Kdy se doporučuje CT nebo MRI po otřesu mozku

AKTUALIZOVÁNO

Otřesy mozku jsou obvykle spojeny s hrubě normálními strukturálními neurozobrazovacími vyšetřeními. Jinými slovy, na rozdíl od jiných zranění jsou otřesy mozku obvykle zranění, která nikdo nevidí, a na rozdíl od všeobecného přesvědčení se neprojevují na většině vyšetření magnetickou rezonancí (MRI) nebo CT.

Protože konvenční neurozobrazovací vyšetření přispívá k hodnocení a léčbě otřesu mozku jen málo, 4. mezinárodní konsenzuální prohlášení o otřesu mozku souvisejícím se sportem, pokyny Americké neurologické akademie pro otřesy mozku z roku 2013, Klinická zpráva Americké pediatrické akademie o otřesu mozku souvisejícím se sportem u dětí a dospívajících z roku 2010 i první kanadská studie svého druhu z roku 2015 uvádějí, že konvenční CT nebo MRI vyšetření mozku nejsou v naprosté většině případů otřesu mozku nutná ani doporučená. (kanadská studie zjistila, že neurozobrazení bylo normální v 78 % případů dětí a dospívajících s otřesem mozku souvisejícím se sportem)

Všichni však uznávají, že CT nebo MRI jsou cenné a měly by být použity, pokud dojde nebo došlo k:

  • Kdykoli existuje podezření na intrakraniální strukturální poranění
  • Ztráta vědomí (LOC) po dobu delší než minutu nebo 30 sekund (nezapomeňte: Lékař zkoumá výsledky CT vyšetření hlavy
  • Dlouhodobá porucha vědomí, zejména pokud existuje jakýkoli náznak zhoršující se úrovně vědomí;
  • Dramatické zhoršení příznaků,
  • Silná bolest hlavy;
  • Mluvní nebo jazykové obtíže, jako je afázie nebo dysartrie (zhoršené řečové a jazykové schopnosti), špatná výslovnost, špatné porozumění řeči, zhoršené psaní,zhoršená schopnost číst nebo porozumět psanému textu, neschopnost pojmenovat předměty (anomie)
  • Změny vidění, jako je snížené vidění, zmenšené zorné pole, náhlá ztráta vidění, dvojité vidění (diplopie)
  • Nedbalost nebo nepozornost vůči okolí, špatná orientace podle osoby, místa nebo času;
  • Ztráta koordinace nebo ztráta jemné motoriky (schopnost provádět složité pohyby)
  • Jednostranné poklesnutí víček, nedostatek pocení na jedné straně obličeje a zapadnutí jednoho oka do důlku;
  • Slabý dávivý reflex, potíže s polykáním a časté dušení;
  • Významná ospalost nebo potíže s probuzením; (4].
  • Záchvatovitá aktivita; nebo
  • Zhoršující se příznaky nebo symptomy po otřesu mozku nebo přetrvávající symptom (déle než 7 až 10 dní)(např. syndrom po otřesu mozku)
Autoři kanadské studie z roku 2015 navrhují omezit použití CT na pohotovosti při hodnocení akutně zraněných pacientů, u kterých klinické příznaky nebo symptomy naznačují možnost fraktury lebky nebo intrakraniálního krvácení.

Poznámka: Normální výsledky neurozobrazení v akutní fázi poranění nemusí vyloučit chronický subdurální hematom nebo následnou neurobehaviorální dysfunkci.

CT nebo MRI?

Tomografické vyšetření je vyšetřením volby k posouzení čtyř typů intrakraniálního krvácení (subdurální, epidurální, intracerebrální nebo subarachnoidální) krvácení do mozku, otoku mozku během prvních 24 až 48 hodin po úrazu nebo k odhalení zlomeniny lebky, protože je rychlejší, cenově výhodnější a snadněji proveditelné než MRI. Žádný test, který je v současné době k dispozici, však není dostatečně citlivý a specifický k diagnostice všech nitrolebních poranění.

MRI může být vhodnější, pokud je zobrazovací vyšetření nutné 48 hodin nebo déle po úrazu k posouzení přetrvávajících nebo zhoršujících se příznaků nebo pokud existuje obava ze základních již existujících onemocnění (např. bolest hlavy nebo záchvatovitá porucha, arteriovenózní malformace, Chiariho malformace atd.) a je nejlépe koordinováno prostřednictvím lékaře primární péče vašeho dítěte nebo specialisty, který vaše dítě posuzuje. Vzhledem k tomu, že magnetická rezonance je považována za lepší metodu detekce traumatických lézí mozku a nevystavuje pacienty záření, doporučuje studie z roku 2011 její použití pro posouzení traumatických poranění mozku souvisejících se sportem, zejména po akutním období.

Upozornění

Používání CT vyšetření při diagnostice otřesu mozku je mezi neurology překvapivě časté. Studie z roku 2011 zjistila, že podíl CT vyšetření mezi neurology je 72,2 %, což je podle autora studie a odborníka na otřesy mozku, doktora Williama P. Meehana III, ředitele Centra pro sportovní otřesy mozku v Bostonské dětské nemocnici, „pravděpodobně vyšší, než by muselo být“. Není tedy divu, že ve směrnicích Americké neurologické akademie se jednoznačně uvádí, že „CT vyšetření by nemělo být používáno k diagnostice“.

Kromě toho, že je CT vyšetření neefektivní (a drahé), existuje ještě jeden důvod pro menší počet CT vyšetření: Studie z roku 2012 zveřejněná v britském lékařském časopise The Lancet zjistila, že u dětí a mladých dospělých, kteří byli vícekrát vyšetřeni pomocí CT, se v deseti letech po prvním vyšetření mírně zvyšuje riziko leukémie a nádorů mozku. Studie z roku 2013 naznačuje, že snížení nejvyšších 25 % dávek záření by mohlo zabránit 43 % těchto nádorů.

Pointa: Rodiče by se měli ujistit, že CT vyšetření je při léčbě jejich dítěte po úrazu hlavy skutečně nezbytné.

1. McCrory P, et al. Concussionstatement on concussion in sport: the 4th International Conference onConcussion in Sport held in Zurich, November 2012, Br J Sports Med 2013;47:250-258.

2. Giza C, Kutcher J, Ashwal S, et al. Summary of evidence-based guideline update: Evaluation and management of concussion in sports: Report of the Guideline Development Subcommitee of the Amercian Academy of Neurology. Neurology 2013. DOI:10.1212/WNL.0b013e3182d57dd (publikováno online před tiskem 18. března 2013).

3. Harmon K, et al. Stanovisko Americké lékařské společnosti pro sportovní medicínu: otřes mozku při sportu. Br J Sports Med 2013;47:15-26.

4. Halstead, M, Walter, K. Clinical Report – Sport-Related Concussion in Children and Adolescents (Klinická zpráva – Otřes mozku související se sportem u dětí a dospívajících). Pediatrics. 2010;126(3): 597-615.

5. Meehan WP, d’Hemecourt P, Collins C, Comstock RD, Assessment and Management of Sport-Related Concussions in United States High Schools [Hodnocení a léčba otřesů mozku souvisejících se sportem na středních školách ve Spojených státech]. Am. J. Sports Med. 2011;20(10)(publikováno online 3. října 2011 před tiskem) jako dol:10.1177/0363546511423503 (přístup 3. října 2011).

6. Pearce MS, et al. Radiation exposure from CT scans in childhood and subsequent risk of leukaemia and brain tumours: a retrospective cohort study. The Lancet. June 7, 2012 (published online ahead of print).

7. Miglioretti D, et al. The use of computed tomography in pediatrics and the associated radiation exposure and estimated cancer risk. JAMA Pediatr 2013; DOI: 10.1001/jamapediatrics.2013.311.

8. Ellis MJ, Leiter J, Hall T, McDonald PJ, Sawyer S, Silver N, Bunge M, Essig M. Neuroimaging findings in pediatric concussion-related sports. J Neurosurgery: Pediatrics, publikováno online před tiskem, 2. června 2015; DOI: 10.3171/2015.1.PEDS14510

Revidováno a aktualizováno 2. června 2015
.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.