- Do jisté míry je určitá posedlost vztahem normální, zejména na začátku nového vztahu.
- A pokud mají oba partneři pocit, že jim tento druh vztahové dynamiky vyhovuje, nemusí toho přátelé nebo rodinní příslušníci moc dělat.
- Když se však stane jednostrannou, je to něco, o co byste se měli pravděpodobně více zajímat.
- Zdravé vztahy mohou vyžadovat i vztahy s přáteli a rodinnými příslušníky, což je další faktor, který by páry, které tráví čas pouze spolu, mohly chtít zvážit.
V mnoha, ne-li většině nových vztahů mají páry tendenci být jeden druhým tak trochu posedlí. Vztah je úplně nový, všechno je vzrušující, jste poblouznění. V podstatě jako byste žili v romantické komedii. Někteří lidé mohou pochybovat o tom, nakolik je to zdravé, zejména proto, že posedlost může mít někdy špatnou pověst – je spojována s některými nepříliš dobrými věcmi.
Na počátku vztahu však posedlost založená na zamilovanosti nemusí být tak znepokojující. Tara Vossenkemperová, MA, LPC, terapeutka a zakladatelka poradenského centra The Counseling Hub, pro INSIDER uvedla, že ačkoli to samo o sobě nemusí být nejzdravější, „…na začátku vztahu to není, řekněme, nic neobvyklého.“
Možná nejzřetelnějším znamením, že jste s partnerem na začátku vztahu možná příliš posedlí jeden druhým, je, že máte tendenci se trochu stahovat z jiných vztahů.
„Přátelé, rodina, to je obvykle první znamení,“ řekl pro INSIDER Monte Drenner, LMHC, MCAP, licencovaný poradce v MTC Counseling. „A myslím, že nakonec se toho pár chytí, ale obvykle to chvíli trvá.“
Je těžké, když jste přítel nebo člen rodiny, který má pocit, že přichází o čas strávený s někým, kdo je pro vás důležitý, jak podotkl Vossenkemper, ale opět je to do jisté míry něco, co i přátelé a členové rodiny tak trochu očekávají.
„Pár je obvykle ten poslední, kdo na to přijde, protože je to nové, čerstvé, vzrušující, má to všechny ty věci, které stimulují okruhy odměn v mozku,“ řekl Drenner.
A i když se to může stát buď na začátku vztahu, nebo to může být známkou toho, že posedlost nabírá znepokojivé obrátky, znalost tajů partnerova rozvrhu může také naznačovat, že jste na svého partnera a váš vztah trochu fixovaní.
„Dalším příznakem je, když se dvojice nadměrně soustředí na to, co dělá partner, na jeho rozvrh nebo na kohokoli, s kým může být v kontaktu, často klade mnoho otázek nebo vyjadřuje myšlenky, které jsou vedeny žárlivostí a nejistotou,“ uvedla pro INSIDER Toni Colemanová, LCSW, CMC, psychoterapeutka, vztahová koučka a rozvodová mediátorka. „Páry, které jsou posedlé, si mohou během dne neustále volat nebo posílat textové zprávy – rozhodně překračují běžné hranice a dokonce ovlivňují partnerovu práci nebo schopnost zvládat své povinnosti. Partner může o své drahé polovičce nadměrně mluvit s ostatními, zahrnovat zmínky o ní do každé konverzace a často ji líčit v oslavných barvách.“
„Počáteční posedlost vztahem obvykle začíná opadat, když pomine počáteční fáze rozbouřených hormonů, novost se začne vytrácet – a oni přejdou do další fáze většího pohodlí a náklonnosti,“ říká Coleman. „V té chvíli budou chtít chodit ven s přáteli v páru nebo sami a zapojit partnera do aktivit, které je baví, nebo se jim věnovat sami, pokud partner nemá zájem. Stále budou upřednostňovat jeden druhého, ale ne na úkor ostatních, jak to dělali dříve. Pokud se tyto věci nezačnou dít, když nastane druhá fáze, je to červená vlajka.“
Drenner řekl, že váš romantický vztah nemůže být jediným vztahem ve vašem a partnerově životě.
Přinejmenším to tak nemůže být příliš dlouho. „Vztah zaměřený sám na sebe se nemůže udržet. Představte si stojatou tůň, která bude stále více a více stagnovat,“ vysvětluje Drenner. „Musí do něj přitékat voda, musí z něj odtékat voda, která pramení z toho, že součástí toho vztahu jsou přátelé, rodina.“
Pokud se vám zdá, že vy, váš partner, blízká osoba nebo její partner není schopen přejít přes počáteční období zamilovanosti, což se někdy může stát, aniž by si to dotyčný uvědomoval, je podle odborníků situace vážnější.
Vossenkemper uvedl, že to, že jeden z partnerů chce (i neúmyslně) kontrolovat rozvrh a společenské aktivity toho druhého, příliš rychle slučovat finance nebo navrhovat, aby jeden z partnerů zůstal doma a druhý se o něj „staral“, a další podobné věci, při kterých jeden z partnerů začíná ztrácet nezávislost, mohou být známkou zneužívání.
„Když jste v takové situaci, tak se to postupně posouvá a je tam tolik skvělých vzpomínek, které jsou jaksi vloženy do těchto podivných, toxických vzorců, že je opravdu, opravdu těžké se z toho dostat,“ řekla. „Je opravdu, opravdu těžké to v první řadě rozpoznat a pak se také v druhé řadě odstranit.“
Pokud jste v takové situaci a jste schopni si připustit, že se ve vašem vztahu děje něco, co vám není úplně příjemné, Coleman doporučil, abyste na to upozornili a pokusili se to řešit.
„Pokud se partner cítí přidušený nebo má obavy, měl by je okamžitě řešit,“ řekl Coleman. „Měli by požádat o více času o samotě a odděleně a sledovat, jak to ten druhý zvládá. Je lepší vědět raději dříve než později, že to může být vztah, který pro ně nebude fungovat.“
Když jde o přítele nebo člena rodiny a on nevidí, co se děje, ale vy vidíte něco, co vás znepokojuje, může to být trochu nepříjemná a choulostivá situace.
Vossenkemper navrhl prezentovat situaci svému příteli tak, jako by šlo o váš vztah, ne o jeho.
„Když mluvím se svým nejlepším přítelem, který je v takové situaci, a řeknu: ‚Podívej, Cindy, tady je všechno, co se děje, nebo všechno, co vidím. Co bys dělala, kdybych byla v tvé situaci? Jaké by byly tvé obavy, kdybych to byla já, kdo je ve tvém vztahu?“. A tak to může vytvořit určitý odstup mezi danou osobou a jejím vztahem,“ řekla. „Je těžké to vidět, když jste v tom sami, ale možná když v tom přemýšlíte o svém nejlepším příteli, cítíte to trochu jinak.“
A ujistěte se, že jste svému příteli – a dokonce i jeho partnerovi, jakkoli to může být obtížné – spíše oporou než soudcem, protože vymanit se ze situace, kdy existují obavy z přílišné posedlosti, není tak snadné, jak to zní, dodala Vossenkemperová.
Ačkoli trocha hraniční posedlosti nemusí být na začátku tak překvapivá, v pozdější fázi vztahu nebo pokud se začne odklánět ke kontrolnímu, manipulativnímu chování, právě tehdy může být důvod k opravdovým obavám – a kdy budete potřebovat velkou podporu.
Pokud vy nebo někdo, koho znáte, žijete v násilném nebo nebezpečně manipulativním vztahu, vyhledejte pomoc nebo zavolejte na Národní linku pro boj s domácím násilím na čísle 1-800-799-7233.
Přihlaste se zde a dostávejte oblíbené články INSIDERu přímo do své schránky.
PODÍVEJTE SE TAKÉ:
NOW WATCH: Populární videa od Insider Inc:
Oblíbená videa z Insider Inc.