V článcích o soudních případech a na internetu se objevilo mnoho spekulací o tom, kdo má zůstat v domě během rozvodu.
Je kolem toho mnoho mýtů a nedorozumění a já doufám, že tímto článkem vyjasním stanovisko.
Dům ve společném jmění manželů je zvíře, se kterým se zachází zcela jinak než s ostatním majetkem, který je součástí rozvodového řízení. Bez ohledu na to, zda je dům napsán na jednu ze stran, nebo je ve společném vlastnictví jako spoluvlastníci či společní nájemci, mají obě strany právo zůstat v domě po dobu trvání rozvodového řízení, dokud nedojde buď k dohodě, nebo k uložení soudního příkazu, který umožní prodej nebo převod nemovitosti. Často se stává, že manželka nebo manžel prohlásí, že si nepřejí, aby jejich manžel zůstal v domě v průběhu rozvodového řízení, protože by to bylo příliš stresující.
Soudy si jsou plně vědomy obtíží, kterým strany čelí, když procházejí rozvodovým řízením, ale to není důvod, abyste svého partnera vyhnali z domu. Pokud došlo k vyhrožování, obtěžování nebo násilí, které způsobuje nebo bude způsobovat újmu buď Vám, nebo dětem, pak máte možnost požádat soud o vydání tzv. okupačního příkazu, který by určil, že Váš manžel nemůže nadále žít v domácnosti. Abyste uspěli s touto formou soudního příkazu k vypuzení manžela z bytu, na rozdíl od soudního příkazu k zamezení obtěžování nebo jiného zasahování vašeho partnera, je třeba splnit skutečně velmi vysoké kritérium. Museli byste jasně prokázat, že váš manžel má kde bydlet a že si to může dovolit až do výsledku řízení.
Pokud je povaha výloh vašeho domu taková, že byste oba mohli v domě nadále žít, i když s omezením na různé prostory, pak soud nenařídí, aby byl váš manžel z domu vykázán, ale vytvoří šablonu pro omezení až do vyřešení rozvodu. Soud může určit, že se můžete v užívání kuchyně nebo společných prostor střídat a že do některých prostor má druhý z vás omezený přístup.
Pokud nemovitost nevlastníte a je ve vlastnictví vašeho manžela, je velmi důležité, abyste v domě zůstali a okamžitě zaregistrovali tzv. oznámení o právech k domu. Tím se udělují práva k obývání podle takzvaného zákona o rodinném právu z roku 1996. Podáte žádost na formuláři známém jako HR1 – registrace oznámení o domovních právech, která se podává v HM Land Registry. Na vládních internetových stránkách se uvádí, že hlavním účelem zákona o rodinném právu z roku 1996 ve znění zákona o občanském partnerství z roku 2004 je chránit právo manžela/manželky nebo partnera/partnerky na obývání domu. Toto právo není převažujícím zájmem, ale představuje zátěž na domě, kterou lze v rejstříku chránit dohodnutým oznámením podle pravidla 82 pravidel pro zápis do katastru nemovitostí z roku 2003.
Před 14. únorem 1983 mohla být taková zátěž v rejstříku chráněna také upozorněním. Zatížení vzniká dnem, který nastane později, a to dnem, kdy druhý z manželů nabyl dům, nebo dnem uzavření manželství, nebo dnem 1. ledna 1968. Tato ustanovení se vztahují i na občanská partnerství. Žádná ochrana podle zákona o rodinném právu z roku 1996 ve znění pozdějších předpisů se nevyžaduje v případech, kdy je dům ve společném právním i faktickém vlastnictví. Originály dokumentů jsou vyžadovány, pokud je vaše žádost první registrací. Někdy se vyžadují pouze ověřené kopie. Je také nezbytné vědět, zda je podíl druhého z manželů na domě držen na základě registrovaného nebo neregistrovaného právního titulu.
Je-li na základě neregistrovaného právního titulu, musí být podána žádost na oddělení pozemkových poplatků o registraci pozemkového poplatku třídy F. Pokud je držen na základě registrovaného titulu, je registrace poplatku třídy F neúčinná pro ochranu práva manžela/manželky na užívání.
Je třeba podat žádost o registraci oznámení a je třeba poznamenat, že právo manžela/manželky nebo partnera/partnerky na užívání podle zákona o rodinném právu z roku 1996 v platném znění obvykle trvá pouze po dobu trvání manželství nebo partnerského vztahu. Nicméně § 33 odst. 5 zákona o rodinném právu stanoví, že v případě manželského sporu může soud vydat příkaz během trvání manželství, kterým nařídí, že právo manželů na bydlení trvá, i když manželství zaniklo. Po zahájení řízení je pro vás otevřena možnost umístit jednostrannou výpověď na vlastnické právo k nemovitosti, abyste ochránili svá práva.
Pokud vás jako manžela manžel požádal, abyste opustili dům, nemusíte tak učinit, pokud si nepřejete dům opustit. Může se stát, že budete zastávat názor, že dát prostor svému partnerovi by bylo v této době dobré, zejména pokud uvažujete o usmíření. Jakmile však opustíte domácnost, nebylo by možné, abyste se vrátila do bydlení v domácnosti, pokud by s tím Váš manžel nesouhlasil. Pokud jste byli mimo domov několik týdnů nebo měsíců, bude pro Vás prakticky nemožné se vrátit, aniž byste čelili případnému soudnímu řízení o tom, že vzhledem k tomu, že jste byli mimo domov, máte kam jít, že byste měli zůstat mimo domov. To může někdy způsobit, že zbývající manžel, který je v domácnosti, bude mít hlavní slovo, pokud jde o načasování všeho, co souvisí s prodejem nemovitosti, rychlostí řízení apod, přičemž vy jako nepřítomný manžel budete muset platit za privilegium bydlet jinde a také plnit status quo povinnosti ve vztahu k domácnosti.
Obecná rada většiny odborníků z praxe by měla znít, že oba manželé by se měli co nejvíce snažit zůstat v domácnosti až do výsledku řízení, aby se vyhnuli podstatným obtížím:-
- nemohou se vrátit a musí se okamžitě dohodnout na styku s dětmi, který může, ale nemusí být vhodný;
- zjistí, že musí plnit dvě skupiny finančních závazků – ty, které se týkají bydlení jinde, a ty, které se týkají bývalého společného bydlení manželů;
- v tomto přechodném období může dojít k nerovnováze bydlení, která může vést k roztrpčení.
Je nezbytné, abyste v případě, že jste to vy, kdo si přeje, aby váš manžel opustil domácnost, předem zvážili, jaké výdaje by měl hradit on nebo vy nebo oba, abyste předešli jakémukoli konfliktu nebo nutnosti požádat soud o předběžné opatření, což samo o sobě povede k dalším výdajům a nákladům na právní služby.
Jsou zde otázky týkající se toho, jak často byste se měl/a s dítětem/dětmi vídat, pokud jste ten/ta, kdo opouští domácnost, tyto by měly být plně stanoveny před tím, než opustíte domácnost, pro případ, že by byla vznesena námitka proti rozsahu styku, který požadujete, což by následně vedlo k tomu, že byste musel/a zbytečně podat návrh na nařízení úpravy styku s dítětem.
Uvědomte si, že výše výživného, které se platí, pokud jste mimo domácnost, a rozsah styku s dětmi může v tomto přechodném období představovat precedens. Abyste se vyhnuli tomu, že budete nuceni nouzově řešit prozatímní finanční situaci a děti, je obezřetné a rozumné se z domu neodstěhovávat, pokud je možné se tomu vyhnout.
Odstěhování má také další problém, kterým je rozptýlení části společného jmění manželů tím, že v tomto období platíte nájemné. Další varování se týká nastěhování se k novému partnerovi v průběhu rozvodu a umožnění manželovi zůstat v domě. Přitom se při vypořádání zohlední příjmy a kapitál vašeho nového spolužijícího partnera. Důvodem je, že pokud se jeho příjem použije na úhradu výdajů na domácnost, uvolní se tím váš příjem na výživu vašeho manžela.
Na závěr je důležité si uvědomit, že jakmile se z domu odstěhujete, je více než pravděpodobné, že zůstanete mimo dům, a pokud dojde k prodlení ze strany vašeho manžela s uvedením domu na trh za účelem prodeje, může to přispět k dalším průtahům a potížím.
Soud obvykle nenařídí prodej domu ve společném jmění manželů uprostřed rozvodového řízení, dokud si nevyslechne všechny důkazy na konci věci, ledaže by to bylo na základě dohody. Pokud je dům prodán v průběhu rozvodu, může to někdy předurčit některé otázky, pokud si strany budou muset rozdělit majetek za účelem nového bydlení. Dejte si pozor – prodej domu příliš rychle před dosažením jakékoli finanční dohody, protože to bude mít za následek, že oba budete muset pronajmout dům a odebrat kapitál z toho, co by bylo k dispozici jako fond bydlení pro rodinu.