Egypťané jsou oblíbeným terčem okrajových teoretiků, nacionalistů a dalších, kteří je prohlašují za své. A je snadné pochopit proč. Egypt je spolu s Irákem jednou z nejstarších civilizací a kultur na světě. Egyptologové se však obecně nehlásí k určitým teoriím, že neegyptští lidé, ať už spadají do kategorie „bílých“ nebo „černých“, jsou „pravými potomky“ Egypťanů. Ve skutečnosti vám egyptologové řeknou, že zařazování Egypťanů do pojmů jako „bílý“ nebo „černý“ je anachronické, protože předchází vynálezu těchto pojmů pro popis lidí (stejně tak byly tyto pojmy vynalezeny pro vědecky rasistické účely, ale to je jiný článek na jindy). V tomto článku vyvrátím dvě obecně rozšířené teorie o tom, kdo jsou nejbližší příbuzní starých Egypťanů.
Jedním z častých cílů lidí, kteří se snaží prohlásit ostatní za potomky Egypťanů, jsou Arméni. Tento názor obecně zastávají bělošští supremacisté, kteří si chtějí nárokovat Egypťany pro sebe. Existují sice drobné genetické důkazy, že arménská DNA ve starém Egyptě existovala, jednalo se však pouze o kosti panovníků. Vládci Egypta byli mnohdy nájezdníci, kteří převzali egyptský jazyk a náboženství. Tak tomu bylo pravděpodobně i v případě dynastie krále Tuta, protože arménská DNA byla nalezena v ostatcích Tutanchamonovy rodiny. Arméni a Egypťané jsou však zcela odlišné národy. Arméni jsou indoevropský národ. Mluví jazykem, který má blíže k angličtině než k egyptštině, arabštině nebo hebrejštině. Na indoevropském rodokmenu jsou Arméni příbuzní především s Íránci a slovanskými národy. To znamená, že ano, Arméni, stejně jako Íránci a severní Indové, jsou „bílí“. Arméni jsou také velmi starobylí. Za starověké je považovali lidé, kteří sepsali bibli. Jsou také zdrojem mnoha hudebních skladeb, které bychom si spojovali s Blízkým východem, protože duduk, který jste slyšeli v mnoha filmech, má původ v Arménii.
Také Arméni mají hluboký vztah ke své dávné historii a nemají rádi, když je někdo dává do jednoho pytle se starými Egypťany.
Dalším častým terčem jedné strany sporu je tvrzení, že Bejdžové jsou potomky starých Egypťanů. K této teorii se většinou hlásí afrocentristé, ačkoli její základem jsou eurocentrické stereotypy. Lidé přicházející s těmito okrajovými hypotézami jsou obvykle nevinní Afroameričané, kteří se snaží získat zpět svou kulturu, ale hledají na špatných místech. Najdete mnoho okrajových článků, které se snaží tvrdit, že Bejové stále mluví staroegyptsky a stále praktikují náboženství. Ale to je dost nepravdivé. Tato teorie má o něco větší váhu než ta arménská, ale stále je dost nepravdivá. Za prvé, Bejdžové jsou převážně muslimové. Jsou jimi už poměrně dlouho a je to neodmyslitelná součást jejich kultury. Také Bejdžové jsou svébytný národ a mají vlastní, od Egypťanů oddělenou historii a v minulosti vedli války proti svým egyptským, núbijským a etiopským sousedům. Tím, že se snaží tvrdit, že jsou potomky Egypťanů, jim svým způsobem berou jejich vlastní historii a kulturu. Také jejich jazyk, ačkoli je vzdáleně příbuzný s egyptštinou, má blíže k nesemitským jazykům, kterými se mluví v Etiopii a Eritreji, ke kušitským jazykům. Mnozí Bejdžové mají také arabskou příměs. Mnoho z nich se smísilo s arabsky mluvícími beduíny a převzalo beduínskou kulturu. Bejdžové se často zaměřují na to, že Egypťané spadají do kategorie „černochů“… ale ani Bejdžové do této kategorie čistě nespadají. Možná to mnohé v západním světě překvapí, ale ne všichni „černí“ Afričané jsou stejné rasy. Bejdžové jsou klasifikováni jako „afroasijští“, což je termín, který zahrnuje také Etiopany, Araby, Somálce, Levantince (například Židy), starověké (i moderní) Iráčany a Berbery (severoafričany). Navzdory běžnému stereotypu však Íránci nejsou afroasijští a jsou spíše příbuzní moderním Evropanům a severním Indům než národům Blízkého východu. Většina Afriky je klasifikována jako Bantuové, což zahrnuje moderní Západoafričany, většinu Afroameričanů a většinu střední Afriky. Zbytek buď spadá do nilotštiny, kam patří Núbijci a nejznámější Masajové, nebo do khoi-sanštiny, kam patří mnoho původních obyvatel jižní Afriky a patří k nejstarším národům na světě. Stejně tak se Bejů na to vlastně nikdy neptají a nemají rádi, když se cizinci snaží tvrdit, že o jejich historii a kultuře vědí víc než oni. Teorie o tom, že Bejdžové jsou Egypťané, většinou spočívá v tom, že jsou jediným nenubijským, nearabským národem v Egyptě a zachovávají staroegyptské účesy. Jsou však svým vlastním národem s vlastní historií a chtějí, aby to cizinci respektovali.
Takže… kdo jsou potomci starých Egypťanů? Mají vůbec moderní potomky? No, na tuto otázku je snadné odpovědět. Jsou to Egypťané. Na rozdíl od eurocentrických stereotypů nebyli Egypťané nikdy „nahrazeni“ Araby. Přestože dnešní egyptská kultura je převážně arabská a jazyk je arabský, genetika i kulturní identita ukazují, že moderní Egypťané jsou potomky starých Egypťanů. Ano, existuje arabská příměs, ale u Egypťanů vždy existovala cizí příměs. Egypťané nikdy nebyli homogenním národem a vždy měli příměsi od svých libyjských, núbijských, kušitských a levantských sousedů. Stejně tak Libyjci, Kušité, Núbijci a Levantinci měli staroegyptskou příměs. Zejména Levantinci, protože nejstarší dějiny Palestiny, Sýrie a Libanonu jsou egyptské vlády.
Také existuje moderní potomek egyptského jazyka. Koptština, kterou egyptští křesťané používají v modlitbách. Koptové se obecně příliš neliší od ostatních Egypťanů a v každodenním životě používají arabštinu. Mnozí se však stále učí koptsky, aby mohli číst koptskou Bibli a modlit se v koptštině. Mnoho prvků koptské křesťanské kultury, stejně jako moderní egyptské kultury, má svůj původ ve staroegyptské kultuře. Dokonce i arabská kultura obecně má mnoho vlivů z Egypta, zejména pokud jde o oblečení a místní pověry. Ještě v 19. století Egypťané považovali pyramidy za duchovně mocné objekty.
Tvrzením, že moderní Egypťané se liší od starých Egypťanů, někdo opakuje eurocentrické představy, které měly Egypťanům vzít egyptskou kulturu. Jak názory, že Egypťané jsou „černí“, tak názory, že jsou „bílí“. V 19. a na počátku 20. století totiž většinu archeologů v Egyptě tvořili zahraniční archeologové a Egypťanům nebylo dovoleno ani studovat vlastní historii. To vedlo k mnoha stereotypům, které máme o staroegyptské kultuře, jako je teorie, že Egypťany vystřídali Núbijci, pak Peršané, pak Římané atd. Tato teorie se stále běžně vyučuje, ačkoli neodráží genetickou ani kulturní historii a má kořeny ve vědeckém rasismu. Ve skutečnosti byla invazemi skutečně geneticky ovlivněna jen menšina Egypťanů. Názor, že Egypťané jsou plně potomky Arabů, se dokonce stal státní politikou až za Násirovy éry v 50. letech 20. století, a to byla většinou reakční reakce na sionismus v Levantě.
Do jaké skupiny tedy patří moderní a do jaké starověcí Egypťané? K žádné jiné než k afroasijské rodině. To znamená, že i kdyby byli Egypťané zcela nahrazeni Araby, stále by to znamenalo, že Arabové mají k Egypťanům blíže než většina subsaharských Afričanů a Arménů. To také znamená, že lidé z národa Beja jsou příbuzní Egypťanům, ale je to spíše tak, jak jsou příbuzní Rusové a Britové. Je to vzdálenější, než by si řada okrajových teoretiků myslela. Ve skutečnosti tvoří egyptština vlastní větev afroasijských jazyků a obecně se soudí, že spadá někam mezi kušitskou a semitskou větev. Na tomto místě bychom si měli uvědomit, že naše západní klasifikace ras ne vždy přesně zapadají do historie, genetiky nebo vlastně jakékoli reálné věci. Ale to už je zase jiný článek, na jindy. Většina těchto okrajových teorií o tom, kdo jsou potomci nebo blízcí příbuzní Egypťanů, má obvykle nějaký politický aspekt. Většina egyptologů se však k takovým politicky motivovaným teoriím nehlásí a drží se reálného stavu věcí. Přestaňte se tedy, prosím, hlásit k egyptské kultuře, pokud skutečně nejste Egypťan. A prosím, přestaňte k Egypťanům přiřazovat i jiné národy, které mají od Egypťanů oddělenou historii a kulturu. Berete jim jejich kulturu a jejich historii, a to se jim nelíbí.