápníku – tří pro savce nejdůležitějších živin – v rostlinách, které jedly.
„Existují přesvědčivé důkazy, že zvířata se snaží co nejefektivněji shánět potravu, aby uspokojila své nutriční potřeby, a míchají položky stravy tak, aby poskytly plnohodnotný přísun živin,“ píše v e-mailu primatoložka Jessica Rothmanová z City University Of New York’s Hunter College, která se na studii nepodílela. „V oblastech s jedinou jedlou rostlinou se zvířata mohou snažit konzumovat různé části téže potravy.“
Přesně to zřejmě dělají pandy. Dva druhy bambusů v Čchin-lingu, bambus lesní a bambus šípový, rostou v různých nadmořských výškách a nové výhonky a listy raší v různých ročních obdobích. Sledovací obojky odhalily, že v období páření na jaře se pandy živí mladými výhonky dřevitého bambusu, které jsou bohaté na dusík a fosfor. V červnu výhonky dřevního bambusu dozrály a obsahovaly méně živin, takže pandy migrovaly do vyšších poloh a začaly se živit mladými výhonky šípového bambusu. Výhonky obou druhů však měly nízký obsah vápníku, což pandy v polovině července přimělo k další změně stravy: k mladým listům šípového bambusu, které jsou bohaté na vápník.
Toto stravovací žonglování zřejmě ovlivňuje reprodukci pand, uvádí tým tento měsíc online v časopise Functional Ecology. Přestože se zvířata páří na jaře, dochází u nich ke „zpožděné implantaci“ – embryo zůstává ve stavu zastaveného vývoje v děloze matky, dokud se nepřisaje a neobnoví svůj růst. Autoři spekulují, že embrya pandy pokračují ve vývoji až poté, co je v potravě dostatek vápníku.
V srpnu se samice vracejí do nižších poloh a rodí malá růžová pandí mláďata. Dospělé matky začínají jíst mladé listy dřevnatého bambusu, které mají dostatek živin, včetně vápníku potřebného pro laktaci. Pandy mají mezi medvědy nejkratší dobu březosti, asi 2 až 3 měsíce ve srovnání s 6 měsíci u ostatních druhů. Mají také nejmenší potomky – novorozenci váží pouhých 90 až 130 gramů, zatímco ostatní medvíďata jsou statnější a váží 300 až 400 gramů. Jejich malá velikost může být podle autorů způsobena omezeným přísunem živin v jejich prostředí.
Ale ani žonglování s potravinami nemusí pandám umožnit přežít zimu. Listy dřevitého bambusu v tomto období stárnou a obsah živin v nich klesá, což způsobuje vysokou úmrtnost pand. Záznamy z Qinlingu totiž ukazují, že mezi 25 případy mrtvých nebo nemocných pand za posledních 37 let se více než polovina vyskytla v březnu a dubnu, tedy hned po skončení útrap zimy.
Studie pomáhá vysvětlit, jak pandy přežívají s tak omezenou stravou, říká biolog Dajun Wang z Pekingské univerzity v Pekingu, který se pandami v Qinlingu zabýval. Podle něj však zvířata mohou získávat živiny i z jiných míst. „Čas od času jsem je viděl, jak shánějí potravu,“ píše v e-mailu. „Vápník a další živiny mohou získávat také olizováním kamenů.“
.