Lehman Brothers, Washington Mutual a Bear Stearns. Tyto tři společnosti byly svého času považovány za titány našeho finančního systému. Dnes jsou tyto dříve slavné finanční instituce vyhozeny do propadliště dějin a odsunuty jako případové studie likvidace. Všechny tři jsou pouhou součástí historie, stejně jako finanční instituce všech tvarů a velikostí v celé zemi. A tak zatímco si stále můžeme připomínat jména těch, které zkrachovaly, možná je nyní také čas otevřít diskusi na téma kapitoly 14 zákoníku o úpadku. Stručně řečeno, jak popisuje Tom Jackson v úvodu svého článku nazvaného Bankrotový zákoník 14: Návrh, účel kapitoly 14 by byl následující:
… několik navrhovaných změn v bankrotovém zákoníku, které jsou určeny – a omezují se na – reorganizaci nebo likvidaci největších finančních institucí v zemi. Navrhované změny vytvářejí novou kapitolu 14 úpadkového zákoníku a zahrnují prvky likvidace podle kapitoly 7 i reorganizace podle kapitoly 11. Navrhovaná kapitola 14 navíc obsahuje řadu věcných a procesních změn navržených zejména s ohledem na složitost a možné systémové důsledky úpadku těchto velkých finančních institucí. Domníváme se, že díky těmto změnám je možné využít soudního řízení – včetně výslovných pravidel, předem určených a zdokonalených prostřednictvím zveřejněných soudních precedentů, s opravnými prostředky zpochybňujícími uplatňování těchto pravidel, veřejných řízení a transparentnosti – tak, aby se minimalizovala pociťovaná nutnost využít alternativní proces řešení problémů vládními agenturami, který byl nedávno přijat jako součást zákona Dodd Frank Wall Street Reform and Consumer Protection Act. Nová kapitola by mohla být přijata buď jako doplněk, nebo jako alternativa k novému režimu řešení krize podle Dodda Franka.
Viz Jackson, Tom, Bankruptcy Code 14: A Proposal. Ústřední zaměření kapitoly 14 je vysvětleno hned v úvodu návrhu pana Jacksona, který uvádí:
Klíčovým rysem této nové kapitoly 14 je zajistit, aby kryté finanční instituce, věřitelé, kteří s nimi jednají, a další účastníci trhu předem jasně a předvídatelně věděli, jak budou rozděleny ztráty v případě úpadku instituce. Pokud jsou věřitelé finanční instituce v úpadku chráněni (zachraňováni), pak je zničeno nejsilnější a nejrychleji reagující omezení podstupování rizik ze strany vedení finanční instituce a jejich ztráty jsou přeneseny na ostatní.
Too big to fail? Záchrana financovaná z peněz daňových poplatníků? Alokace ztrát? „Jasné a předvídatelné“ v případě úpadku?“
Další možností, kterou představuje kapitola 14, je stanovení mechanismu pro řešení případů, jako je MF Global. Případy týkající se velkých finančních institucí, které nefungují jako tradiční banky nebo finanční instituce, ale přesto sdílejí důvěryhodné postavení na základě toho, že drží majetek jménem různých společností.
V Business Reorganization Report nevíme, zda úpadkový zákoník potřebuje další kapitolu, a zatím si nejsme jisti, zda se kapitola 14 ukáže jako životaschopná v rámci probíhající legislativní diskuse. Nicméně vyhlídka, nebo možná přízrak, další kapitoly do úpadkového zákoníku znamená, že se nám všem otevírá celá řada nových podnikatelských příležitostí.