Korejci při mluvení často používají ruce, ale jejich gesta rukou se výrazně liší od gest, která známe ze západní kultury. Netuším, proč mě nikdy předtím nenapadlo o tom psát, ale v posledních několika týdnech jsem většinu těchto gest rukou zažila na vlastní kůži (haha, trapná slovní hříčka), a tak jsem si řekla, že vám je tady shrnu. A neváhejte je použít, kdykoli navštívíte Koreu!
Znak V
V Koreji neuvidíte fotku, na které by alespoň jedna z vyfocených osob neroztáhla prostředníček a ukazováček ve tvaru písmene V. Na fotce je vidět, jak se na ni díváte. Vlastně se odvážím přiložit fotoaparát ke Korejci a sledovat, jak zareaguje. Stačí předstírat, že se chystáte fotit, a oni okamžitě udělají znak V jako nějaký nadlidský reflexní mechanismus. Dva roky v Koreji mě přeprogramovaly k tomu, abych byl stejně rychlý se znakem V, a okamžitě předvedu stejnou pózu, kdykoli mi někdo přiloží fotoaparát k obličeji. Co na to říct… Když v Římě Soul, že?“
Prstové srdce
Toto je relativně nové. Jednoduše vezmete palec a ukazováček a zkřížíte je v prvním kloubu tak, aby konečky prstů vytvořily tvar srdce. Toto gesto je v dnešní době oblíbené mezi mladšími lidmi na fotografiích, ale nevypadá o nic sofistikovaněji než znak V. Vzhledem k silné korejské mentalitě skupinového nátlaku ho také opakovaně používám, ale osobně ho považuji za poněkud nevkusné.
Pojď sem!“
Chceme-li někoho vyzvat, aby šel k nám, obvykle natáhneme ruku dlaní nahoru a prsty pohneme směrem k sobě. To je v Koreji považováno za velmi neslušné, lidé tam místo toho obvykle drží ruku dlaní dolů a pak mávají prsty dovnitř. Připomíná to západní gesto „kšá, jdi pryč“, takže mě to prvních pár měsíců mátlo.
Oh, to je trapné
Tohle je moje nejoblíbenější. Ukážeš dva ukazováčky k sobě a přitom se tváříš roztomile s očima sklopenýma dolů. Funguje to dobře, když ti někdo kvůli něčemu vynadá nebo tě požádá o laskavost, kterou ve skutečnosti nemůžeš splnit.
Šlehnutí čelem
V zemi, kde jsou stále rozšířené tělesné tresty (OMG! Já vím, že jo), je velmi běžné, že si blízcí přátelé navzájem způsobují mírnou bolest za drobné prohřešky, jako je pozdní příchod nebo to, že jako poslední dopijí drink. Nejčastější je plácnutí přes čelo. Od vás jako příjemce tohoto krutého a neobvyklého trestu se očekává, že to přijmete s grácií a pak vykřiknete mnohem větší bolestí, než jaká je ve skutečnosti opodstatněná.
Chvat za zápěstí
Pro milovníky korejských filmů nebo seriálů by toto gesto mělo být dobře známé. V televizi jsou korejští muži vždycky ukazováni, jak chytají ženy za zápěstí a táhnou je buď od něčeho, nebo k sobě. Může to znít jako násilí na hranici pohlaví a v televizi to vždy vypadá velmi dramaticky. Dříve jsem si myslela, že je to jen pro vytvoření zvláštního efektu ve filmech, ale chycení za zápěstí naprosto existuje i v reálném životě (několikrát jsem tu sama byla chycena za zápěstí). Ale nebojte se, není to tak strašidelné, jak to zní. Korejští muži obvykle cítí velkou ochranu vůči ženám, vedle kterých jdou, takže pokud se chystáte do někoho vrazit nebo vás chce vést určitým směrem, chycení za zápěstí se považuje za mnohem vhodnější i mezi přáteli nebo kolegy, na rozdíl od držení za ruku, které je vyhrazeno výhradně milencům. Také se chytá pevně, ale nesnaží se vám ruku odtrhnout. Přiznávám, že jsem si na to musel zvyknout, ale pochopení základních mechanismů mi pomáhá toto chování prostě přijmout jako součást korejské kultury.
Slib
Korejci rádi skládají yaksok, sliby pomocí gesta „přísaha malíčkem“, kdy se malíčky sevřou a pak se řekne slovo yaksok, jakoby na zpevnění slibu. Nezáleží na tom, jestli jste teenager nebo třicátník, už jsem ztratil přehled, kolikrát jsem s Korejci udělal malíčkovou přísahu. Nedávno jsem byl podroben celé rutině slib-podpis-skenování-kopírování – slib (malíčky se zaklesnou), podpis (předstíráte, že píšete ukazováčkem na dlaň toho druhého), skenování (natáhnete ruku, jako byste si chtěli podat ruku, a pak dlaně posunete vedle sebe), kopírování (dlaně položíte svisle na sebe), což by podle mě mohlo dobře posloužit jako test střízlivosti, protože, jak vidíte, zahrnuje řadu pečlivě nacvičených gest.
Kámen, nůžky, papír
Tato hra je v Koreji strašně běžná. Nemůžete vejít do restaurace nebo baru, aniž byste neslyšeli lidi křičet kawi bawi bo! (kámen, nůžky, papír). Tato praktika může účinně vyřešit, kdo dopije pivo, zvedne účet, objedná novou rundu… Možnosti jsou nekonečné. Mějte na paměti, že prohra v této hře vás může vystavit trestu v podobě výše zmíněného bolestivého šlehnutí čelem.
Štípnutí do tváře
To je něco, co korejští kluci dělají holkám neustále (ne mně, pozor!). Obvykle je doprovázeno větou často pronesenou lehkým dětským hláskem „Oooh, our little *insert Korean girl’s name here* is sooooo cuuuute“. Osobně mi tento akt připadá velmi povýšený, mnohem víc než uchopení za zápěstí, a opravdu ho neschvaluji. Přesto je to velmi časté.
Dvojité mávání rukou
Proč mávat jen jednou rukou, když máte dvě? To stačí!